5 min

Je světový den dárců krve. Transfuzka liberecké nemocnice u té příležitosti hledá prvodárce

Sdílet

Dennívýzva

Vždy 14. června slaví po celém světě zdravotníci i dárci krve Světový den dárců krve. Tento významný den slouží jako poděkování všem dobrovolným dárcům, kteří bez nároku na finanční příspěvek darují krev, aby zachránili lidské životy. A zároveň má zvýšit povědomí o tom, jak moc je darování krve pro zdravotnictví důležité. Krev ani její složky totiž nelze uměle vyrobit a jediným zdrojem jsou lidští dárci. Transfuzní oddělení Krajské nemocnice v Liberci u příležitosti Světového dne dárců krve upozorňuje, že každým rokem mírně klesá počet nových dárců. Prvodárce se proto snaží aktivně hledat, například ve firmách nebo mezi studenty.

Zdroj: Liberecká Drbna | Zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Transfuzní oddělení Krajské nemocnice v Liberci (KNL) provede ročně na 15 tisíc odběrů od více než 6 tisíc dárců. Nově ale odebírá krev také v Jilemnici a po fúzi s českolipskou nemocnicí patří pod KNL také tamní odběrové místo. „Celkem provedeme na všech třech pracovištích ročně zhruba 20 tisíc odběrů včetně plazmy. V Jilemnici máme odběrové místo od loňského roku a v současné době tam máme registrovaných zhruba 200 dárců, v České Lípě máme zhruba 3 tisíce dárců,“ uvádí primářka Transfuzního oddělení KNL Renata Procházková.

Proč se slaví Světový den dárců krve 14. června?

Datum bylo vybráno na počest rakouského lékaře a biologa Karla Landsteinera, který se narodil 14. června 1868. Byl to právě on, kdo objevil krevní skupiny (A, B, 0) a později spoluobjevil Rh faktor, za což v roce 1930 získal Nobelovu cenu. Jeho práce zásadně přispěla k tomu, že jsou dnes krevní transfuze bezpečné.

Transfuzní oddělení liberecké nemocnice zásobuje transfuzními přípravky spádovou oblast čítající čtvrt milionu obyvatel.

Počet prvodárců mírně klesá, v budoucnu to může být problém

Přestože v současné době dokáží transfuzní oddělení KNL potřeby pacientů pokrýt, upozorňuje primářka, že tomu tak nemusí být napořád. Počet prvodárců totiž klesá. „Přestože třeba tady v Liberci se nám daří každý rok získávat 300 až 350 nových dárců, odchází jich vždy víc, mezi 400 až 450, ať už kvůli věku nebo například kvůli onemocnění. Takže deficit nových dárců máme 50 až 100 dárců ročně,“ uvádí a pokračuje. „V tuto chvíli to nehraje až tak velkou roli, protože dárci můžou chodit třeba častěji, ale do budoucna to problém prostě bude, až nastoupí demograficky slabší ročníky. Celorepublikově se to už široce diskutuje.“

Ideální roční přírůstek nových dárců by měl být pro libereckou transfuzku mezi 400 až 500.

Pozitivní ale podle primářky je, že na rozdíl od celorepublikových statistik je v KNL 64 % prvodárců ve věku do 35 let. „To je velice dobré znamení, že chodí darovat mladší ročníky, protože když potom někdo udělá superakci na nové dárce a přijdou mu tam prvodárci 50 +, tak i když se teď diskutuje na evropské úrovni, že s prodlužující se dobou dožití se zvýší i horní věková hranice prvodárcovství, tak stejně to prostě z lékařského hlediska není žádná výhra,“ podotýká Procházková.

Ze zkušeností KNL vyplývá, že 70-75 % prvodárců se do nemocnice na darování vrací.

Nábor prvodárců ve firmách i mezi studenty

Transfuzní oddělení liberecké nemocnice se snaží proti úbytku prvodárců bojovat. „Snažíme se motivovat různé firmy, aby k nám jejich zaměstnanci chodili darovat krev koordinovaně, ve větších skupinách. Daří se to teď například u Policie ČR. Policisté teď byli darovat krev v několika vlnách, nejvíce jich přišlo teď v pátek, kdy do Liberce, Jilemnice nebo České Lípy dorazilo darovat krev 17 příslušníků této složky,“ říká lékařka liberecké transfuzky Zdeňka Kavanová.

Prvodárce se pak nemocnice snaží získávat i ve školách. „Připravujeme pro školy různé přednášky přímo u nich ve školách. Tradičně například jezdíme na Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci, chodí k nám na exkurzi studenti ze zdravotnické školy, v Jilemnici byla na exkurzi jedna devátá třída. Víme, že konkrétně ti deváťáci jsou na darování ještě mladí, ale důležité je dostat u nich informaci, že je tady ta možnost, do povědomí. Protože mladí dnes o možnosti darovat bezpříspěvkově krev moc nevědí,“ doplňuje Kavanová.

Například u libereckého gymnázia má osvěta úspěch. „Víme, že studenti pak po těch přednáškách opravdu krev darovat chodí, takže se to osvědčilo,“ podotýká lékařka transfuzního oddělení.

V Hejnicích ve škole Jana Blahoslava teď například jedna ze studentek, která se sama rozhodla darovat krev, přijela do nemocnice natočit náborovou akci. „Natočila si ty prostory, udělala takový spot a bude tu možnost darovat bezpříspěvkově krev propagovat na sociálních sítích mezi mladými,“ dodává Kavanová.

Prvodárcem krve může být téměř každý, kdo splní základní podmínky

Darovat krev může každý občan ve věkovém rozmezí 18 – 65 let, s váhou nad 50 kg a dobrým aktuálním zdravotním stavem bez chronických onemocnění, momentálních infekcí nebo užívání některých léků.

„Prvodárcem se ale může stát člověk od 18 jen do 60 let věku,“ doplňuje primářka libereckého transfuzního oddělení s tím, že optimálně by to měl být občan České republiky, ale darovat mohou i cizinci s trvalým pobytem.

Pokud se člověk rozhodne, že chce krev poprvé darovat a splňuje výše uvedené podmínky, může už přijít. „Lepší je, když se dopředu nahlásí, aby se nestalo, že tu budeme mít nějakou akci a čekal by,“ podotýká primářka.

Prvodárce by si měl předem na webu transfuzního oddělení přečíst podrobně, co dárcovství obnáší a jestli třeba zrovna v tu chvíli nemá nějakou kontraindikaci. „To znamená, jestli se nevrátil třeba ze severní Itálie, nemá nějaké akutní projevy, jako sennou rýmu nebo něco podobného, kvůli kterým bychom ho vrátili a chodil by sem zbytečně. V případě, že by si nevěděl rady, může zavolat na naši bezplatnou linku anebo i napsat na mail, kde rádi případné nejasnosti zodpovíme. A když bude v pořádku, tak sem přijde a vyplní zdravotní dotazník o svém zdravotním stavu,“ uvádí dále Procházková.

V něm budoucí prvodárce uvede, jak se cítí, jestli se nevrátil z ciziny, jestli bere léky anebo jestli neprodělal nějaká závažná onemocnění, ať už jakákoliv. Vyplní tam také kolik váží.

„Potom se mu tady změří krevní obraz, projde vstupním pohovorem s lékařem a pak už může vesele pokračovat k odběru, během kterého se u nás odebírá 400 ml plné krve. Nebo můžou dárci přijít darovat plazmu,“ říká primářka.

Za odběr plné krve nedostávají dárci v nemocnici finanční příspěvek, za každý odběr ale mohou uplatnit slevu na dani a získat další benefity (více na webech jednotlivých transfuzních oddělení - Liberec, Jilemnice, Česká Lípa).

Liberecká nemocnice například proplácí cestovné při cestě k odběru, dárcům poskytuje přímo po odběru občerstvení nebo stravenku. Zákon také hovoří o dni volna pro zaměstnance, který byl v ten den darovat krev. S dalšími benefity pak přicházejí i některé veřejné instituce, jako zoo nebo divadla.

„Výhodou darování krve jsou i pravidelné kontroly zdravotního stavu včetně laboratorního vyšetření krve,“ uzavírá mluvčí KNL Václav Řičář.

Reklama

Další články z Liberecká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Liberecká Drbna

Liberec a okolí očima, které vidí zblízka. Liberecká Drbna přináší aktuální zprávy, příběhy i kauzy z regionu, který má svou specifickou energii – od hor přes města až po malé obce. Politika, doprava, kultura, bezpečnost i komunální dění – to vše je tu přehledně, svižně a bez zbytečných...

Je světový den dárců krve. Transfuzka liberecké nemocnice u té příležitosti hledá prvodárce

Fiasko ruských „superstíhaček“: Zastavily jediný dron, zbytek vyřadil klíčový závod

Babiš jako Helena Růžičková. Velká slova o světových Češích. Ale s realitou je to horší

Inspekce varovala před závadnými párky i energeťáky: Některé výrobky musely řetězce stáhnout z prodeje

Aňa Geislerová ovládla molo ve Varech. V rudém modelu by jí padesátku hádal málokdo

V Antarktidě mu praskal apendix a pomoc neexistovala. Tak se odoperoval sám