3 min

Kde končí „spicy“ čtení a začíná problém? Když se nevhodné knihy dostávají k dětem

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Jsou knihy, které dovolují nahlédnout za dveře ložnice – někdy decentně, jindy bez zábran. Tento žánr je dnes běžnou součástí literatury, objevuje se v knihkupectvích, na internetu i v audio podobě a rozhodně jej nemůžeme považovat za okrajový. Přesto zůstává otázkou, kde leží hranice a jak se spicy (pikantním) obsahem nakládat – zvláště pokud se k němu dostávají čtenáři, kteří na něj ještě nemusí být připraveni.

Erotická literatura

Zdroj: Shutterstock

Kde končí lechtivost a začíná porno

Není „spicy“ jako „spicy“. Lechtivá literatura obvykle staví na atmosféře a náznacích – děj zůstává hlavní a sexualita je jen jeho přirozenou součástí. Erotická literatura bývá otevřenější, obsahuje explicitnější scény, ale stále stojí na příběhu a emocích postav. Pornografická literatura naopak dává sexualitě dominantní roli – děj se stává pouze kulisou a cílem je popis aktu samotného.

Lechtivé a erotické texty mohou být součástí běžné romantické nebo dramatické tvorby, zatímco pornografické spadají spíše do kategorie čtení určeného výhradně dospělým.

Do knihkupectví jedině s občankou?

Zatímco sledování pornografie je zákonem omezeno na plnoleté, u knih žádné podobné omezení neexistuje. Teoreticky by mohl vzniknout systém, který by určoval, jaké knihy jsou vhodné od určitého věku – třeba podle míry explicitnosti. Ačkoli by bylo těžké jej v praxi prosadit, ale myšlenka sama o sobě může vyvolat zajímavou debatu.

Představme si situaci v knihkupectví: „Dobrý den, tato kniha? Výborná volba. Osmnáct už bylo? Poprosím občanský průkaz.“ Zní to absurdně, ale když se nad tím člověk zamyslí, určitý smysl to dává.

Stejně jako u filmů či videoher by se problém explicitního čtiva mohl vyřešit spíše orientačním doporučením, které ve výjimečných případech v knize najdeme než striktním zákazem. Pomohlo by to čtenářům i rodičům rozlišit, co je vhodné pro dospívající a co už ne.

Když fikce formuje realitu

Dospívající čtenáři často přistupují k příběhům s menší mírou odstupu. Zvlášť populární „dark romance“ nebo podobné žánry někdy prezentují toxické vztahy jako projev vášně a síly citu. Hrdinové, kteří manipulují, ponižují nebo překračují hranice souhlasu, bývají vykresleni jako charismatičtí a nakonec „polepšení“ partneři.

Zkušený čtenář rozumí, že jde o fikci a chování postav nemá s morálními hodnotami nic společného, nicméně u mladších knihomolů hrozí, že se takové chování stane vzorem. Zvláště u těch, kteří ještě nemají vlastní zkušenost s partnerskými vztahy, nebo mají špatné zkušenosti, může dojít ke zkreslení představ o tom, co je v lásce a sexu normální a co už přesahuje hranice.

Pohádka o kouzlech pod stromeček? Ještě pár let počkejte

Pamatujte, dnešní romance nejsou jen o čisté lásce a fantasy s vílami už zpravidla není o záchraně kouzelné květinové říše. Právě taková díla dostávají mladí čtenáři pod stromeček, aniž by rodiče tušili, co se skrývá pod krásnou obálkou. Čekají příběh podobný tomu, na co s dětmi koukají v televizi, a namísto toho jim dají erotické čtivo, které si mnohdy nebere servítky.

Co říká zákon?

V českém právním řádu neexistuje žádná specifická legislativa, která by upravovala dostupnost erotické či pornografické literatury podle věku čtenářů. Na rozdíl od filmů, seriálů nebo online obsahu, kde zákon jasně stanovuje věkové hranice, zůstává knižní trh v tomto ohledu prakticky neregulovaný. Knihy s explicitním obsahem tak mohou být volně prodávány v knihkupectvích i e-shopech bez jakéhokoli věkového omezení či povinnosti upozornění. Neexistuje ani oficiální kategorizace, která by pomohla rozlišit lechtivou, erotickou a pornografickou literaturu z hlediska vhodnosti pro mladší čtenáře.

Ochrana dětí a dospívajících se v tomto případě opírá spíše o obecné právní principy než o konkrétní pravidla. Trestní zákoník sice pracuje s pojmem pornografie, jeho praktické uplatnění se však týká především obrazového a audiovizuálního obsahu. U tištěné nebo audioknižní podoby zůstává výklad velmi volný a v praxi téměř nevyužívaný. Stát tak v oblasti knižní produkce spoléhá především na odpovědnost rodičů, škol a dalších výchovných institucí, nikoli na systémovou regulaci nebo kontrolní mechanismy.

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Kde končí „spicy“ čtení a začíná problém? Když se nevhodné knihy dostávají k dětem

V části Ruska mlčí sirény, když nepřítel útočí. Důvod je velmi překvapivý

Štěpán Benoni má novou lásku. Krásku po jeho boku fanoušci velmi dobře znají

Psychické týrání? Nezájem. Jak policejní elita potopila vyšetřovatelku a pomoc nepřišla

Ptáci masturbují. A dělají to opravdu často. Vědci zjistili, že je to mnohem normálnější, než jsme si mysleli

Štvanice bez české šampionky? Moc nechápu, přiznal Lojda. Krejčíková ukázala dvě zbraně