2 min

Kostel na Plzeňsku má originální varhany z roku 1725

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Obec Řenče na jižním Plzeňsku, která v roce 2016 převzala od církve místní kostel, zahájila letos opravu kostelních varhan. Odborníci při průzkumu zjistili, že…

1024px-Kostel_svatého_Cyrila_a_Metoděje,_Řenče,_12

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Obec Řenče na jižním Plzeňsku, která v roce 2016 převzala od církve místní kostel, zahájila letos opravu kostelních varhan. Odborníci při průzkumu zjistili, že nástroj považovaný za nezajímavou složeninu z více nástrojů, jsou ve skutečnosti originální varhany z roku 1725 a patří mezi nejhodnotnější barokní nástroje v Česku. Obec s 930 obyvateli shání peníze na jejich opravu, řekli starostka Miloslava Loudová a místní historik a referent památkové péče z nedalekých Přeštic Jiří Sankot. "Rozpočet na potřebné opravy varhan je 3,8 milionu korun. Ucházeli jsme se o různé dotace, ale uspěli jsme až letos u Plzeňského kraje, kde jsme získali 300 000 korun," řekla starostka. Obec od roku 2023 pořádá benefiční koncerty, zřídila i speciální účet pro dárce. Nástroj podle starostky už nemá původní barokní zvuk. Od doby, kdy je v Řenčích, ale také neprošel odbornou opravou. "Podle kroniky ho jen pan farář s kuchařkou vyčistili," uvedla Loudová. Obec se snaží získat další dotace, případně uspět u různých nadací. Letos se zatím provedly opravy za 365 000 korun. Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Řenčích je z druhé poloviny 19. století, na jeho vybavení již tehdy nezbyly peníze, řekl Sankot. Dvacet let tak chyběly varhany, než v roce 1897 zakoupila farnost starý rozbitý nástroj a požádala o jeho obnovu varhanáře Kryštofa Müllera z Mariánských Lázní. Ten varhany označil za neopravitelné, odkoupil je a ve své dílně podle zápisu z farní kroniky sestavil ze dvou použitých nástrojů jeden, který prodal do Řenčí. Po více než sto let tak byly považovány za nezajímavý kompilát, uvedl Sankot. Obec postupně opravuje převzatý kostel. Do základního zajištění statiky a odvodnění investovala kolem milionu korun a předloni se rozhodla částečně opravit i varhany, uvedla starostka. O konzultaci obec požádala organologa plzeňského biskupství Jiřího Reindla, který po bližším zkoumání pozval tým odborníků v čele s organologem pražského arcibiskupství a správcem varhan v katedrále sv. Víta Štěpánem Svobodou. Po prohlídce a studiu archivů došli specialisté k závěru, že varhany patří mezi nejhodnotnější barokní nástroje v Česku, že jsou ve skutečnosti originálním a kompletním dílem z roku 1725 a že by měly pocházet z okruhu tvůrců vyhlášené varhanářské školy v Lokti. Autorství původně připisovali jednomu z nejznámějších představitelů této školy Leopoldu Burkhardtovi. Když ale letos na Domažlicku varhanář Marek Vorlíček rozebrané díly prohlédl, ukázalo se, že nástroj je zřejmě ještě cennější a že jeho autorem je přímo někdo z příslušníků rodiny zakladatele loketské varhanářské školy Abrahama Starka. Varhany byly původně v kostele v Mnichově u Mariánských Lázní. Po jeho přestavbě se již do interiéru nehodily a 30 let ležely rozebrané bez užitku, než je koupil varhanář Müller a s tvrzením, že nástroj sestavil z několika starších varhan, je odprodal do Řenčí. Zdroj: ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Kostel na Plzeňsku má originální varhany z roku 1725

Horší než nedostanek benzinu. Just z Moskvy o útocích na ruský Amazon

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní

Krajky, pouta i dominance. Erotické snímky staré přes sto let překvapí svou odvahou

Matka nechala kočárek před obchodem a dítě zmizelo. Šestitýdenního Tadeáška našla až pozorná matrikářka

Kitum: Jeskyně, kam chodí sloni pro sůl, ukrývá smrtelné nebezpečí. Věda dodnes nezná přesnou cestu nákazy