5 min

Kamarádka mě ze dne na den vymazala ze života. Dodnes nevím proč

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zuzka a Veronika se znají od páté třídy. Za ty desítky let spolu prošly pubertou, prvními láskami, studiem, svatbami, narozením dětí i všemi běžnými starostmi dospělého života. Když se jejich cesty po škole rozešly a jedna zůstala v Ostravě, zatímco druhá se přestěhovala do Brna, jejich přátelství to nezničilo. Pravidelně si volaly, psaly si, několikrát do roka se navštěvovaly a věděly o sobě prakticky všechno. Občas se na něčem neshodly, ale nikdy kvůli tomu neměly potřebu jedna druhé ublížit.

duch na sedačce

Zdroj: Shutterstock

Jejich životy se přirozeně prolínaly. Veroničiny děti byly jen o něco starší než Zuzčiny, a tak si občas předávaly oblečení, hračky nebo věci, které už jedné rodině nebyly potřeba. Když jedna z nich řešila problémy v práci, druhá poslouchala. Když se narodilo dítě, slavily spolu. Když měly některá období těžší, věděly, že se mají komu svěřit. Nebylo to přátelství plné velkých gest, spíš jistota, která se během let stala součástí jejich života.

Rozvod odstartoval změnu

Pak se Veronika rozvedla.

„Samozřejmě jsem při ní stála. Volaly jsme si, snažila jsem se ji podporovat. Začala chodit na terapii a říkala, že potřebuje některé věci v životě přehodnotit. Brala jsem to jako něco pozitivního. Říkala jsem si, že jí terapie pomůže postavit se znovu na nohy,“ vypráví Zuzka.

Jenže právě tehdy se začalo něco měnit. Veronika se ozývala stále méně. Nejdřív Zuzka nic neřešila. Přisuzovala to rozvodu, novému životu a terapii. Když se několik týdnů neozvala, napsala jí sama. Odpověď přišla až za dlouho a byla stručná. Potom se odmlčela znovu.

„Říkala jsem si, že potřebuje prostor. Nechtěla jsem být otravná. Pak jsem si všimla, že už mi vlastně nevolá vůbec. Zprávy byly čím dál kratší a nakonec přestaly chodit úplně.“

Zuzka se snažila pochopit, jestli něco udělala. Přemýšlela, zda při posledním setkání neřekla něco nevhodného. Zda Veroniku něčím neurazila. Zda jí třeba nebyla příliš velkou oporou v době, kdy si chtěla všechno vyřešit sama. Jenže žádný konkrétní okamžik, který by mohl jejich přátelství ukončit, nedokázala najít.

„Kdyby mi řekla: Zuzko, už se nechci kamarádit, bolelo by to. Strašně. Ale věděla bych, na čem jsem. Mohla bych se naštvat, brečet, snažit se to pochopit. Jenže ona neřekla vůbec nic.“

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Šetřila jsem celý rok na dovolenou snů. Kvůli kamarádce jsem moře viděla jen přes hledáček jejího mobilu

Přání k narozeninám

Dva roky zpět Zuzka poslala Veronice přání k narozeninám. Byla to obyčejná zpráva, jaké si posílaly celé roky. Veronika tentokrát ani neodpověděla. Zuzka čekala několik dní, potom týdnů. Nic.

„Tehdy mi došlo, že už nejde o to, že má hodně práce nebo že potřebuje čas. Prostě mě ze svého života odstranila. A já ani nevím proč.“

Dlouho ji to trápilo. Nejen kvůli tomu, že přišla o kamarádku. Mnohem víc ji bolelo, že jí Veronika nedala možnost pochopit, co se stalo. Zuzka si přehrávala v hlavě jejich poslední rozhovory a hledala něco, co jí uniklo. Přemýšlela, jestli terapií prošla Veronika nějakou zásadní změnou, kvůli které se rozhodla odstřihnout i lidi ze svého minulého života.

Odpověď už nehledám

Nakonec se ale rozhodla, že už odpověď nepotřebuje.

„Dnes už ji zpátky do života nechci. Kdyby mi po letech zavolala, asi bych byla slušná, ale už bych jí nedokázala věřit. Ne kvůli tomu, že se rozhodla přátelství ukončit. Na to má každý právo. Ale protože neměla odvahu mi to říct. Po tolika letech jsem si zasloužila alespoň jednu větu.“

Zuzka dnes nemá na Veroniku vztek. Spíš smutek. Občas si na ni vzpomene, když narazí na nějakou starou fotografii nebo najde ve skříni věc, kterou od ní kdysi dostala.

„Mrzí mě, že jsme spolu prožily tolik let a naše přátelství nakonec skončilo takhle. Bez hádky, bez vysvětlení, bez jediného posledního rozhovoru. Asi jsem si vždycky myslela, že když s někým vydržíte od páté třídy až do dospělosti, už vás jen tak něco nerozdělí. Teď vím, že někdy člověk zmizí ze života druhého jednoduše proto, že se rozhodne zavřít dveře. A vy můžete stát na druhé straně a vůbec netušit proč.“

Co je ghosting?

Ghosting označuje situaci, kdy člověk náhle a bez vysvětlení přeruší komunikaci a začne druhého ignorovat. Přestane odpovídat na zprávy a telefonáty, neozývá se a často nereaguje ani na pokusy zjistit, co se stalo. Typicky přitom nepřijde žádné jasné ukončení vztahu nebo přátelství. Pro druhou stranu může být právě absence vysvětlení velmi bolestivá, protože jí nezbývá než si důvody domýšlet. Ghosting se přitom netýká jen partnerských vztahů – může se objevit i mezi přáteli nebo dokonce v rodině.

Vyjádření terapeutky Aleny Novotné

Ghosting bývá pro opuštěného člověka psychicky náročný právě proto, že mu chybí jasný konec. Když nám někdo řekne, že už ve vztahu nechce pokračovat, máme možnost jeho rozhodnutí přijmout, byť je bolestivé. Pokud ale druhý člověk pouze zmizí, zůstáváme v nejistotě a přirozeně hledáme chybu u sebe. Začneme si přehrávat poslední rozhovory, přemýšlet, co jsme mohli říct jinak, a vytvářet si vlastní vysvětlení. U dlouholetého přátelství je to ještě výraznější, protože člověk nepřichází jen o současný vztah, ale současně se mu naruší část vlastního životního příběhu.

Je také důležité rozlišovat mezi právem vztah ukončit a způsobem, jakým to uděláme. Nikdo není povinen zůstávat v přátelství, které už mu nevyhovuje, a někdy může být odstup skutečně součástí osobní změny nebo náročného životního období. Pokud však druhého člověka dlouhodobě ignorujeme bez jediného vysvětlení, přenášíme na něj břemeno nejistoty. Zuzka nakonec udělala důležitý krok – přestala hledat odpověď, kterou jí Veronika neposkytla. Přijetí skutečnosti, že některé vztahy skončí bez uspokojivého vysvětlení, může být bolestivé, ale zároveň osvobozující. Ne každý konec totiž dokážeme pochopit. Některé se musíme naučit přijmout.

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Od narození neteře jsem se přestala vídat s bratrem. Nedokážu se smířit s tím, že on má dítě a já ne, přiznává Lenka

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Chcete, aby vám to pálilo i v 70? Tohle můžete pro svůj mozek udělat už dnes. Některé rady překvapí

Každá žena má v sobě několik tváří. Který ženský archetyp se skrývá právě ve vás? Panna, Milenka, Matka, Divoženka, Čarodějka, Královna nebo Stařena

Možná jste už zažila ten moment, kdy jste si uvědomila, že jste se v životě změnila. Zatímco dřív jste...

Japonsko bez davů turistů: Objevte čajové hory, subtropické ostrovy a utajené chrámy

Japonsko podle nelze poznat pouze prostřednictvím klasické trasy Tokio–Kjóto. Je to země obrovských...

Bleskurychlý oběd z horkovzdušky: Krevety s bagetou

Hledáte dokonalý recept na rychlý oběd, lehkou večeři nebo teplé pohoštění pro návštěvu? Horkovzdušná...

Bagety, croissanty i sýry. Jak je možné, že jsou Francouzky stále tak štíhlé?

Bagety, croissanty, tučné sýry, máslo… Francouzská kuchyně se rozhodně nedá označit pojmem dietní. I přesto...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Kamarádka mě ze dne na den vymazala ze života. Dodnes nevím proč

Bruce Willis si i přes vážnou nemoc nenechal ujít svatbu své dcery: Tato fotka dojala fanoušky k slzám

Tomáš Třeštík o maturitě u Václava Klause ml.: Dal mi totální kouř a pak mě nepozdravil

Pořadatelé podvedli Helenu Vondráčkovou. Ta nyní chystá velkou právní bitvu

Bouře jménem Sára. Maličká Češka oškliví hvězdám tenis, i Sabalenková už si všimla

Mysleli jsme si, že svět už je zmapovaný. Pak satelit ukázal na vrcholu nedostupné hory něco kouzelného