Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ho předložil evropským partnerům 17. září 2026 v Paříži. Podle shrnutí, které zveřejnil The New York Times, pochází materiál přibližně ze srpna 2026 a popisuje metodický postup. Údery se mají soustředit do jediného měsíce a během něj připravit Kyjev, Charkov a Oděsu o elektřinu, vodu, kanalizaci a teplo. Plán tak míří na všechno, co milionům lidí ve velkoměstech umožňuje přečkat zimu.
Jak odpojit jadernou elektrárnu, aniž by střela zasáhla reaktor
Investigativní tým Schemes při RFE/RL získal od zdrojů v ukrajinských obranných silách zřejmě tentýž plán a popsal jeho stavbu. Plán vyjmenovává šedesát klíčových cílů a údery řadí do etap. Nejdřív mají přijít na řadu rozvodny na západě země, přes které Ukrajina dováží elektřinu z Evropy, takže zmizí záložní napájení od sousedů. Potom mají následovat hydroelektrárny, tedy zbytek domácí výroby. Nakonec přijdou na řadu rozvodná pole u fungujících jaderných elektráren, aby se reaktory odpojily od sítě, aniž by bylo nutné zasáhnout je samotné. Z pořadí je vidět, že plán nejdřív odstraňuje zdroje, které by mohly výpadky nahradit.
Na seznamu jsou i kotelny, teplárny, čerpací stanice pitné vody a čistírny odpadních vod. Výsledkem má být omezení elektřiny a tepla v zasažených městech až o 90 %. To číslo pochází z ruských odhadů uvnitř plánu. Popisuje tedy, čeho chce jeho autor dosáhnout, a o skutečné odolnosti ukrajinské sítě nevypovídá.
Krok s jadernými elektrárnami má předobraz. Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii z března 2025 popsala, jak dřívější útoky na rozvodny opakovaně odřízly ukrajinské jaderné elektrárny od vnějších vedení. Plán z toho dělá systém: reaktor zůstane nepoškozený, ale bez spojení se sítí do ní nedodá nic.
940 raket, dronů a pum na tři města stojí na jedné slabině obrany
Jádrem úderné síly pro Kyjev, Charkov a Oděsu má být podle Ukrajinské pravdy 720 dálkových dronů, k nim přibývá zhruba 70 balistických raket. Doplňuje je 150 klouzavých pum, takže na tuto trojici připadá přibližně 940 zbraní. Smysl této kombinace plán popisuje přímo: zahltit protivzdušnou obranu a vyřadit několik vrstev systému naráz. Měsíc je v něm operační okno vypočtené podle toho, kolik zbraní za třicet dní protivzdušnou obranou pronikne. Den, kdy by systém zkolaboval, z toho výpočtu neplyne.
Celá kalkulace stojí na předpokladu, že ukrajinská protivzdušná obrana na takový objem nestačí. Ukrajině chybějí rakety PAC-3 pro systémy Patriot, které jako jediné spolehlivě sestřelují balistické střely. Těch 70 balistických raket tvoří v plánu menšinu, přesto proti nim má Ukrajina nejslabší obranu. Německo s Ukrajinou v červnu 2026 jednaly o rychlejších dodávkách munice pro Patriot i IRIS-T, problém se ale vyřešit nepodařilo.
Ukrajina vložila 67,6 miliardy hřiven do regionálních plánů odolnosti a 43,7 miliardy z nich, tedy zhruba dvě třetiny, šlo na fyzickou ochranu kritické infrastruktury. Nad prioritními objekty vyrostlo přes dvě stě ochranných staveb. V provozu je také 1,8 gigawattu distribuované plynové výroby z malých rozptýlených zdrojů, které jeden úder nevyřadí. Šmyhal přesto přiznal, že celou energetiku „betonovým dómem“ zakrýt nelze.
Když vypadne proud, vyšší patra paneláků přijdou i o vodu
Výpadky na sebe navazují. Bez elektřiny se zastaví čerpadla, která tlačí vodu do vyšších pater panelových domů, a bez vody nefunguje kanalizace. Bez tepla klesne teplota v bytech během několika hodin pod hranici, za kterou je dlouhodobý pobyt zdravotně nebezpečný, nejvíc pro děti, seniory a chronicky nemocné. Plán, který zasahuje všechny čtyři priority současně, tak ohrožuje zdraví lidí přímo v jejich bytech.
Ukrajinské ministerstvo vnitra proto obyvatelům doporučuje mít v zásobě nejméně tři litry pitné vody na osobu a den. K tomu radí připravit si potraviny s delší trvanlivostí, powerbanky a baterky. Pro případ útěku má být po ruce evakuační taška s doklady a hotovostí.
Když přestane topit, mají se lidé podle ministerstva stáhnout do jedné, co nejmenší místnosti, utěsnit okna a oblékat se do vrstev. Generátory uvnitř budov jsou zakázané kvůli smrtelnému riziku otravy oxidem uhelnatým.
Pravost plánu zůstává otevřená. Útoky z podzimu odpovídají jeho vzorci
Ani The New York Times, ani Schemes nedokázaly plán nezávisle forenzně ověřit jako finální rozkaz z Kremlu. V kopii, kterou má RFE/RL, chybějí některé strany a její metadata byla pozměněna. Šmyhal ho přesto předložil jako produkt ukrajinské rozvědky a použil ho jako argument pro spojence.
Masivní kombinovaný úder na energetickou infrastrukturu přišel 30. září 2026, necelé dva týdny po pařížské prezentaci. Další vlna následovala v polovině října, kdy velitelství ukrajinských vzdušných sil 14. října hlásilo 39 raket mířících převážně na energetické cíle. Vzorec těchto útoků odpovídá postupu, který plán popisuje. Tahle shoda je zatím nejsilnějším nepřímým dokladem, že plán zachycuje skutečný operační záměr, i když doslovným rozkazem z Kremlu být nemusí.
Česko má nejvíc lidí s dočasnou ochranou na obyvatele v celé EU
Ke konci srpna 2026 hostila Česká republika podle Eurostatu 398 360 osob s dočasnou ochranou. V poměru k počtu obyvatel je to nejvíc v celé Evropské unii. Další vlna dlouhých zimních výpadků by pravděpodobně zvýšila ochotu části ukrajinských civilistů odejít do zemí, kde už žijí velké ukrajinské komunity, a Česko mezi ně patří.
Praha pomáhá i přímo na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí v únoru 2026 poslalo do Dněpropetrovské oblasti 55 dieselových generátorů ze státních hmotných rezerv v hodnotě 10 milionů korun. Navazuje to na společné prohlášení českého a ukrajinského premiéra z května 2025, které zahrnuje spolupráci v energetice a český patronát nad tímto regionem.