3 min

Finská jaderná hrobka má chránit budoucnost, kterou ještě neznáme. Otázkou zůstává, kdo ji jednou objeví

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Hlavní nevýhodou jaderné energie je radioaktivní odpad. Finsko naštěstí brzy zprovozní první „jadernou hrobku“ na světě, jakousi geologickou skládku.

Finská jaderná hrobka má chránit budoucnost, kterou ještě neznáme. Otázkou zůstává, kdo ji jednou objeví

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Zvolená oblast byla geologicky neaktivní po celé miliardy let. Jaderná energie sama je z ekologického hlediska poměrně slibná. Nezahrnuje emise skleníkových plynů ani znečištění vzduchu, nezávisí na rozmarech počasí a mohlo by jít o velmi silnou energii, ke které se dá přesunout od fosilních paliv. Má ovšem velkou nevýhodu – radioaktivní odpad, který může zůstat velmi nebezpečnou komoditou i po tisíce let od uložení.

Pohřeb jako ve starověkém Egyptě

A přestože by jaderná fúze tento problém odstranila, proces nebyl dosud bezpečně ovládnut. Vedlejší produkty jaderného štěpení jsou tak aktuálně nevyhnutelnou složkou věci. Pod finskými lesy se ale shromáždili přední světoví vědci, aby začali naprosto klíčový projekt. Během několika let bude horký odpad umístěn do měděného sarkofágu a důkladně zapečetěn. Pak bude uložen k odpočinku, aby v této „jaderné hrobce“ nerušeně spal 100 000 let.

Místo jménem Onkalo se nachází na finském ostrově Olkiluoto a půjde o první světovou geologickou skládku jaderného odpadu neboli GDF (geological disposal facility). Místo bylo zvoleno, protože bylo po celé miliardy let geologicky naprosto tiché a neaktivní. Leží mezi dvěma paralelními oblastmi zlomů, které by absorbovaly energii případných zemětřesení. Samotné místo s hrobkou by tak bylo zcela bezpečné i při takových katastrofách.

Chráněné místo a rozvržené podzemí

Je to ovšem voda, ne zemětřesení, co představuje pro radioaktivní odpad nejhorší nebezpečí. Z toho důvodu musí být místo vybudováno z voděodolných hornin a minerálů. Každou případnou prasklinu je potřeba pečlivě zmapovat a zacpat. Použité palivové články z finských elektráren (jaderná energie poskytuje zemi víc jak třetinu domácí spotřeby) se budou nejdřív dekády chladit v nádržích. Teprve pak dojde k jejich převozu do Onkala.

Zde budou zapečetěny v labyrintu tunelů víc jak 400 metrů pod povrchem. Když použité palivo dorazí, veškerá voda bude důkladně odsáta roboty. Pak bude uzavřeno do železných nádob v měděných rakvích s vrstvou argonu mezi nimi. Argon je jeden z inertních vzácných plynů. Měděné kanystry pak obklopí další bariéra z bentonitu, druhu jílu, který umí pohltit vodu a také zadrží neúnavné útoky veškerých myslitelných mikrobů.

Jediné dostatečně bezpečné řešení

„Nikdy se tu nelze spoléhat jen na jednu bariéru,“ uvádí Emily Stein, badatelka ze Sandia National Laboratories. Objevily se samozřejmě i jiné návrhy jako pohřbívání do moře, zakopání pod mořské dno nebo odeslání do vesmíru. Všechny tyto postupy byly ale nakonec zavrhnuty jako příliš riskantní. Klíčová vlastnost GDF – schopnost držet po stovky tisíc let veškerý jaderný odpad – je splněna právě multibariérovým konceptem předvedeným na Onkalo.

Několik vědců projevilo i tak obavy z ukládání materiálu v této oblasti. Podle pokusů chemika Petera Szakálose a jeho kolegů dojde u mědi nakonec k popraskání. Zařízení tak podle něj mělo využít bronzu. Další týmy ovšem nebyly schopny takové výsledky zopakovat. Případně shledaly, že dlouhodobé změny jsou extrémně pomalé, a tím pádem nepředstavují riziko. Největší bariérou tak může být pro GDF to samé co pro jádro – pohled veřejnosti.

Jaký je váš pohled na možnosti využití jaderné energie?

Zdroj: TheScientist

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Plovoucí město má pojmout 80 tisíc lidí. Největší loď světa připomíná sci-fi

Měl ji doma každý za 40 Kčs, dnes má cenu tisíců: Legendární československá výbava obýváku je sběratelským hitem

Stolní lampa Napako typ 0513, přezdívaná „Jeptiška“, se na českých aukcích prodává za stovky až tisíce...

Na odstranění chyby měli skoro rok. Přesto nakonec sonda za miliardy korun skončila v plamenech

11. prosince 1998 odstartovala z mysu Canaveral sonda Mars Climate Orbiter. Měla zkoumat marťanskou...

Český přírodní útvar zaujal svět. Brzy by mohl získat titul nového divu světa. UNESCO je ale proti

Pravčická brána, největší pískovcová skalní brána v Evropě, se dostala mezi 77 nejlepších přírodních míst...

V Braníku se na necelých deseti hektarech dá přečíst přes 40 milionů let historie. Stěny jsou plné zkamenělin, stačí se natáhnout

Kdo si pod Prahou 4 představí panelákové sídliště a nákupní zóny, ten nejspíš netuší, že mezi branickým...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Finská jaderná hrobka má chránit budoucnost, kterou ještě neznáme. Otázkou zůstává, kdo ji jednou objeví

Ekonomický zázrak skončil. Tygr je bez drápů, země se zmítá v politické krizi

Co ženy skutečně prožívají při orgasmu? Odpovědi překvapily i vědce

„Čekal jsem na to 24 let.“ Senzační Salač vyhrál Grand Prix v Silverstonu

Jak bezpečně sledovat zatmění Slunce. Hvězdář radí, jakých chyb se vyvarovat

81 lidí zahynulo nad Tyrhénským mořem. Dodnes není jasné, kdo nebo co zničilo let Itavia 870