Polské pirožky si můžete dát slané i sladké. Záleží na vás! Jestli milujete husté polévky, tuhle určitě zkuste! Zelí a spousta druhů masa. To je bigos. Pizza východu vznikla z nouze. Dneska je nesmírně populární a na světlo světa přicházejí i hipsterské verze. Milovníci sladkého, zbystřete! A pak ochutnejte sernik. Opravdu, bylo by to zbytečné. Tyhle skvosty polské gastronomie totiž pohladí nejen vaše chuťové buňky, ale i vaši duši. Pojďte se na ně s námi podívat!
Polská kuchyně je hodně rozmanitá a historicky na ni působilo hodně vlivů – židovská, turecká, francouzská, italská, a dokonce i skandinávská gastronomie. K tradičním jídlům ale rozhodně patří husté polévky , omáčky , pirožky nebo klobásky . My jsme pro vás vybrali pět skvostů, které během poznávání Polska stojí za to ochutnat.
Pirohy Žurek Bigos Zapiekanka Sernik Pirohy I když si je spojujeme s Polskem, do země se dostaly z Kyjeva , a to pravděpodobně už ve 13. století (podle legendy se tak stalo díky svatému Hyacintovi). Co vás ale nejspíš opravdu překvapí, je to, že jejich prapůvod sahá až do Číny .
První písemné recepty se objevily v polské kuchařce z roku 1682 a původně byly pirohy připravovány především při zvláštních příležitostech a svátcích . Dneska si je můžete dát kdykoli a ideálním místem k tomu je pirohárna (pierogarnie) .
Pirožky se připravují z nekynutého těsta , které se vyválí, pak se z něj vykrajují kolečka (nebo jiné tvary) a plní se rozmanitými kombinacemi surovin. Taštičky mají nejčastěji tvar půlměsíce, ale existují i miniaturní verze zvané uszka (ouška) , které se dávají do polévek, nebo naopak obří kusy vážící přes kilogram.
Polské pirožky si můžete dát slané i sladké. Záleží na vás! Okraje se k sobě pevně spojují, aby náplň nevytekla, a pak se vaří v osolené vodě , přičemž se později můžou ještě opékat.
Pirožky se servírují na slano i na sladko a fantazii se v tomhle ohledu rozhodně meze nekladou. K typickým slaným variantám patří ta s bramborami a tvarohem (pierogi ruskie) , verze s mletým masem nebo postní varianta s kysaným zelím a houbami , která nesmí chybět na štědrovečerní tabuli. Slané verze se zpravidla podávají s osmaženou cibulkou , slaninou nebo kysanou smetanou.
Sladké pirohy se plní sezónním ovocem , typicky jahodami nebo borůvkami , oblíbená je kombinace tvarohu s vanilkou . K dokonalosti pak chybí už jen přelití rozpuštěným máslem a posypání cukrem.
Žurek Pokud máte rádi husté polévky , žurek si pravděpodobně oblíbíte na první dobrou. Tahle vydatná a charakteristicky navinulá polévka je jedním z nejstarších tradičních jídel polské kuchyně a je neodmyslitelně spjata s oslavami Velikonoc . Poručit si ji ale můžete kdykoli.
Základem je žitný kvásek, který jí dodává typickou kyselou chuť a jemně mléčný nádech. Svou chutí může připomínat krkonošské kyselo .
Polévka se obvykle připravuje ze silného vývaru z uzeného masa nebo kostí a doplňuje se pestrou směsí ingrediencí, jako jsou brambory , uzený bůček , klobása a vařená vejce . Zásadní je i majoránka , česnek a křen . A existují samozřejmě rozličné regionální varianty, takže někde vás můžou překvapit i houby, kroupy nebo pohanka.
První zmínky o polévce pod názvem sūr (z německého sauer – kyselý ) pocházejí ze 13. století . Samotný název żur se pak dal v literatuře zahlédnout kolem 15. století. Původně šlo o základní jídlo chudého venkovského obyvatelstva , které využívalo omezené množství dostupných surovin. Časem si ale žurek našel cestu i mezi vyšší vrstvy a stal se polským národním pokrmem.
Jestli milujete husté polévky, tuhle určitě zkuste! Bigos Bigos je takový král mezi polskými hlavními jídly. Ale pozor, tady je zrada – jeho kořeny sahají do Litvy a Běloruska !
Tenhle sytý, aromatický a neuvěřitelně variabilní pokrm ze zelí a směsi mas je často označován za lovecký guláš , pravděpodobně i proto, že ho Vladislav II. Jagellonský podával hostům na loveckých výpravách.
Neexistuje jeden recept, naopak. Setkáte se s celou řadou verzí , všechny ale mají za cíl jediné – vyvážit kyselost zelí se sytostí a chutí použitých druhů masa. A těch musí být opravdu dost. Pak se přidávají klobásy , šunka nebo slanina , kysané a čerstvé zelí , sušené houby , občas taky med , sušené švestky , jalovec nebo červené víno .
Mimochodem – bigos je prý nejlepší až třetí den . Servíruje se s chlebem nebo bramborami, ale zasytí vás i bez přílohy.
Zelí a spousta druhů masa. To je bigos. Zapiekanka V Polsku to v 70. letech 20. století nebylo úplně jednoduché (tedy mimo jiné). Byla hospodářská recese a často chyběly i základní potraviny . Polská pizza nebo taky pizza východu , jak se zapékance říká, tedy vznikla z nedostatku, ale oblíbená je dodneška, a když budete chtít ochutnat současný polský street food , právě tuhle dobrotu si najděte.
Tradiční zapékanka se skládá z poloviny podélně rozříznuté bagety , na které je směs dušených hub a sýra . Celý sendvič se zapeče v troubě nebo na grilu, dokud se sýr nerozpustí a okraje pečiva nejsou křupavé. Naprostou nezbytností je pak spousta kečupu , který pokrmu dodává charakteristickou chuť připomínající pizzu.
Setkat se můžete taky s klobásou nebo se šunkou , místo kečupu občas spatříte česnekovou omáčku a k dozdobení se používá pažitka nebo jarní cibulka .
Pizza východu vznikla z nouze. Dneska je nesmírně populární a na světlo světa přicházejí i hipsterské verze. Sernik Putování polskou gastronomií zakončíme sladce. Jestli v Polsku musíte něco sladkého ochutnat , pak by to měl být právě sernik – jeden z nejtradičních a nejreprezentativnějších prvků polského cukrářství.
Sernik je polská obdoba cheesecaku, jehož srdcem je ovšem specifický polský twarożek . Na rozdíl od amerických verzí, které často používají hutné krémové sýry , vsází polský sernik na texturu, jemnost a chuť poctivého tvarohu (podobně jako třeba německý käsekuchen ).
Základ obvykle tvoří křupavé sušenky nebo těsto a náplň bývá jemně ovoněná vanilkou. Moderní verze už počítají třeba s ovocem , čokoládou nebo různými druhy krému .
Historie serniku se začala psát už v 10. století . Základy budoucímu dezertu tehdy dali mniši. Během 15. a 16. století se receptura dočkala výrazné obměny a v 19. století ho konečně mohl ochutnat snad úplně každý – začal se totiž vyrábět ve velkém. Ve 20. století si pak našel cestu do světa.
Milovníci sladkého, zbystřete! A pak ochutnejte sernik. Co při své příští cestě do Polska ochutnáte? A máte už teď mezi polskými jídly svého favorita? Dejte nám vědět v diskuzi pod článkem!
Použité zdroje:
cs.wikipedia.org/wiki/Polská_kuchyně jidlonacestach.cz/pierogi radynacestu.cz/magazin/polska-kuchyne prozeny.cz/clanek/pirozky-jako-od-polske-babicky-naucte-se-je-s-nami-krok-za-krokem-12797 jakvkuchyni.cz/recepty/polsky-zurek-s-klobasou daringgourmet.com/zurek-polish-sour-rye-soup polishmamacooks.com/post/żur-ż urek-sour-rye-soup-its-history-and-legends apetitonline.cz/jak-na/bigos-tradicni-polsky-pokrm culture.pl/en/work/polish-food-101-bigos foodperestroika.com/2014/10/06/bigos-polish-hunters-stew culture.pl/en/article/polands-toasted-baguette-the-zapiekanka sandwichtribunal.com/2020/04/polish-zapiekanka lapatisseriedumonde.com/recipes/sernik-cheesecake-history apetitonline.cz/zajimavosti/neodolatelny-sernik-kral-polskych-dezertu-bez-ktereho-si-polaci-svatecni-stul-nedovedou