Kočkopes se Zafeirisem, přehlížení Chorého excesů a Douděrova simulování. Slavia si začala sama prohrávat titul

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Slavia se může v boji o mistrovský titul porazit jen sama. Takové byly prognózy odborníků před startem tohoto ročníku první ligy. V Edenu dělají zkraje sezony vše proto, aby se tahle předpověď naplnila. Klubový management se začíná zmítat v přešlapech.

Kočkopes se Zafeirisem, přehlížení Chorého excesů a Douděrova simulování. Slavia si začala sama prohrávat titul

Zdroj: Pražská Drbna - zprávy z Prahy

Začněme nejčerstvějším příkladem – přestupovou ságou středopolaře Christose Zafeirise. Příběh plný zvratů rozčísnul Jaroslav Tvrdík, předseda představenstva Slavie, jak je u něj zvykem, na svém účtu na síti X. „Dohodli jsme kompromis, který vyhovuje všem,“ oznámil výkonný šéf českého mistra.

Onen win-win kompromis znamená tohle: Zafeiris byl prodán do PAOK Soluň okamžitě za částku, která by mohla s bonusy dosáhnout až na 12 milionů eur, což je v přepočtu více než čtvrt miliardy korun. Z norského Haugesundu ho přitom sešívaní koupili v lednu 2023 za zhruba 50 milionů korun. Do nového působiště se však přesune až v lednu, aby si mohl se slávistickými spoluhráči střihnout základní fázi Ligy mistrů.

Tvrdík je zdatný marketér, který umí prodat i prohru jako vítězství.

Ale jde skutečně z pohledu Slavie o výhru? Z čistě finančního hlediska by se zdálo, že ano. Rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou dělá cirka 200 milionů korun. To je dobré zhodnocení. Ovšem jsou tu i písmena B a C.

Béčko říká, že nikdo neví, co by se stalo, kdyby Slavia protějškům PAOK sdělila: Pokud chcete Zafeirise hned, musíte ještě něco přihodit. Jinak u nás zůstane a bude plnit platný kontrakt do léta 2028. Třeba by ještě něco navíc z druhé strany káplo. Protože podmínky pro vyjednávání si Slavia prodloužením smlouvy se Zafeirisem vylepšila. Nemusela nikam spěchat.

Céčko hlásí, že cena hráčů se nejvíce navyšuje v Lize mistrů, která je nejrespektovanějším zrcadlem skutečných kvalit, respektive potenciálu jednotlivých hráčů. U Zafeirise už je z pohledu fotbalové firmy Pavla Tykače jedno, jestli v ní ofenzivní záložník zvedne svoji tržní hodnotu. Slavia na tom již nic netrhne.

Větší nástrahy však číhají jinde.

Co je největším předpokladem k úspěšnému fungování každé organizace? Kultura prostředí. Jejím základem jsou jasná a rovná pravidla pro všechny. A s tímhle způsob Zafeirisova přestupu zamával. Pep Guardiola zdůrazňuje, že nemá smysl držet jakéhokoli hráče v klubu, když za něj nechce hrát. Současně ihned dodává, že na tom klub nesmí tratit. Jinak si hráč musí počkat. Nikdo ve správně nastaveném klubu si nemůže přestup vytrucovat.

Řešení případu Zafeiris je měřeno tímto metrem nezdravým kočkopsem. Hráč, který dal najevo, že už ve slávistické kabině nechce být, v ní setrvá ještě celý podzim. A za odměnu ho čekají zápasy Champions League. Aspoň tím nejvyšší představitelé z Edenu zdůvodnili, proč řeckého reprezentanta neuvolnili hned.

Co na to parťáci z týmu? Nemůžou to brát jako nadržování? Neřeknou si: „On si slízne smetanu v podobě Champions League a pak se nám laskavě uráčí uvolnit místo.“

A co Zafeirisova hlava?

Pro utkání v Jablonci nebyl mentálně připravený, neboť byl myšlenkami v Soluni. Nebude tam teď až do ledna? Půjde se na hřiště v červenobílých barvách vyždímat do mrtě, bez ohledu na případné zranění, když ví, že ho lepší výplata čeká za pár měsíců v Řecku. A jakékoli zranění by mohlo výdělky ohrozit.

Mějme na paměti, co pustil do světa Jaroslav Tvrdík, i když to poté bleskově ze svého účtu vymazal: „Chápu jeho rodinu, že chce vidět syna doma s kontraktem, který je všechny zajistí. Dostal se od nich pod obrovský tlak, který si ale musí vyřešit sám. Je to ale profesionální hráč, kterému klub vyšel vstříc naprosto ve všem.“

Budou nejbližší Zafeirisovi na pozadí vidiny životního zajištění nyní říkat: „Jdi do toho v české lize na krev!?“ A jak budou vůbec vypadat vzájemné vztahy mezi Tvrdíkem a Zafeirisem poté, co šéf pálil ostrými do jeho rodinného klanu? Ano, před kamerami si budou nadále padat do náruče, ale důležitější je, aby tomu tak bylo i za oponou.

Jaroslav Tvrdík tomu nevysvětlením toho, proč narychlo smazal příspěvek o tom, že Zafeiris je v neblahém područí rodiny, nepomohl. Naopak přiživil spekulace, že něco jiného říká navenek a něco jiného pak v každodenním životě klubu. Vzájemná důvěra je přitom při budování jednotného mužstva nenahraditelná. Vítězí vždycky party, ve kterých se totéž říká přede dveřmi i za nimi a kde se nehrají žádné hry.

V Edenu na tohle začínají povážlivě zapomínat.

Férové, nebo nepřijatelné?

Citujme opět Tvrdíka: „Chtěl odejít, pustili jsme ho. Změnil názor, chtěl zůstat a hrát LM, dostal novou smlouvu. Poslali jsme hostovat hráče, kteří byli připravenou náhradou. Zkoumali jsme nyní možnosti, zda máme jiné adekvátní řešení v sezóně, která je sportovně extrémně důležitá, a nenašli.“

Nenechala se slávistická generalita tak trochu hráčem a jeho agenty vodit za nos?

Trenér Jindřich Trpišovský byl na tom podobně. Po domácím zápase s Teplicemi pravil: „Mluvili jsme spolu. Ujistil nás, že je stoprocentně nastavený na Slavii. Potvrdil to i gólem. Věřím, že tady zůstane. Je pro nás klíčovým hráčem.“

Stejný muž po utkání v Jablonci, které Zafeiris proseděl na lavičce, konstatoval, že desítka nebyla mentálně nastavená na duel. „Je fér, že to řekne. Hráče máme, potřebujeme, aby byli stoprocentně nastavení na zápas. Je lepší, když to řekne, než aby jeho výkon nebyl stoprocentní, ještě když hraje na Michala Berana,“ dodal Trpišovský.

Je to fér. Takže i příště se bude rozhodovat podle toho, co mu řekne hráč?

Nemysleme si, že ve slávistické šatně sedí hlupáci, kteří by tohle všechno neregistrovali. Fotbalová kabina je naopak mimořádně vnímavým a citlivým organismem na neupřímnost a nerovnost. Obzvlášť když v ní má skříňku mnohem víc vlčáků, než je míst nejen v sestavě, ale i v nominaci na zápas.

Tohle lze ukočírovat jedině, když se ctí stěžejní heslo, že nikdo není víc než klub. Když kdokoli nebo cokoli přeroste tomuto základnímu pravidlu zdravých organizací, nemusí se to projevit hned, ale za chvíli to každého, kdo to dopustí, určitě doběhne.

Pro Slavii bylo výstrahou chování Tomáše Chorého v úvodních ligových kolech. Dopouštěl se zákroků, za které by na evropském jevišti fasoval karty, ovšem v české nejvyšší soutěži mu to procházelo.

Měl tedy přijít důrazný pokyn od nadřízených: „Tomáši, tahle nemůžeš hrát, protože tohle do Ligy mistrů, kde chceme pravidelně být, nepatří.“ Jenže buď výchovný políček nepřišel žádný, nebo nedostačující. Obojí vyjde ve finále nastejno. Chorý, jenž už předtím několikrát překročil přípustnou hranici, si hloupým plácnutím do soupeřova rozkroku vykoledoval stopku na 6 zápasů, čímž nehorázně poškodil tým. A to ještě může poděkovat benevolenci disciplinární komise.

Co simulování wingbeka Davida Douděry? Jak to že se tenhle nešvar, za který by ho v Premier League diváci nemilosrdně vypískali, u něj opakuje? Slavia přece hodlá stoupat na top mezinárodní úroveň.

Jestli v Edenu tuto jízdu na špatnou kolej nezastaví, Sparta se může těšit na titul.

Reklama

Další články z Pražská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pražská Drbna

Pražská Drbna sleduje tep metropole z první ruky. V záplavě celostátních zpráv nabízí pohled z ulice – na to, co se děje v městských částech, mezi lidmi, v dopravě, na radnici i v kultuře. Neřeší jen velké kauzy, ale i malé události, které utvářejí každodenní život v hlavním městě. Čtenáři tu...

Kočkopes se Zafeirisem, přehlížení Chorého excesů a Douděrova simulování. Slavia si začala sama prohrávat titul

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?