5 min

Co když válka dojde až k nám? Zeptal se na besedě v Jablonci student prezidenta

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Druhým dnem pokračuje ve čtvrtek 11. prosince v Libereckém kraji návštěva prezidenta republiky. Svůj program zahájil Petr Pavel na jabloneckém magistrátu, poté se přesunul na debatu se studenty Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Na prezidenta v tělocvičně školy v Podhorské ulici čekaly na tři stovky studentů učebních i studijních oborů. Během zhruba hodiny, kterou měl prezident pro setkání s nimi vyhrazenu, mu položili devět otázek. Zajímalo je, proč se stal prezidentem, co pro něj bylo za dobu prezidentování nejtěžší, co by dělal, kdyby válka došla i k nám nebo jestli má výhrady k Evropské unii. V reakci na jednu z otázek pak prezident přiznal, že má ve své minulosti jedno rozhodnutí, na které není hrdý a které viděno zpětně dělat nemusel.

Co když válka dojde až k nám? Zeptal se na besedě v Jablonci student prezidenta

Zdroj: Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Úplně první dotaz setkání ale nepadl od dětí, nýbrž od kantorky, která prezidenta před studenty předvedla. A zněl: „Je něco, na co ve své školní docházce vzpomínáte?“

„Já jsem chodil na školu v minulém století, což se dneska může zdát jako ve středověku. Na gymnázium v Opavě jsem nastoupil v roce 1975. A protože jsem šel na základku o rok dřív, na gympl o rok dřív, byl jsem vždy nejmladší ve třídě a musel jsem si své místo na slunci vždycky bolestivě vybojovat. Chodil jsem na vojenské gymnázium, byly jsme děti v uniformě, ale nebyli jsme vojáci. Nicméně s námi jako s vojáky zacházeli. Měli jsme různé služby a když si vybavím ten režim, jaký jsme měli, i když jsem si to vybral dobrovolně, jsem rád, že dnešní omladina už to takhle mít nemusí,“ uvedl prezident republiky.

Další dotazy už padaly přímo od studentů. Zajímal je vztah prezidenta k pomoci a zlepšení podmínek pro zdravotně postižené, k pomoci dětem, které odcházejí dosažením plnoletosti z dětských domovů a osamostatňují se nebo co pro něj bylo v roli prezidenta zatím nejtěžší. Na to Petr Pavel odpověděl, že zřejmě nejnáročnějším obdobím prochází v současné době. „Když sestavuji novou vládu. Snažím se k tomu přistoupit z pohledu pravidel a s maximálním dodržováním ústavy,“ řekl studentům a svůj pohled na povinnosti prezidenta i osobní přesvědčení jim v souvislosti se sestavováním vlády dále vysvětlil.

Co kdy přijde válka až k nám?

Jeden z nejzajímavějších dotazů debaty položil hned v jejím začátku student Michael. „Co byste dělal v případě války, kdyby došla i sem?“

„Dá se to brát z různých stran. Nejlepší by bylo, aby se sem válka vůbec nedostala. Co pro to děláme my je to, že jsme členy uskupení, která spolu mohou jakýkoli začátek války odradit nebo odstrašit. Už na začátku 90. let začala velká snaha, abychom ČR začlenili ekonomicky do zemí, které byly bohatší. A zároveň jsme se stali členem NATO jako největší bezpečnostní organizace. Už jsme členy této organizace čtvrt století, máme v ní pevné místo a společně máme schopnosti, které vedou k tomu, že si za témě 80 let existence NATO žádný stát nedovolil na žádnou členskou zemi zaútočit,“ uvedl prezident v odpovědi.

„To je asi nelepší, co můžeme mít. A i když slyšíte občas kritiku na NATO nebo EU, já na to vždycky říkám: dívejme se na to z pohledu alternativy. Pokud máme nějakou lepší možnost, jak zajistit to, že budeme prosperující a bezpečnou zemí, jděme touto cestou. Pokud žádnou lepší možnost nemáme, buďme rádi za to, co máme. A v současnosti – ani konflikt na Ukrajině, jakkoli je nám blízko, tak zatím reálně nehrozí jeho rozšíření do jakékoli země NATO. Pokud budeme hledět do budoucna, musíme věnovat naši pozornost obraně. Dávat na obranu ty prostředky, které nám zajistí fungující armádu. Mnoho lidí namítá, že by bylo rozumnější dávat peníze do zdravotnictví, školství. S tím samozřejmě můžu souhlasit, kdybychom žili ve světě, kde nejsou země, které mají zálusk na ostatní a všichni budou dodržovat pravidla. Ale protože v takovém světě nežijeme, tak je potřeba brát jako nutnou daň, že dáváme peníze na naši vnější bezpečnost, tedy na armádu, ale i na tu vnitřní, tedy policii, hasiče a další složky,“ dodal prezident.

Sám neočekává, že by mělo v nejbližší době dojít k výraznému zhoršení bezpečnostní situace u nás. „Ale musíme být připraveni. Abychom nebyli nepříjemně překvapeni, tím, co nás může potkat,“ podotkl Pavel.

Vzkaz mladým: nedejte na povrchní a ničím nepodložené názory

Studenty během debaty zajímalo také to, proč se Petr Pavel rozhodl být prezidentem a co ho na tom baví? „K tomu, že jsem vůbec začal o kandidatuře na prezidenta uvažovat, mě ponoukl dotaz studenta vysoké školy během mé přednášky na téma bezpečnosti. Snažil jsem se studenty přesvědčit, aby nebyli ke své budoucnosti v této zemi lhostejní a hlásili se do zastupitelstev, aby případně kandidovali na poslance. A právě jeden student mi navrhl, abych tu svou občanskou povinnost splnil i já a kandidoval. Když jsem se zeptal na co, řekl, že na prezidenta. Tak jsem o tom uvažoval a uvědomil jsem si, že má pravdu. V té době měl velké šance kandidát na prezidenta Andrej Babiš, a mě to nepřišlo pro vlast dobré. Proto jsem kandidoval, pokusil se ten mandát získat a ono to dopadlo,“ řekl v odpověď na otázku studentky Květy prezident s tím, že svou práci bere jako poslání, které má smysl.

Dalšího ze studentů pak na debatě zajímalo, co by mladým prezident vzkázal a poradil do budoucna, kdyby byl v jejich věku. „Abyste nedali na povrchní a nepodložené názory. Dnes žijete hodně na sociálních sítích, kde je nepřeberné množství informací. To my jsme neměli. Za nás byly informace omezené na rádio, noviny nebo televizi a šlo o zprávy většinou ověřené. Kdežto dnes, kdy každý může mít miliony sledujících a uvádět na sociální sítě, co ho napadne, to tak není. Proto je důležité rozvíjet svou schopnost pracovat s informacemi, vyhledávat a ověřovat si jejich zdroje,“ řekl prezident studentům. „A hlavně zůstaňte sami sebou, nesnažte se být někým, kým vás chtějí mít jiní. Buďte rádi za to, jací jste a udržte si to.“

Prezident přiznal rozhodnutí z minulosti, na které není hrdý

„Co byste řekl svému mladšímu já z pohledu dnešních zkušeností, čeho by se mělo vyvarovat?“ Tak zněla jedna z dalších otázek na prezidenta.

„Vzkázal bych mu, ať nevěří všemu, co se kolem něj děje, ale radši věří lidem, ke kterým má důvěru. Občas se stane, že se člověk nechá přesvědčit něčím, co je považováno za většinový názor a ono to nemusí být dobrým vodítkem." Vrátil se k době, ve které v bývalém režimu vyrůstal, studoval a žil a ve které věci fungovaly jinak, než dnes. „Je jedno rozhodnutí, které jsem tehdy udělal, na které nejsem hrdý. A musím přiznat, že minimálně tohle jedno rozhodnutí jsem dělat nemusel,“ dodal prezident.

Program návštěvy kraje ukončí prezident v České Lípě

Z jablonecké školy zamířil prezident do Tanvaldu na setkání se starosty obcí Tanvaldska. Dnes pak ještě navštíví Ralsko a poté Českou Lípu, kde veřejnou debatou s občany v tamním divadle svou dvoudenní návštěvu Libereckého kraje zakončí.

Reklama

Další články z Liberecká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Liberecká Drbna

Liberec a okolí očima, které vidí zblízka. Liberecká Drbna přináší aktuální zprávy, příběhy i kauzy z regionu, který má svou specifickou energii – od hor přes města až po malé obce. Politika, doprava, kultura, bezpečnost i komunální dění – to vše je tu přehledně, svižně a bez zbytečných...

Co když válka dojde až k nám? Zeptal se na besedě v Jablonci student prezidenta

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?