3 min

Ještě tajnější než Enigma: nacistický stroj Lorenz měl být absolutně neprolomitelný

Sdílet

Německý šifrovací stroj Enigma se stal symbolem kryptografické války druhé světové války. Málokdo ale ví, že německé velení používalo ještě mnohem složitější systém. Šifra Lorenz chránila nejdůležitější strategické komunikace mezi Adolfem Hitlerem a vrchním velením.

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Němci byli přesvědčeni, že ji nikdo na světě nedokáže prolomit. Přesto se britským kryptologům podařilo rozluštit i tento systém – a tím získat přístup k nejtajnějším plánům nacistického režimu.

Když Enigma nestačila

Enigma machine byla určena především pro komunikaci armády, letectva a námořnictva. Pro běžné operační zprávy fungovala skvěle. Jenže nejvyšší německé velení potřebovalo ještě bezpečnější systém pro komunikaci mezi strategickými centry říše. Například mezi Berlínem a velitelstvími na okupovaných územích.

Pro tyto účely byl vyvinut šifrovací systém známý jako Lorenz. Ten byl určen pro nejdůležitější zprávy třetí říše.

Stroj, který pracoval s teleprinterem

Lorenz nebyl klasický šifrovací stroj s klávesnicí jako Enigma. Byl připojený k zařízení zvanému teleprinter, což byl předchůdce moderních datových terminálů.

Zprávy se nepřenášely jako písmena, ale jako binární impulsy. To znamenalo, že šifra pracovala s mnohem komplexnější strukturou dat. Uvnitř stroje se nacházelo 12 rotujících kol, která generovala složitý pseudonáhodný šifrovací klíč.

Tento klíč se kombinoval s textem zprávy a vytvářel zakódovanou verzi. Výsledkem byl systém, který byl matematicky mnohem složitější než Enigma.

Německá jistota

Německé velení bylo přesvědčeno, že Lorenz je absolutně bezpečný. Na rozdíl od Enigmy měl několik zásadních výhod: pracoval s binární strukturou, měl více šifrovacích kol a používal složitější matematiku.

Navíc byl používán pouze pro nejvyšší strategickou komunikaci. Například pro zprávy mezi Berlínem a generály na frontě.

Spojenci proto věděli, že pokud dokážou Lorenz číst, získají přístup k plánům německého velení v téměř reálném čase.

Muž, který naučil stroje myslet: Alan Turing, génius s tragickým osudem, kterému vděčíme za počítače i AI

Náhoda, která změnila kryptografii

Překvapivě celý průlom začal jednou lidskou chybou. V roce 1941 poslal německý operátor dlouhou zprávu pomocí šifry Lorenz. Z nějakého důvodu však musel zprávu odeslat znovu. Místo aby změnil šifrovací nastavení, použil stejný klíč dvakrát. Navíc druhou verzi zprávy mírně zkrátil. Pro kryptology to byla obrovská příležitost. Britští analytici dokázali porovnáním obou zpráv odhalit strukturu šifry.

Matematik, který rozluštil stroj, který nikdy neviděl

Na práci se podílel britský matematik Bill Tutte. Jeho úkol byl téměř absurdní. Musel pochopit princip šifrovacího stroje, který nikdy neviděl. K dispozici měl pouze zachycené zprávy.

Pomocí matematické analýzy se mu podařilo rekonstruovat strukturu celého systému. Zjistil například kolik má stroj šifrovacích kol, jak se otáčejí, i jak generují klíč. Byl to jeden z největších intelektuálních výkonů v historii kryptografie.

Zrod prvního programovatelného počítače

Pro luštění šifry Lorenz však bylo potřeba obrovské množství výpočtů. Proto v Bletchley Parku vznikl nový projekt. Výsledkem byl stroj nazvaný Colossus – první programovatelný elektronický počítač na světě.

Colossus dokázal analyzovat šifrované zprávy obrovskou rychlostí a hledat správné nastavení šifrovacích kol. Díky němu mohli kryptologové číst část strategické německé komunikace.

Stroj, který měl být neprolomitelný: Jak Alan Turing prolomil Enigmu a změnil dějiny

Přístup k nejvyšším tajemstvím Třetí říše

Zprávy rozluštěné z Lorenzu patřily mezi nejcennější zpravodajské informace celé války. Spojenci díky nim získali přehled například o strategických plánech německého velení, přesunech armád a politických rozhodnutích nacistického režimu.

Tyto informace pomáhaly plánovat spojenecké operace v Evropě. Podobně jako v případě Enigmy byla tato data označena jako Ultra a byla přísně tajná.

Tajemství, které zůstalo skryté desetiletí

Po válce zůstala existence Lorenzu i Colossu přísně utajená. Mnoho strojů bylo dokonce zničeno. Britská vláda se obávala, že by znalost těchto technologií mohla být využita v budoucích konfliktech.

Teprve v 70. letech začaly být informace postupně zveřejňovány. Historici tehdy pochopili, že práce kryptologů v Bletchley Parku byla ještě mnohem širší, než se původně myslelo.

Neviditelná revoluce

Příběh šifry Lorenz ukazuje, jak zásadní roli hrála matematika a technologie ve druhé světové válce. Kryptologové nevyhráli válku sami. Ale jejich práce poskytla Spojencům obrovskou strategickou výhodu.

A zároveň urychlila vznik moderního počítačového věku.

Věděli jste, že…

...Lorenz nebyl nikdy určen pro běžnou armádní komunikaci. Používal se téměř výhradně pro zprávy mezi nejvyšším německým velením – například mezi Berlínem a velitelstvími na frontě. A Němci až do konce války nezjistili, že tato šifra byla prolomena.

Může být stroj odpovědný bez vědomí? Filozofická otázka, která rozhodne budoucnost umělé inteligence

Zdroje: Bletchley Park, Crypto Museum, National WWII. Museum, Britannica, World History, img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora