První zásah přišel 6. října 2026 zhruba 130 kilometrů východně od bulharské Bjalé. Vzdušné a námořní drony tehdy trefily dvě obchodní lodě. Jedna se potopila, druhá začala hořet. O týden později, 13. října, se útočilo mnohem blíž k pevnině. Loď Chelsea 3 dostala tři drony asi 33 kilometrů od Bjalé. Další plavidlo se potopilo přibližně 31 kilometrů od Krapce. Vzdálenost útoků od bulharského pobřeží se tak za sedm dní zkrátila zhruba na čtvrtinu.
Proč Bulharsko zatím nikoho přímo neobvinilo
Den po prvním útoku zasedla bulharská bezpečnostní rada. Premiér Rumen Radev po jednání připustil, že Sofia nemá „solidní a jasné důkazy“, na kterých by mohla obvinění konkrétní země postavit. Logika útoků podle něj přesto ukazuje na Rusko. Dne 12. října požádalo Bulharsko Evropskou unii a NATO o technickou pomoc s vyšetřováním. Stát, který šest dní po potopení lodi ve vlastní výlučné ekonomické zóně volá spojence na pomoc a pachatele označuje jen odhadem, si s dohledáním útočníka sám neporadí.
Evropská rada se k útokům vyjádřila na summitu 15. a 16. října. Útoky na civilní lodě ve výlučných ekonomických zónách Bulharska a Rumunska označila za vážné porušení mezinárodního a námořního práva.
Aliance přidala konkrétní kroky. Po mimořádném zasedání Severoatlantické rady poslalo NATO 20. října do oblasti další průzkumné prostředky, mezi nimi námořní hlídkový letoun Boeing P-8A Poseidon.
432 hlasů pro rezoluci, která nemá právní hodnotu
Evropský parlament přijal společnou rezoluci 22. října, šestnáct dní po prvním potopení. Pro hlasovalo 432 europoslanců, proti 52, tedy víc než osmkrát méně. Takový poměr znamená shodu napříč politickými frakcemi, jaká se v Evropském parlamentu nevidí často. Rezoluce žádá tvrdší námořně-bezpečnostní odpověď Unie včetně možného nasazení válečných lodí na ochranu civilní plavby. Ve hře je námořní operace EU v černomořském regionu.
Radev hned v den hlasování připomněl, že rezoluce „nemá právní hodnotu“. Evropský parlament totiž sám lodě nenasazuje ani nespouští operace. Vyslání sil musí schválit Rada EU a jednotlivé členské státy. Tak široká shoda tedy vytváří silný politický tlak, rozkaz k vyplutí z ní ale neplyne.
Rezoluce navazuje na starší kroky. Už v červnu 2026 europoslanci vyzvali k urychlení projektu Black Sea Maritime Security Hub, tedy bezpečnostního uzlu pro Černé moře. V červenci pak Evropská komise spolu s vysokou představitelkou pro zahraniční politiku představila novou strategii EU pro celý černomořský region.
Varování OSN: útoky na lodě sahají až ke světovým potravinám
Před dopady na globální dodavatelské řetězce varoval generální tajemník Mezinárodní námořní organizace už v červenci 2026, tři měsíce před potopením lodí u Bjalé. Rada bezpečnosti OSN konstatovala, že ruské údery na přístavy a civilní plavidla výrazně omezily obchodní plavbu a zasahují do světové potravinové bezpečnosti.
V praxi to znamená dražší pojištění lodí, vyšší náklady na přepravu a narušený tok obilí, ropy a dalších zemědělských komodit. Tyto náklady se promítají do cen po celé Evropě. Dotýkají se i Česka, přestože nemá námořnictvo a v Černém moři nemá jedinou loď.
Unijní námořní mise existuje zatím jen jako požadavek bez mandátu
NATO na východním křídle už působí. Pod aliančním velením běží aktivita Eastern Sentry, která pokrývá prostor od severní Evropy po Černé moře a zahrnuje fregaty, letouny, protivzdušnou obranu i sledovací systémy. Bulharsko, Rumunsko a Turecko k tomu provozují společnou protiminovou iniciativu na zabezpečení námořních cest. Ve výlučné ekonomické zóně Bulharska přesto během jednoho týdne šly ke dnu dvě obchodní lodě. Stávající prostředky jsou nastavené na obranu území aliance a aktivní ochranu civilní plavby v celé zóně nepokrývají.
Slabé místo má i samotné Bulharsko. Když NATO v únoru 2025 spustilo nové projekty proti nízko letícím hrozbám, Sofia mezi patnácti původními signatáři chyběla. Europoslanci jí to při projednávání rezoluce vytkli. Radev odpověděl, že bulharský ministr obrany mezitím oznámil připojení k protidronové iniciativě.
Mandát, složení ani příspěvky jednotlivých států k unijní námořní misi zatím nikdo nestanovil. O jejím případném vyslání rozhodne Rada EU a členské státy.