4 min

Energetický sektor směřuje k autonomii. Tlakem jsou náklady, nedostatek lidí i růst AI

Sdílet

Dennívýzva

Nová globální studie společnosti Schneider Electric mezi 400 vedoucími představiteli energetiky a chemického průmyslu ukazuje rychlý posun směrem k autonomnímu…

Schneider Electric-rust-AI

Zdroj: Volty

Nová globální studie společnosti Schneider Electric mezi 400 vedoucími představiteli energetiky a chemického průmyslu ukazuje rychlý posun směrem k autonomnímu řízení provozů. Firmy plánují do roku 2030 dosáhnout téměř 50% automatizace, přičemž umělá inteligence se stává hlavním hybatelem změn. Odkládání adopce změn podle respondentů zvyšuje provozní náklady a prohlubuje důsledky nedostatku pracovníků.

Společnost Schneider Electric, globální lídr v oblasti energetických technologií, představila novou studii, která poukazuje na kombinaci faktorů urychlujících zavádění autonomních provozů v energetice a chemickém průmyslu. Výzkum mezi 400 vrcholovými manažery ve 12 zemích naznačuje výrazný nárůst důležitosti autonomie v nadcházejících letech.

Autonomní provoz znamená, že část řízení zařízení a procesů přebírají technologie, které dokážou samy vyhodnocovat data a podle nich upravovat provoz. V praxi to může být například situace, kdy systém automaticky nastavuje spotřebu energie, včas upozorní na blížící se poruchu nebo sám upraví chod zařízení podle aktuálních podmínek. Lidé přitom zůstávají v roli dohledu a rozhodují o důležitých krocích, zatímco rutinní řízení probíhá automaticky.

Třetina respondentů (31,5 %) označuje rozvoj autonomie za zásadní prioritu v horizontu pěti let, přičemž v desetiletém horizontu tento podíl roste na 44 %. Pouze méně než 5 % manažerů považuje autonomii za nízkou prioritu. Organizace zároveň uvádějí, že již nyní fungují v průměru na úrovni přibližně 70% autonomie provozu a do roku 2030 plánují dosáhnout zhruba 80 %.

Respondenti upozorňují na silné obchodní tlaky. Odkládání zavádění autonomních technologií podle nich vede k vyšším provozním nákladům (59 %), prohlubuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků (52 %) a snižuje konkurenceschopnost (48 %). Přesto existují i překážky – zejména vysoké počáteční investice (34 %), zastaralé systémy (30 %), odpor organizace ke změnám (27 %), obavy o kybernetickou bezpečnost (26 %) a regulatorní nejistota (25 %).

Studie Schneider Electric Global Autonomous Maturity Report ukazuje, že energetický sektor prochází zásadní transformací, v níž se propojují elektrifikace, automatizace a digitalizace. Prudce rostoucí poptávka po umělé inteligenci, zejména kvůli rozsáhlým cloudovým službám a datovým centrům, vytváří bezprecedentní tlak na energetické systémy. Do roku 2030 se očekává téměř zdvojnásobení spotřeby elektřiny na 1 000 TWh, což zvyšuje potřebu flexibilních, efektivních a odolných provozů.

V této souvislosti považuje 49 % manažerů umělou inteligenci za hlavní faktor, který urychluje zavádění autonomního řízení. Mezi další důležité prvky patří lepší kybernetická bezpečnost, cloudové technologie, digitální dvojčata, pokročilé řízení procesů a otevřená softwarově definovaná automatizace.

„Organizace po celém světě již nyní reportují provoz na úrovni přibližně 70% autonomie a plánují dosáhnout 80 % do roku 2030. Autonomie se rychle stává novým provozním modelem průmyslu. S rozvojem AI a rostoucím tlakem na energetické systémy se autonomní provozy ukazují jako klíčové pro odolnost a konkurenceschopnost. Nejde přitom o nahrazení lidí, ale o to, aby se mohli soustředit na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, posílit bezpečnost a rozvíjet dovednosti. Ti, kteří začnou s rozšiřováním autonomie už nyní, budou určovat, jak bude průmysl fungovat v příštích letech,“ uvádí Gwenaelle Avice Huet, výkonná viceprezidentka společnosti Schneider Electric.

Podle analytiků je přechod k autonomnímu řízení v energetice dál, než se původně očekávalo. Moderní otevřené automatizační systémy podle nich stojí za další vlnou inovací a pomáhají firmám zvyšovat efektivitu i odolnost provozu, a to při současném tlaku na spolehlivost, bezpečnost a snižování emisí.

Tempo zavádění autonomního řízení se liší podle regionů. Nejvíce pokročilé jsou státy Perského zálivu (například Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar) a některé asijské země. Nejrychlejší růst v příštích pěti letech se očekává v Severní Americe, zejména ve Spojených státech, a to díky vysoké výrobě i spotřebě energie a rychlému rozvoji datových center. Evropa postupuje stabilně, ale zavádění těchto technologií je zde pomalejší.

„Autonomní provozy mění způsob, jakým energetické a chemické společnosti řídí své závody. Schneider Electric a AVEVA patří k firmám, které tento posun vedou, a pomáhají zákazníkům, jako jsou Shell, European Energy, ADNOC nebo Baosteel, s jejich reálným nasazením. Propojením řízení procesů a energetiky od Schneider Electric s digitálními technologiemi AVEVA vznikají integrované softwarově řízené systémy, které poskytují přehled o provozu v reálném čase a umožňují digitální dvojčata využívající umělou inteligenci. Ta dokážou předvídat vývoj, přizpůsobovat se změnám a optimalizovat provoz s minimálním zásahem,“ uvádí Devan Pillay, president segmentu Heavy Industries společnosti Schneider Electric.

Konkrétní projekty tento trend potvrzují. V rafinerii Shell Scotford v Kanadě Schneider Electric modernizuje provoz pomocí otevřených automatizačních systémů, které umožňují flexibilnější a více automatické řízení. Ve výrobním závodě Kassø Power-to-X společnosti European Energy, který je prvním komerčně životaschopným závodem na výrobu e-methanolu na světě, umožňují Schneider Electric a AVEVA provoz čistých paliv s podporou umělé inteligence. Systém dokáže chod zařízení průběžně optimalizovat a zároveň umožňuje vzdálené sledování provozu.

Výzkum byl realizován ve spolupráci se společnostmi Censuswide a Development Economics a doplněn o poznatky analytika energetického trhu Gaurava Sharmy. Zahrnuje odpovědi 400 vrcholových manažerů ze čtyř regionů – Severní Ameriky, Evropy, Asie a zemí GCC – a doplňuje je desk research a rozhovory s odborníky z energetiky a chemického průmyslu.

Studie využívá model Autonomous Operations Maturity Model (AOMM) od ARC Advisory Group, který rozlišuje pět úrovní autonomie. Současná globální průměrná úroveň činí 3,52 z 5, tedy mezi pokročilým řízením a selektivní autonomií, což odpovídá přibližně 70% autonomii. Ambicí firem je do roku 2030 dosáhnout úrovně 4,02, tedy přibližně 80% autonomie, kdy systémy pracují autonomně v definovaných scénářích a lidé zajišťují dohled a optimalizaci.

Jakub Knapp

Reklama

Další články z Volty

Tento článek byl publikován ze zdrojů Volty

Volty.cz osloví všechny, kdo mají blízko k technice, elektrotechnice a chytrým řešením. Web sleduje novinky ze světa elektrotechniky, energetiky, průmyslových technologií i moderních domácností. Zajímá se o inovace, úsporná řešení, elektroauta i budoucnost energetiky – srozumitelně a bez...

Energetický sektor směřuje k autonomii. Tlakem jsou náklady, nedostatek lidí i růst AI

Utrpí voda i vzduch. Záhadná loď na Labi rozděluje, odpovědi chybí

Zlaté polské ručičky. Nabouraná Lancia stvořila zapomenuté socialistické monstrum

Co nás učili? Hlavně neotěhotnět! Ale co když je už problém někde jinde, varuje expertka

Kam cestovala vaše zahrada? Nový web ukáže, kde by byl váš dům za časů Pangey

Bratr bil na poplach už dávno. Václav Neckář (82) ruší koncerty, na rady nejbližších ale odmítá slyšet