Dva květnové pátky stojí v kalendáři vedle sebe jako dvojčata. Oba jsou volnem, oba prodlouží víkend a oba zvou k výletům či grilování. Jenže jen jeden z nich znamená stažené rolety velkých supermarketů. Ten druhý pro většinu řetězců funguje jako běžný otevírací den.
Svátek práce a Den vítězství. Zákon je rozlišuje Pátek 1. května patří ve státním kalendáři mezi takzvané ostatní svátky. Pátek 8. května je státním svátkem. Drobný rozdíl ve slovníku přináší v praxi velké důsledky. Zákon č. 223/2016 Sb. o prodejní době v maloobchodě totiž jmenovitě vypočítává svátky, kdy se velké obchody prodeje účastnit nesmějí. Svátek práce v tomto výčtu chybí, Den vítězství v něm figuruje hned mezi prvními položkami.
Kromě 8. května se stejné pravidlo vztahuje na:
Nový rok, Velikonoční pondělí, Den české státnosti 28. září, vznik samostatného Československa 28. října, první a druhý svátek vánoční. Přečtěte si také: Stát teď potěšil všechny důchodce: kdo překročí tento věk, měsíčně si polepší o 500 Kč
Štědrý den má pak vlastní režim, kdy se po poledni musí zavřít. Na Svátek práce, Velký pátek nebo 17. listopad žádná podobná restrikce neplatí, takže řetězce otvírají podle své běžné páteční rozpisky.
Rozdíl mezi oběma květnovými pátky přehledně shrnuje následující tabulka:
Parametr Pátek 1. května Pátek 8. května Název svátku Svátek práce Den vítězství Typ podle zákona ostatní svátek státní svátek Obchody nad 200 m² otevřeno zavřeno
Hranice leží na dvou stech metrech čtverečních Přečtěte si také: Další hrozná zpráva pro české důchodce: měli by přijít o tento příspěvek a pohoršili by si i o 1 000 Kč měsíčně
Klíčovým číslem celého pravidla je plocha prodejny. Zákon rozděluje obchody na ty s prodejní plochou do dvou set čtverečních metrů a na ty větší. Menší krámky můžou zůstat otevřené bez ohledu na svátek, velké hypermarkety, obchodní domy a plochy nad tento limit mají povinnost stáhnout rolety. Podle vysvětlení České obchodní inspekce se do plochy počítá prostor, kam mají zákazníci přístup, včetně kabinek, plochy za pulty i místa s vystaveným zbožím. Kanceláře, sklady a zázemí ne.
Stejnou logiku zákon aplikuje i na zastavárny, bazary a provozovny sbírající a vykupující odpad. U nich nezáleží na velikosti vůbec, zavírá se vždy. Obchod si nemůže ani uměle vyhradit menší část svých regálů a prodávat jen z ní v naději, že se vejde pod limit. Inspekce takové manévry hodnotí jako obcházení zákona.
Kde se v pátek osmého přece jen nakoupí I na Den vítězství existují místa, která zůstávají otevřená. Zákon vyjmenovává jako výjimky:
Přečtěte si také: Češky se zbavují mini i maxi šatů. Letošní letní hit vrací styl 90. let a vypadáte v něm draze
čerpací stanice; lékárny; prodejny ve zdravotnických zařízeních; obchody na letištích, vlakových a autobusových nádražích. Mimo rámec zákazu stojí i velkoobchody. Zákon o prodejní době se od novely z listopadu 2019 vztahuje pouze na maloobchod, takže velkoobchodní sklady a cash & carry stojí úplně mimo jeho působnost. V praxi tak na Den vítězství fungují i menší sídlištní potraviny, čerpačky a večerky, které se vejdou pod limit dvě stě metrů.
Čerpací stanice, lékárny a menší sídlištní potraviny zůstávají na Den vítězství otevřené a vyplní mezeru po hypermarketech. Ilustrační foto. Zdroj: Ersin / Pexels. Běžně fungují i online supermarkety a rozvozci. Kurýři Rohlíku zvládnou přivézt objednaný nákup k domu podobně jako v kterýkoliv jiný den. Zákaz se týká jen kamenných ploch nad limit, takže si ho čtenář v praxi všimne hlavně tehdy, když si chtěl odskočit do blízkého nákupního centra pro kompletní sobotní nákup.
Přečtěte si také: Lidl stahuje oblíbený sýr kvůli nebezpečné bakterii. Kdo ho má doma, ať ho nejí
Pokuta šplhá až do milionů, dohlíží inspekce Dohled nad dodržováním zákona má Česká obchodní inspekce. Ta může provozovateli, který v zakázaný den otevře a začne prodávat, uložit pokutu až jeden milion korun. Pokud inspekce stejného prodejce přistihne opakovaně, sazba se zvedá a zákon umožňuje sankci až pět milionů korun. Čísla tedy nejsou symbolická a velké řetězce si je hlídají s předstihem, protože plošná kontrola přes desítky poboček se sčítá rychle.
Samotný zákon platí od října 2016. Pokus skupiny senátorů zrušit ho u Ústavního soudu skončil v roce 2019 neúspěchem. Debata o tom, jestli víc otevřít, nebo naopak zavřít i o zbývajících svátcích, se přesto v Parlamentu periodicky vrací.
Dva různé příběhy za jedním volným dnem Za rozdílem obou pátků stojí historie. Symbolika prvního máje sahá do Chicaga roku 1886, kdy stávka dělníků za osmihodinovou pracovní dobu vyústila v krvavý zásah na Haymarket Square. Pařížský kongres II. internacionály pak v roce 1889 vyhlásil 1. květen jako mezinárodní svátek práce. V Československu získal 1. květen status volna už krátce po vzniku republiky a poválečná úprava z roku 1951 tuto roli potvrdila od ledna 1952.
Přečtěte si také: Konec oblíbeného řetězce restaurací. 163 propuštěných netuší, jestli dostanou poslední výplatu
Osmý květen si Česko ponechalo jako vzpomínku na konec druhé světové války v Evropě. Předtím se připomínalo 9. května, po roce 1991 se datum přesunulo na osmého a pod různými názvy se svátek přelil přes několik politických epoch. Dnešní pojmenování Den vítězství platí od roku 2004. Právě to, že jde o události spojené s českou státností, ho v logice zákona posouvá do skupiny, u níž zákonodárce uzákonil klid i v regálech supermarketů.
Zdroje: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-223, https://www.e15.cz/obchody-1-kvetna-8-kvetna-kdy-je-otevreno-zavreno, https://www.denik.cz/z_domova/oteviraci-doba-obchodu-svatek-8-kvetna-den-osvobozeni-den-osvobozeni.html, https://coi.gov.cz/pro-podnikatele/zakon-o-prodejni-dobe-v-maloobchode-a-velkoobchode/, https://www.lidovky.cz/byznys/oteviraci-doba-1-kvetna-8-kvetna.A260413_123841_ln_ekonomika_ljpl