3 min

Jaké teploty dokáže přežít lidské tělo – a proč někdy chlad paradoxně zachraňuje život

Sdílet

Dennívýzva

Lidské tělo je stavěné na stabilitu. Většinu času funguje v úzkém teplotním rozmezí, kolem 37 °C. Jakmile se tahle rovnováha naruší, začnou se systémy, které považujeme za samozřejmé, rozpadat jeden po druhém. Mozek zpomaluje, srdce ztrácí rytmus, krev přestává koagulovat. Přesto existují případy, které vypadají jako porušení biologických zákonů – lidé, kteří přežili teploty, při nichž by měl organismus dávno „vypnout“.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Otázka tedy nezní jen jaký chlad je smrtelný, ale kdy a proč se z něj může stát nečekaná výhoda.

Když tělo ztratí kontrolu nad teplem

Člověk patří mezi homeotermní organismy – naše vnitřní teplota má zůstat víceméně konstantní. Jakmile začne klesat, tělo se brání: stáhne cévy v kůži, aby neunikalo teplo, spustí třes, snaží se zadržet vzduch u povrchu těla. Tyhle mechanismy ale fungují jen do určité hranice.

Jakmile vnitřní teplota klesne pod zhruba 35 °C, mluvíme o hypotermii. V lehké fázi se projevuje nenápadně – zmateností, pocitem hladu, nevolností. S dalším poklesem se zpomaluje srdeční rytmus i dýchání, mozek začíná chybovat a objevují se zvláštní projevy chování. Typickým příkladem je takzvané paradoxní svlékání, kdy lidé v hlubokém podchlazení pociťují falešné teplo a začnou se svlékat – což jejich stav rychle zhorší.

Pod hranicí přibližně 28 °C už tělo přechází do režimu, který připomíná postupné vypínání. Krevní tlak klesá, srdce je extrémně náchylné k fatálním arytmiím a mozek se ocitá na hraně nevratného poškození.

A přesto – právě tady začínají příběhy, které medicínu zaskočily.

untitled-design-2_5
ČTĚTE TAKÉ: Proč se nám v zimě zpomaluje myšlení: skrytý boj těla mezi teplem, energií a signály mozku

Případ, který změnil pohled na „hranici smrti“

V roce 1999 se švédská radioložka Anna Bågenholm vydala na běžkařský výlet. Pád do ledové vody a uvíznutí pod ledem ji připravily o vědomí a záchranáři ji po vytažení považovali za klinicky mrtvou. Její vnitřní teplota klesla na přibližně 13,7 °C – hodnotu, která dlouho platila za absolutně neslučitelnou se životem.

Resuscitace ale pokračovala. Lékaři ji napojili na mimotělní oběh a několik hodin ji velmi pomalu zahřívali. Orgány selhávaly, krev se nesrážela, nervy byly poškozené. Přesto se Anna Bågenholm postupně zotavila. O několik měsíců později se vrátila do práce i k turistice.

Nešlo o zázrak v náboženském smyslu. Šlo o fyziologii.

Když chlad zpomalí i smrt

Mozek je extrémně náročný orgán. Za normálních podmínek spotřebuje obrovské množství kyslíku a energie. V chladu se ale jeho metabolismus dramaticky zpomaluje. Procesy, které běžně vedou k buněčné smrti při nedostatku kyslíku, se zpomalí také. Jinými slovy: chlad nekonzervuje jen buňky, ale i čas, který má organismus k dispozici.

V případě Anny Bågenholmové sehrála roli i kombinace faktorů – vzduchová kapsa pod ledem, postupné ochlazování a okamžitá, vytrvalá lékařská péče. Její mozek se dostal do stavu, kdy nízký přísun kyslíku nebyl okamžitě fatální.

Podobně výjimečný byl i případ polského batolete Adama, nalezeného v roce 2014 po několika hodinách v mrazu s tělesnou teplotou kolem 11,8 °C. I on přežil – opět díky extrémní hypotermii, která zpomalila destruktivní procesy v mozku.

lazen
ČTĚTE TAKÉ: Jak se měnil náš vztah k tělu napříč historií: život na horské dráze prudérnosti a svobodomyslnosti

Hypotermie jako lékařský nástroj

To, co se v těchto případech odehrálo „náhodou“, využívá medicína cíleně už desítky let. Indukovaná hypotermie se používá například při operacích srdce nebo mozku. Snížením tělesné teploty se chrání nervová tkáň a prodlužuje čas, po který mohou lékaři zasahovat bez nevratného poškození.

V extrémních, experimentálních případech byla lidská těla ochlazena až k hranici 4 °C – vždy pod přísnou kontrolou a s masivní podpůrnou technikou. Tyto postupy ale zároveň ukázaly, že chlad je dvojsečný nástroj. Zvyšuje riziko infekcí, poruch srážlivosti krve i selhání ledvin.

Moderní medicína proto chlad používá opatrně. Ne jako trik, ale jako přesně dávkovaný nástroj.

Proč tyhle příběhy klamou naši intuici

Případy extrémního přežití svádějí k jednoduchému závěru: „chlad může zachránit“. Ve skutečnosti ale platí pravý opak – většina lidí v podobných podmínkách nepřežije. Rozhodují detaily: rychlost ochlazení, dostupnost kyslíku, okamžitá péče, fyzický stav.

To, co tyto příběhy skutečně ukazují, není lidská „nezničitelnost“, ale to, jak jemně vyladěná a zároveň překvapivě flexibilní je naše biologie.

A také připomínku, že v medicíně platí jedno staré pravidlo:
„Nikdo není mrtvý, dokud není teplý a mrtvý.“

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Jaké teploty dokáže přežít lidské tělo – a proč někdy chlad paradoxně zachraňuje život

Můžu vládě znepříjemnit život, pohrozil prezident a řekl jak. Babiš ihned reagoval

Víme, kde v neděli budou nejsilnější bouřky. Podívejte, jak moc vás zasáhnou.

Iveta Bartošová o sestře: Šla proti mně, i když jsem jí pomáhala. Bratr Lumír byl jediný, na koho se mohla spolehnout

Sotva přistáli na Aljašce, přišel první nezapomenutelný zážitek. Mareš se synem stanuli tváří v tvář divočině

Mbappé poslal Messimu jasný vzkaz. Zlatou kopačku rozhodne až finále