Knihoven v Česku ubývá, výrazně ale rostou jejich aktivity a on-line služby

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V Evropě funguje kolem 67 000 veřejných knihoven. Každá třináctá přitom připadá na Česko. Celkem jich je u nás 5 097. Přestože knihoven i registrovaných čtenářů v čase ubývá, role knihoven se rozšiřuje.

Knihoven v Česku ubývá, výrazně ale rostou jejich aktivity a on-line služby

Zdroj: Kultura

Doba čtení 5 min

Článek byl publikován 22.08.2026 08:40

Knihoven v Česku ubývá, výrazně ale rostou jejich aktivity a on-line služby

22. 8. 2026

Podle dat Public Libraries 2030 uspořádaly české knihovny v loňském roce celkem 88,6 tisíce doprovodných a vzdělávacích akcí, v roce 2014 jich bylo 32,5 tisíce. Některé dnes pomáhají například seniorům nebo vytvářejí prostor pro podporu duševního zdraví. Část služeb knihoven se zároveň přesouvá do online prostředí. Jen v roce 2024 se počet online návštěv zvýšil ze 41,8 milionu na 68,6 milionu. Vyplývá to z analýzy platformy Silnější regiony.
Mezi českými okresy má nejvíce knihoven Brno-venkov, kde jich funguje 149. „Pokud bychom se zaměřili na přepočet knihoven na tisíc obyvatel, vede s přehledem Vysočina a v rámci menších územních jednotek (takzvané obce s rozšířenou působností) je na první příčce plzeňský Nepomuk, kde na tisíc obyvatel připadá hned 2,56 knihoven,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Na tomto odkazu naleznete infografiku Knihovny v Česku

Knihoven i registrovaných čtenářů ubývá, roste však online návštěvnost knihoven
Podle předběžných údajů Národního institutu kultury (NIK) se počet českých knihoven mezi lety 2014 a 2025 snížil z 5 360 na 5 097. Přibližně před sto lety jich přitom na našem území existovalo kolem 11 tisíc. Postupně klesá také počet registrovaných čtenářů. V roce 2006 mělo průkazku do knihovny 1,5 milionu lidí, minulý rok už jen 1,25 milionu.
Úbytek registrovaných čtenářů přitom neznamená, že by Češi přestávali číst. Podle evropského srovnání patříme mezi nadprůměrné čtenáře. Alespoň jednu knihu za poslední rok přečetlo 64 % Čechů, což je desátý nejlepší výsledek v Evropě. K návratu k četbě se je snaží motivovat také kampaň Čti za nároďák. „Ta popularizuje čtení a deformalizuje přístup k němu,“ vysvětluje Tomáš Jindříšek, managing partner agentury DFMG a porotce soutěže Bibliotheca Inspirans. „Čti za nároďák pořádáme ve spolupráci s autory a nakladateli a inspirovali jsme se velmi úspěšnou aktivitou ve Velké Británii, kde propagaci čtenářství propojili se sportovci a populárními osobnostmi. Stavíme na tom, že stačí číst i jen jednu stránku denně, aby došlo k významnému posunu. Nejdůležitější totiž není to, co a jak čteme, ale samotná radost ze čtení,“ doplňuje Jindříšek.
Část služeb knihoven se však přesouvá do online prostředí. Největší skok nastal v roce 2024, kdy se počet online návštěv zvýšil ze 41,8 milionu na 68,6 milionu a alespoň částečně tak vyvážil pokles fyzických návštěv. Vít Richter, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, upozorňuje, že nárůst může částečně souviset také se změnou metodiky sběru dat. Dlouhodobě jej ale podle něj podporuje rostoucí počet služeb dostupných online a rozšiřování nabídky elektronických informačních zdrojů, například e-výpůjček e-knih a audioknih nebo přístupu do digitálních knihoven.

Půjčování knih je jen jednou ze služeb knihoven
Vedle knih si dnes lze v některých knihovnách půjčit například deskové hry, sportovní náčiní, nářadí nebo hudební nástroje. Podle NIK výrazně přibývá také doprovodných a vzdělávacích akcí. V roce 2014 jich české knihovny uspořádaly 32,5 tisíce, v roce 2025 už to bylo 88,6 tisíce, tedy bezmála trojnásobek. Proměnu jejich role potvrzuje také Bohuslav Vondruška, vedoucí oddělení statistiky v NIK: „Trend vývoje počtu doprovodných a vzdělávacích akcí je v čase pozitivní a celkově roste rychleji než klasické knihovnické služby.“
Proměnu knihoven podporují také moderní technologie. RFID čipy zrychlují výpůjční proces a umožňují samoobslužné půjčování knih, výdejní a rezervační skříně zase usnadňují vyzvedávání objednaných knih. Některé boxy lze využít také k jejich vracení mimo provozní dobu. Rozšiřuje se i nabídka digitálních výpůjček. Například Městská knihovna v Praze vydává a půjčuje e-knihy od roku 2009 a její katalog dnes čítá na 3 000 titulů zdarma ke stažení.

Knihovny pomáhají seniorům a podporují duševní zdraví dětí
Proměnu role knihoven ukazují také konkrétní projekty v regionech. Některé knihovny například pomáhají seniorům s registrací k přepravní službě Senior TAXI. „Registrovat se k Senior TAXI lze standardně skrz jednoduchý registrační formulář na webových stránkách. Přestože drtivá většina seniorů používá právě tuto snadnou formu registrace, najdou se i tací, kteří ať už ze zdravotních důvodů, nebo z důvodu, že nemají počítač k dispozici, preferují osobní kontakt. Knihovny jsou dostupné po celé ČR, a tak některá města směřují své občany právě do nich, kde za ně zaškolený personál registrační formulář vyplní,“ vysvětluje Filip Novák ze společnosti Corrency, která se v některých městech podílí také na financování služby Senior TAXI.
Středočeská knihovna v Kladně zase připravuje projekt Knihovna pro duši, který nabídne bezplatné a anonymní konzultace s psychologem, především dětem a mladým lidem. Nepůjde o terapeutickou péči, ale o možnost včasného rozhovoru s odborníkem v přirozeném a dostupném prostředí knihovny. „Knihovny totiž mohou být také místy, která pomáhají s péčí o duševní zdraví,“ vysvětluje Simona Dřízhalová, expertka udržitelnosti ve společnosti T-Mobile, která knihovnu podpořila v rámci grantové výzvy Komunita oporou duševnímu zdraví dětí v regionech. „Knihovna pro duši přináší podporu duševního zdraví do prostředí, které je pro děti, mladé lidi i jejich rodiny přirozené, dostupné a nestigmatizující. Knihovna zde nefunguje jen jako místo pro vzdělávání, ale také jako bezpečný komunitní prostor, kde lze včas zachytit obtíže a nabídnout podporu,“ doplňuje Simona Dřízhalová.

Moderní knihovna by podle Andrey Studihradové z České spořitelny a porotkyně programu Bibliotheca Inspirans měla být jednoduše otevřený a důvěryhodný prostor, kde se lidé dostávají nejen ke knihám, informacím, technologiím a hrám, ale také k lidem: „Můžete se tady potkávat, naučit se spoustu věcí, nebo si taky prostě jen promluvit, nabít mobil, odskočit si a přečíst si na nástěnce, kdy je ve vaší obci další veřejné setkání nebo masopust.“

Autor:

Reklama

Další články z i60.cz

Na dušičky nejezdíme!

Venkov potřebuje mladé praktické lékaře, generační výměna je nevyhnutelná

Čeští praktici stárnou a zejména na venkově je stále obtížnější najít za odcházející doktory náhradu. Mladá...

Líbají se senioři? Intimita někdy seznamování ve vyšším věku komplikuje

Šedesát let a více. To je věková kategorie, která si nyní často dává inzeráty na seznámení. Dříve to bylo...

Únik z pasti

Obezřetně se rozhlédl, pak vyběhl po kovových schůdcích do zvýšeného přízemí a stiskl zvonek na dveřích s...

V ateliéru Olbrama Zoubka

Někteří umělci zanechávají po sobě obrazy, jiní stavby. Olbram Zoubek zanechal postavy, které jako by se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Knihoven v Česku ubývá, výrazně ale rostou jejich aktivity a on-line služby

Dav obklíčil dům u Kyjeva, kde měli mučit dezertéry. Svědkyně popsala otřesné podmínky

Jan Rosák odhalil temné zákulisí Binga. Podvod za 27 milionů zničil televizní hit

Meteorologové už vědí, jestli Martin letos přijede na bílém koni

Kufr patří do vany, bota do trezoru. Bývalá letuška prozradila hotelové triky, které se vyplatí znát

Bolest zad ještě neznamená poškozenou páteř. Vědci vysvětlují, co skutečně pomáhá