Hlavním cílem kohezní politiky je podporovat vyvážený rozvoj jednotlivých evropských regionů a pomáhat těm, které zaostávají za ekonomicky silnějšími oblastmi. Evropská unie proto prostřednictvím této politiky přerozděluje část svých finančních prostředků do projektů, které mají zlepšit život obyvatel, posílit místní ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost regionů.
Kohezní politika je pro Českou republiku naprosto zásadní. Evropské prostředky pomohly modernizovat infrastrukturu, školy, nemocnice i celé regiony. Tomáš Zdechovský — europoslanec
„Kohezní politika je pro Českou republiku naprosto zásadní. Evropské prostředky pomohly modernizovat infrastrukturu, školy, nemocnice i celé regiony. Musíme si ale uvědomit, že Evropa dnes čelí zcela novým výzvám. Potřebujeme výrazně investovat do bezpečnosti, obrany, energetické nezávislosti a konkurenceschopnosti. Tomu se musí přizpůsobit i kohezní politika a její budoucí nastavení,“ popisuje pro Drbnu europoslanec Tomáš Zdechovský.
Co se týče konkrétního využití, kohezní politika zasahuje do řady oblastí každodenního života. Peníze z evropských fondů mohou směřovat například do oprav a výstavby silnic, železnic, škol, nemocnic nebo sociálních zařízení. Podporují také modernizaci podniků, výzkum, inovace, ochranu životního prostředí, energetické úspory nebo zaměstnanost. Důležitou součástí je rovněž vzdělávání, rekvalifikace a pomoc lidem, kteří mají ztížený přístup na pracovní trh.
Mezi hlavní nástroje kohezní politiky patří Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci. Jednotlivé fondy mají odlišné zaměření, společným cílem je však podpora rozvoje a snižování rozdílů mezi regiony.
„Každé euro musí být investováno smysluplně, transparentně a s jasným výsledkem. Nejde o to, kolik peněz dokážeme utratit, ale co za ně skutečně vybudujeme a jaký užitek přinesou,“ dodává Zdechovský.
Pro české regiony představuje kohezní politika významný zdroj peněz na investice, které by se jinak uskutečňovaly obtížněji nebo pomaleji. O evropské prostředky mohou za stanovených podmínek žádat například města, obce, kraje, školy, neziskové organizace nebo podnikatelé. Konkrétní podporované projekty se liší podle jednotlivých dotačních programů a jejich pravidel. Výsledkem mají být nejen nové stavby a modernizovaná infrastruktura, ale především lepší podmínky pro život, práci a podnikání v regionech.
Přestavba nádraží za 9,94 miliard
V Královéhradeckém kraji evropské peníze pomáhají například s rozsáhlou přestavbou hlavního nádraží v Hradci Králové. „Dnes tudy projde 20 tisíc lidí a projede několik stovek vlaků. Těch 20 tisíc lidí si zaslouží komfort, který očekávají i železničáři. Není to jen o mobiliáři, ale také o zvýšení bezpečnosti, rychlosti a vstupu do éry modernizace,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.
Vysoutěžená cena stavby je 9,94 miliardy korun, přičemž Evropská unie na ni přispěje až 8,7 miliardy z Fondu soudržnosti prostřednictvím Programu Doprava 2021–2027.
„Tato zakázka je velmi komplikovaná. Prosím o trpělivost cestující i obyvatele města.“Roman Kocůrek — generální ředitel stavební společnosti OHLA ŽS
Cestující by se po modernizaci měli dostat k vlakům pohodlněji. Ze zrekonstruovaných podchodů se cestující dostanou na nástupiště výtahy a eskalátory. Všechna současná nástupiště projdou obnovou a přibude jedno nové, oboustranné. Dostanou zastřešení a nový mobiliář, orientaci cestujícím usnadní přehledný informační systém i zvukové majáčky pro nevidomé.
Přestavba zároveň zlepší návaznost vlaků na další způsoby dopravy. Vedle nádraží, v jehož sousedství už funguje autobusový terminál i zastávky MHD, vznikne parkoviště P+R. Řidiči tam budou moci nechat auto a pokračovat vlakem. Cyklistům poslouží dvě věže pro bezpečné uložení kol.
Velká část prací se odehraje přímo v kolejišti. Stavbaři obnoví přes 21 kilometrů kolejí, více než stovku výhybek i trakční vedení. Rychlost vlaků ve stanici se zvýší až na 80 kilometrů za hodinu a bezpečnost provozu podpoří evropský zabezpečovací systém ETCS. „Rekonstrukce přinese nejen rychlejší, ale současně i tišší provoz vlaků,“ dodává Tomáš Tóth ze Správy železnic. Kolejiště se zároveň připraví na budoucí zaústění dvoukolejných tratí od Pardubic, Chlumce nad Cidlinou, Týniště nad Orlicí a Jaroměře.
Proměna nádraží zasáhne také okolní ulice. Obnovou projde například železniční most přes Gočárovu třídu a na silnici pod ním přibude jízdní pruh.
Hotovo má být na konci roku 2031. Přestavba probíhá za provozu, cestující proto během jednotlivých etap čekají výluky a další omezení. „Tato zakázka je velmi komplikovaná, zejména z pohledu etapizace. Prosím o trpělivost cestující i obyvatele města. Stavba v intravilánu bude mít dopad na život v okolí,“ upozornil Roman Kocůrek, generální ředitel stavební společnosti OHLA ŽS.