KOMENTÁŘ. Kdy jste naposledy podpořili svůj oblíbený podnik jen proto, že jste chtěli, aby tu byl i za pár let? V létě jsem si všiml cedule před kavárnou Veronika Cook and Baker v Praze U Matěje. Byla jednoduchá a vlastně trochu smutná: „Přijďte nás podpořit“.
Za takovou cedulí je přitom mnohem víc než jen prosba o dalšího zákazníka. Je za ní nájem, energie, zaměstnanci, suroviny, daně, odvody, každodenní vstávání a také roky práce, které nejsou na první pohled vidět. A někdy také něco, co podnikatel vůbec nemůže ovlivnit. Třeba rozkopaná ulice.
Veronika Jacková vytvořila v Praze U Matěje místo, které stojí na domácí atmosféře, pečení a osobním přístupu. Ve své kavárně peče každý den koláče a moučníky, které jsou prostě skvělé. Navíc se zvládá starat o osm dětí, jsou její největší radostí i motivací.
Její vášeň k pečení sahá až do dětství na slovensko-maďarském pohraničí. Po letech v rodné zemi se s rodinou rozhodla vyzkoušet život v Irsku, kde nasbírala nejen cenné zkušenosti. Po návratu do Česka se pustila do podnikání v gastronomii.
Jenže dobrý podnik potřebuje také zákazníky. A když se v místě podnikání několik měsíců komplikuje doprava, špatně se parkuje, lidé nemají kudy projet nebo se jim jednoduše nechce přes staveniště, část z nich přestane chodit.
Nestačí říkat, že je máme rádi nebo dát srdíčko na Instagramu. Pro malého podnikatele může mít jeden skutečný zákazník větší význam než stovky lajků.
Vrátí se zákazníci?
V Praze na Hanspaulce probíhala téměř dva roky dopravní a stavební omezení související se stavbou trolejí a rekonstrukcí komunikací a inženýrských sítí. Veroničina kavárna během uzavírky přišla zhruba o polovinu původních tržeb. A to už není drobná nepříjemnost. Při podobném propadu může být otázkou měsíců, kdy podnik přestane ekonomicky vycházet.
Nestačí říkat, že je máme rádi nebo dát srdíčko na Instagramu. Pro malého podnikatele může mít jeden skutečný zákazník větší význam než stovky lajků.
O zastávku dál na Hanspaulce v ulici Na Pískách je Květinářství Mirka. Jeho majitelka Mirka Špačková mi popsala ještě tvrdší realitu, tržby jejího květinářství během té doby spadly na čtvrtinu původní úrovně.
To už není problém, který vyřeší pár lepších víkendů. Aby květinářství přežilo, prodávala Mirka před Albertem U Matěje květiny ve stánku.
Dnes už je ulice opět otevřená. Jenže návrat zákazníků není tak rychlý, konkrétně Mirka je pořád přibližně na polovině původních tržeb. Část lidí si za dva roky zvykla nakupovat jinde. A zákaznické návyky se mění mnohem rychleji než ulice. Otevřít silnici proto ještě neznamená vrátit podnikání do původního stavu.
Mirka vydržela, ale ne všichni měli tolik síly. Vedlejší vinárna dlouhou uzavírku nepřežila a zůstává zavřená. Naproti zavřela také HanspaulKafé. Z mapy tak postupně mizí podniky, které byly součástí místního života. A často si jejich význam uvědomíme až ve chvíli, kdy už tam nejsou.
Co je za čísly...
Ulice Na Pískách byla uzavřená téměř rok a výrazně zasáhla tržby místních podniků. Konkrétní příběhy Veroniky a Mirky ukazují, že následky mohou být mnohem delší než samotná uzavírka. Za každým malým podnikem jsou lidé, kteří na sebe berou riziko, které často zvenku vůbec nevidíme.
Majitel květinářství nebo kavárny neriskuje jen peníze. Riskuje čas, pověst, energii a někdy i rodinný život. Proto mě vždycky zajímá, co je za čísly. Proč ten člověk podniká? Co vybudoval? Kolik let mu trvalo získat zákazníky? A co by se stalo, kdyby zítra zavřel?
Najednou je naše oblíbené místo pryč. Místo něj je prázdný prostor, další kancelář nebo další provozovna globálního řetězce. Pokud chceme, aby v našich městech zůstaly malé kavárny, bistra, řeznictví, květinářství, knihkupectví, hospody nebo specializované obchody, musíme v nich také nakupovat.
Pro malého podnikatele může mít jeden skutečný zákazník větší význam než stovky lajků. Protože za cedulí „Přijďte nás podpořit“ není marketing. Je tam člověk, který se snaží udržet svůj podnik nad vodou. A někdy mu k tomu stačí právě to, že přijdeme.
Autor je podnikatel a investor, pravidelně publikuje na HlídacíPes.org