Čím jste chytřejší, tím méně přátel vás dělá šťastnými a věda ví proč

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Může být samota známkou vysoké inteligence? Výzkum britského psychologa Satoshiho Kanazawy přináší překvapivé zjištění, čím vyšší je inteligence člověka, tím méně potřebuje socializaci k pocitu štěstí. V některých případech to dokonce znamená, že častý kontakt s přáteli může inteligentní jedince činit méně šťastnými.

Žena na balkóně pije kávu

Zdroj: Shutterstock

Studie, publikovaná v roce 2016 v British Journal of Psychology, byla provedena na vzorku téměř 15 000 mladých lidí ve věku 18–28 let. Výzkum zkoumal dvě klíčové proměnné, hustotu osídlení, tedy zda účastníci žijí ve městech nebo na venkově a četnost sociálních interakcí, kolik času tráví s přáteli a blízkými.

Podle tzv. savannové teorie štěstí, kterou Kanazawa použil, naše mozky nejsou zcela přizpůsobeny modernímu způsobu života. Evolučně jsme byli formováni prostředím, kde jsme žili v malých skupinách, v řídké populaci, a přímé vztahy byly klíčové pro přežití. Studie zjistila, že většina lidí se cítí šťastněji, když žije v méně zalidněném prostředí a má častý kontakt s přáteli. Ale u lidí s vyšší inteligencí byl efekt opačný, jejich životní spokojenost klesala s větší četností sociálních kontaktů. Tito lidé se cítili šťastnější, když byli sami nebo když se socializovali méně často.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Studie potvrzují, proč je přátelství mezi ženami důležité, především v pozdějším věku

Proč inteligentní lidé mívají méně přátel

Vysoké nároky na kvalitu vztahů
Inteligentní jedinci jsou často velmi nároční při výběru lidí, se kterými tráví čas. Nejde jim o to mít široký okruh známých, ale o hluboké, autentické a intelektuálně podnětné vztahy. Běžná konverzace nebo povrchní přátelství je pro ně málo uspokojující. Hledají partnery, kteří sdílejí podobné hodnoty, pohled na svět nebo schopnost jít do hloubky, což je ve společnosti, kde převládají povrchní nebo konvenční interakce, vzácné. Výsledkem je menší počet, ale často hlubších a trvalejších přátelství. Proces navazování a udržování takových vztahů je časově i psychicky náročný, a inteligentní lidé jej neprovádí bezdůvodně.
Odlišné zájmy a intelektuální zaměření
Lidé s vysokou inteligencí se často zabývají tématy, která nejsou běžná. Zajímají se o abstraktní filozofii, vědecké teorie, technologické novinky, literární klasiky nebo jiná složitá témata, jež běžného člověka nemusí oslovit. Jejich konverzace se tak mohou zdát příliš náročné nebo trochu mimo realitu. Tato intelektuální osamělost vede k tomu, že se obtížněji spojují s širší skupinou lidí. Sdílení nadšení z kvantové fyziky nebo etické debaty o umělé inteligenci není něco, co běžně zaznívá u kávy nebo piva. Tento zájmový nesoulad přirozeně omezuje počet potenciálních přátel.
Introverze a preference samoty
Mnoho inteligentních lidí je přirozeně introvertní. To znamená, že regenerují svou energii spíše ve vlastním světě než skrze sociální interakce. Samota není známkou izolace či osamělosti, ale prostoru pro hlubší přemýšlení, tvořivost nebo duševní odpočinek. Zatímco extroverti vyhledávají podněty z okolí, inteligentní introverti vnímají častou socializaci jako přetížení nebo rušení. Čas o samotě jim umožňuje věnovat se svým myšlenkám, projektům, knihám nebo vnitřnímu růstu, což je pro ně často uspokojivější než společenská událost.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Emocionální intimita: Neviditelná nit, která drží vztahy pohromadě, ale musíte na ní chtít pracovat
Náročnost komunikace
Vysoce inteligentní lidé často hledají smysluplné rozhovory, chtějí diskutovat o tématech, která jsou hlubší než běžné tlachání. Zatímco většina lidí si vystačí s lehkým konverzačním obsahem, tito jedinci mohou být frustrováni konverzacemi, které považují za banální. To může vytvářet dojem, že jsou arogantní nebo nezúčastnění, i když to není pravda, jednoduše hledají jinou úroveň propojení. Navíc mohou pociťovat, že ostatní nerozumí jejich způsobu vyjadřování nebo že jim „nestačí“. To ztěžuje běžné mezilidské propojení.
Tendence k přemýšlení a analyzování
Mozek inteligentního člověka bývá neustále aktivní. Přemýšlí, hodnotí, analyzuje. A to se nevyhýbá ani společenským situacím. Mnozí z těchto lidí přehnaně analyzují každou větu, výraz nebo reakci, což vede k úzkostem, sociální nejistotě a neochotě se znovu vystavovat podobným situacím.
Strach z nedorozumění nebo odmítnutí tak vede k obrannému mechanismu, vyhýbání se společnosti. Místo vyčerpávajících sociálních interakcí dávají přednost známému prostředí, kde nejsou ohroženi sociálním selháním.
Omezené kapacity
Inteligentní lidé mají často velmi konkrétní a náročné cíle, ať už jde o akademický výzkum, umění, technologii nebo podnikání. Svoji energii a čas rozdělují vědomě, s jasnou prioritou. Budování přátelství je náročné, vyžaduje investici, čas a emoční práci. Pro někoho, kdo je plně ponořen do své práce nebo tvořivého procesu, je přirozené, že tuto investici učiní pouze tam, kde opravdu vidí hlubší hodnotu. To často znamená, že jejich sociální kruh zůstává malý, ale stabilní.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Tajný jazyk kousání nehtů: Co o vás prozrazuje a jak se ho zbavit
Vlastní cesta životem
Inteligentní jedinci často nevěří ve „stádo“. Mají tendenci přemýšlet kriticky, zpochybňovat normy a odmítat populární názory jen proto, že jsou populární. Tato tendence ke kritickému myšlení je činí jinými, ne proto, že by chtěli být výjimeční, ale protože si volí vlastní cestu. Tato nekonvenčnost může vést k tomu, že se obtížněji zařazují do větších sociálních skupin. Jejich odlišné hodnoty, názory a životní styl mohou být pro ostatní nepochopitelné nebo rušivé. Místo přizpůsobení tedy raději volí izolaci nebo kontakt s hrstkou stejně smýšlejících lidí.

Studie Satoshiho Kanazawy ukazuje, že vyšší inteligence mění způsob, jakým člověk vnímá společnost i sám sebe. Inteligentní lidé nemají méně přátel proto, že by nebyli společenští nebo milí, ale protože jsou selektivní, introvertní, zaměření na cíle a neochotní se přizpůsobit běžným společenským normám. Mít méně přátel tak nemusí být nedostatek. Může to být znak vnitřního souladu, jasnozřivosti a důrazu na kvalitu vztahů.

Zdroje: Your Tango, PubMed, New Trader U, Life Hack,

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Léto ještě nekončí, peníze už docházejí. Jak zkrotit prázdninový rozpočet?

Perlivá voda: Přibírá se po ní? Škodí kostem? A hydratuje stejně?

Perlivá voda patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě a pro mnoho lidí je každodenní součástí pitného...

Nemůžete ovládnout chutě na jídlo? Odborníci u žen ukazují na nečekaného viníka

Přejídání nemusí být jen otázkou slabé vůle nebo nezvládnutých emocí. Nové poznatky ukazují, že u některých...

Vyhřezlé ploténce se dá často předejít. Rozhoduje ale něco jiného než cvičení, říká neurolog

Bolest zad čas od času potrápí téměř každého. Někdy odezní po pár dnech odpočinku, jindy se ale vrací nebo...

Řídnutí, lámání a suché vlasy po padesátce? Zásadní je péče, kterou je třeba přizpůsobit věku

Najednou zjišťujete, že vaše vlasy se chovají jinak. Možná jste je mívala pružné a lesklé, ale teď se lámou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Čím jste chytřejší, tím méně přátel vás dělá šťastnými a věda ví proč

Prezidenta opouští klíčový hráč. Hrad sází v napjaté době na novou tvář

Ještě večer zpíval v hospodě. Video zachytilo Glena Hansarda několik hodin před tragickou nehodou

Proč „přibližně správně“ bývá lepší než přesně špatně

Kristina Kloubková bojuje s menopauzou: Myslela si, že jí je zle kvůli long covidu

Kolik bere měsíčně pyrotechnik v Česku? Číslo překvapilo i odborníky