3 min

Íránská námořní hrozba: Levné rakety proti americkým drahým lodím

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nedá se rozhodně říct, že by íránská armáda jako celek patřila ke špičce, nicméně Teherán si o kompenzuje širokou paletou dronů, balistických, respektive protilodních raket, které mají představovat odstrašení v Perském zálivu a okolí.

Íránská námořní hrozba: Levné rakety proti americkým drahým lodím

Zdroj: Securitytech

Nedá se rozhodně říct, že by íránská armáda jako celek patřila ke špičce, nicméně Teherán si to kompenzuje širokou paletou dronů, balistických, respektive protilodních raket, které mají představovat odstrašení v Perském zálivu a širším okolí.

Írán velmi dobře ví, že nemůže porazit USA v klasickém válečném střetu, a proto dlouhodobě vyznává asymetrickou vojenskou doktrínu, především soustředěnou na oblasti Perského zálivu, Arabského a Ománského moře. Prostředky, které objektivně nemá Írán ve své konvenční armádě, si však kompenzuje na jiném poli – dronovém či raketovém. Zatímco například moderní stíhačky si žádají vysoké finanční prostředky na servis, zbraně, munici, údržbu či přidružené vybavení, balistické či protilodní střely jsou ve srovnání s letouny relativně levné, dají se vyrábět ve velkých počtech a ohrožují hodnotné a velké či robustní cíle. Poměr cena/výkon je v tomto ohledu pro Írán skutečně výhodný či můžeme říct jedinečný.

Abú Mahdí

Írán má co nabídnout v oblasti sebevražedných dronů, o čemž svědčí například skutečnost, že Teherán dodává Rusku účinné a přitom levné kamikaze drony Šáhid-136 či Šáhid-139. Rusko používá k úderům na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a další civilní cíle rovněž Šáhid-131.

Autor/Licence fotografie: Střela Khalij Fars, Fars Media Corporation, CC BY 4.0

Teherán má v arzenálu jednak balistické střely, jež útočí shora vysokou rychlostí, jednak má k dispozici i střely s plochou dráhou letu, které letí nízko nad vodou, aby je nepřátelské radary nemohly detekovat. Írán disponuje v současné době i účinnými protilodními střelami, které mohou představovat vážné riziko v Perském zálivu a přilehlém regionu. Hovoříme hlavně o Abú Mahdí, Khalij Fars a jiných.

Podzvuková střela s plochou dráhou letu Abú Mahdí byla poprvé představena v roce 2020. Poměrně významně posouvá íránské možnosti v tomto odvětví, protože v sobě kombinuje rychlost a především dlouhý dolet. Web Army Recognition uvádí, že činí úctyhodných 1 000 km. Tato protilodní střela představuje změnu v íránské strategii v tom směru, že dochází k posunu od lokální pobřežní obrany také k cíleným námořním útokům s dlouhým doletem.

Co to v praxi znamená? V rámci íránské projekce síly tato a jiné rakety s dlouhým doletem umožňují teokratickému režimu potenciálně ohrozit americké hladinové lodě, jež operují hluboko v Arabském moři, včetně úderných skupin letadlových lodí. Musíme vzít v potaz také skutečnost, že na mořích se nenachází pouze válečná plavidla, ale také podpůrná, ropné lodě či tankery. Hovoříme tedy o plavidlech, jež jsou klíčové pro udržení dlouhodobého nasazení v konkrétní oblasti. Nicméně dlouhý dolet střely Abú Mahdí umožňuje Íránu zaměřit se právě i na tyto důležité doprovodné lodě.

Khalij Fars a další střely

Khalij Fars na tuhé palivo, která je navržena hlavně k obraně pobřeží a uzavření klíčových námořních tras, je protilodní střela, která má menší dolet než Abú Mahdí, podle dostupných informací 300 km. Útočí na cíl shora vysokou rychlostí, podobně jako balistické rakety a může letět nadzvukovou rychlostí Mach 3 až Mach 4, což ztěžuje její zachycení. Khalij Fars nese 650kilogramovou hlavici, která je schopná vážně poškodit nepřátelské hladinové lodě.

Pozornost vzbudila i nová protilodní střela Ghadr-380. Jedná se o střelu s plochou dráhou letu, která je odpalovaná z pozemních mobilních systémů. Ghadr-380 je znatelným vylepšením svých předchůdců, a to po všech stránkách. Především se rozšířil dolet na zhruba 1 000 km, což je zhruba dvojnásobek oproti starším střelám Ghadr. Írán má dále k dispozici známou protilodní střelu středního doletu Qader, která je upgradovanou verzí rakety Noor. Qader s proudovým motorem má dolet 300 km. Ještě zde zmiňme střelu Zolfaghar, která sice není protilodní, nicméně teoreticky může zasáhnout velkou, pomalu se pohybující válečnou loď.

Eskalační potenciál nasazení všech těchto prostředků, jichž má Írán k dispozici dostatek, je nicméně velký. Írán je vyrábí ve velkém množství a cílí na hodnotné nepřátelské cíle. V Arabském moři i jinde tak mohou pro Američany představovat riziko, s nímž je třeba počítat.

Zdroj: Army Recognition, National Interest
Autor/Licence fotografie: Odpálení rakety Qader v námořním cvičení, Mohammad Sadegh Heydari, CC BY 4.0

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Íránská námořní hrozba: Levné rakety proti americkým drahým lodím

Ano po pěti letech! Sandeva a Prachař překvapili tajnou svatbou, nechyběla ani dcera Mia

Hliněné dopisy staré 3 400 let fungují jako WikiLeaks. Egyptské impérium v nich řeší dary, zlato i tajné agenty

Některé běžné potraviny obsahují překvapivě vysoké množství cukru. Mnoho lidí o tom vůbec netuší

Laďka Něrgešová slaví synovu plnoletost. Její slova o boji s časem berou za srdce

Nejjedovatější houba světa roste i v českých lesích. Záměna může skončit selháním jater