3 min

Finská jaderná hrobka má chránit budoucnost, kterou ještě neznáme. Otázkou zůstává, kdo ji jednou objeví

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Hlavní nevýhodou jaderné energie je radioaktivní odpad. Finsko naštěstí brzy zprovozní první „jadernou hrobku“ na světě, jakousi geologickou skládku.

Finská jaderná hrobka má chránit budoucnost, kterou ještě neznáme. Otázkou zůstává, kdo ji jednou objeví

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Zvolená oblast byla geologicky neaktivní po celé miliardy let. Jaderná energie sama je z ekologického hlediska poměrně slibná. Nezahrnuje emise skleníkových plynů ani znečištění vzduchu, nezávisí na rozmarech počasí a mohlo by jít o velmi silnou energii, ke které se dá přesunout od fosilních paliv. Má ovšem velkou nevýhodu – radioaktivní odpad, který může zůstat velmi nebezpečnou komoditou i po tisíce let od uložení.

Pohřeb jako ve starověkém Egyptě

A přestože by jaderná fúze tento problém odstranila, proces nebyl dosud bezpečně ovládnut. Vedlejší produkty jaderného štěpení jsou tak aktuálně nevyhnutelnou složkou věci. Pod finskými lesy se ale shromáždili přední světoví vědci, aby začali naprosto klíčový projekt. Během několika let bude horký odpad umístěn do měděného sarkofágu a důkladně zapečetěn. Pak bude uložen k odpočinku, aby v této „jaderné hrobce“ nerušeně spal 100 000 let.

Místo jménem Onkalo se nachází na finském ostrově Olkiluoto a půjde o první světovou geologickou skládku jaderného odpadu neboli GDF (geological disposal facility). Místo bylo zvoleno, protože bylo po celé miliardy let geologicky naprosto tiché a neaktivní. Leží mezi dvěma paralelními oblastmi zlomů, které by absorbovaly energii případných zemětřesení. Samotné místo s hrobkou by tak bylo zcela bezpečné i při takových katastrofách.

Chráněné místo a rozvržené podzemí

Je to ovšem voda, ne zemětřesení, co představuje pro radioaktivní odpad nejhorší nebezpečí. Z toho důvodu musí být místo vybudováno z voděodolných hornin a minerálů. Každou případnou prasklinu je potřeba pečlivě zmapovat a zacpat. Použité palivové články z finských elektráren (jaderná energie poskytuje zemi víc jak třetinu domácí spotřeby) se budou nejdřív dekády chladit v nádržích. Teprve pak dojde k jejich převozu do Onkala.

Zde budou zapečetěny v labyrintu tunelů víc jak 400 metrů pod povrchem. Když použité palivo dorazí, veškerá voda bude důkladně odsáta roboty. Pak bude uzavřeno do železných nádob v měděných rakvích s vrstvou argonu mezi nimi. Argon je jeden z inertních vzácných plynů. Měděné kanystry pak obklopí další bariéra z bentonitu, druhu jílu, který umí pohltit vodu a také zadrží neúnavné útoky veškerých myslitelných mikrobů.

Jediné dostatečně bezpečné řešení

„Nikdy se tu nelze spoléhat jen na jednu bariéru,“ uvádí Emily Stein, badatelka ze Sandia National Laboratories. Objevily se samozřejmě i jiné návrhy jako pohřbívání do moře, zakopání pod mořské dno nebo odeslání do vesmíru. Všechny tyto postupy byly ale nakonec zavrhnuty jako příliš riskantní. Klíčová vlastnost GDF – schopnost držet po stovky tisíc let veškerý jaderný odpad – je splněna právě multibariérovým konceptem předvedeným na Onkalo.

Několik vědců projevilo i tak obavy z ukládání materiálu v této oblasti. Podle pokusů chemika Petera Szakálose a jeho kolegů dojde u mědi nakonec k popraskání. Zařízení tak podle něj mělo využít bronzu. Další týmy ovšem nebyly schopny takové výsledky zopakovat. Případně shledaly, že dlouhodobé změny jsou extrémně pomalé, a tím pádem nepředstavují riziko. Největší bariérou tak může být pro GDF to samé co pro jádro – pohled veřejnosti.

Jaký je váš pohled na možnosti využití jaderné energie?

Zdroj: TheScientist

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Návštěvníci italského Bomarza vstoupí do zahrady plné nestvůr. Obestírá ji velká záhada

Z výletní lodi vypadá jako válečná loď. Japonský ostrov byl kdysi nejhustěji osídleným místem

Na šesti hektarech uprostřed Východočínského moře stálo město s hustotou osídlení téměř třikrát vyšší než...

V Olomouci se narodilo zvíře bez předních zubů. Potravu rozemílá svalnatým žaludkem

Dne 17. července 2026 se v Zoo Olomouc na Svatém Kopečku narodilo mládě hrabáče kapského, teprve čtvrté v...

Plzeň láká pivem, ale hned za městem leží „české mrtvé moře“. Láká na koupání zdarma

Dvanáct kilometrů od plzeňského pivovaru leží zatopený lom, jehož voda má pH 2,6. Je to slabý roztok...

Malí tukani ve Zlíně se ochlazují zobákem podobně jako slon ušima. Krev v něm odvádí přebytečné teplo

Zoo Zlín oznámila odchov tří mláďat tukana obrovského. V celé Evropě se to letos povedlo jen čtyřem...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Finská jaderná hrobka má chránit budoucnost, kterou ještě neznáme. Otázkou zůstává, kdo ji jednou objeví

Proč v Ceutě zemřelo tolik migrantů? Zdánlivě krátká cesta skrývá smrtící pasti

Hlas Homera Simpsona má za sebou těžké roky. Zavřela zradilo zdraví a přišla nehoda s dítětem

Záhadný obraz ukazuje tvář, která se nedá jednoduše vysvětlit. Turínské plátno dál rozděluje svět

Poláci se s Ukrajinci hádají i o stíhačky. Konflikt může mít překvapivého vítěze

Na obloze se objeví „nová hvězda“. Výjimečný úkaz lze vidět jednou za život