Součástí říjnových voleb bude 19 referend o výstavbě větrných elektráren. Hlasování se uskuteční souběžně s volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října. Pokud by všechny plánované projekty získaly podporu, mohlo by v Česku vzniknout až 81 nových turbín. Jejich celkový výkon by dosáhl 450 megawattů, což by podle analýzy Svazu moderní energetiky znamenalo více než zdvojnásobení současné větrné kapacity v Česku a elektřinu pro zhruba 400 tisíc domácností.
V současnosti je v Česku v provozu přibližně 220 větrných elektráren s celkovým výkonem 380 megawattů.
Dosud se v Česku uskutečnilo 84 hlasování o výstavbě větrných elektráren. Pro jejich výstavbu se v nich vyslovila přibližně třetina obcí, kde se referenda konala.
Zájem o místní referenda týkající se větrných elektráren přitom v posledních letech výrazně roste. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se v Česku konalo v průměru jedno až dvě taková hlasování ročně, letošní rok je zatím rekordní. V roce 2026 se má podle dostupných údajů uskutečnit celkem 30 referend. Spolu s aktuálně plánovanými hlasováními tak počet letošních referend překoná stovku.
O větrných elektrárnách budou hlasovat na Táborsku
Nejvíce referend se nyní uskuteční ve Středočeském kraji. Hlasovat se bude v obcích Petrovice na Rakovnicku, Petroupim, Soběhrdy a Teplýšovice na Benešovsku a Kačice na Kladensku.
Čtyři hlasování jsou naplánována na Svitavsku v Pardubickém kraji, konkrétně v obcích Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené. V Moravskoslezském kraji půjde o tři obce na Bruntálsku – Horní Benešov, Staré Heřminovy a Zátor.
V Plzeňském kraji budou o větrných elektrárnách rozhodovat obyvatelé Kralovic, Žihle na Plzni-severu a Měčína na Klatovsku. Na jihu Čech se referendum uskuteční ve dvou obcích na Táborsku – v Radeníně a Šebířově. Obyvatelé tam budou mít možnost vyjádřit se k plánům na výstavbu větrných elektráren.
Další hlasování se uskuteční v Cítolibech na Lounsku v Ústeckém kraji a v Bystré nad Jizerou na Semilsku v Libereckém kraji.
Důležitá je komunikace s obyvateli
Podle energetických expertů se v minulosti ukázalo, že pro výsledek referenda je důležitá především včasná a otevřená komunikace o plánovaných projektech a jejich dopadech.
„Zkušenosti z obcí potvrzují, že základem úspěšného referenda je otevřená komunikace investora s občany od prvního dne. Lidé potřebují přesně vědět počet a výšku elektráren a co projekt přinese obci. Pokud investor nabídne garantovaný roční příspěvek do rozpočtu na investice a levnější elektřinu, vnímání projektu se výrazně mění,“ uvedl expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.
Příkladem je Kačice na Kladensku. Tam podle místostarostky Daniely Veselské předcházela rozhodnutí veřejná projednávání a následně také oficiální anketa, ve které se většina hlasujících vyslovila pro výstavbu.
Vedení obce následně podepsalo s investorem smlouvu a projekt se začal připravovat. Část obyvatel ale později vytvořila petici a požadovala vyhlášení referenda. Zastupitelstvo jejich požadavku vyhovělo. „Osobně vnímám, že větrné elektrárny mohou přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce,“ uvedla místostarostka.
Odpůrci upozorňují na hluk i krajinu
Plánované větrné elektrárny mají mezi obyvateli jednotlivých obcí také své odpůrce. Kritici záměrů často upozorňují na možné dopady na okolí. Mezi jejich obavy patří především hluk, změna krajinného rázu nebo případný pokles cen nemovitostí.
V debatách a peticích se objevují také argumenty týkající se dopadu na okolní ekosystémy. Zmiňováno bývá například rušení dravců nebo zásah do dalších částí přírody.
Svaz moderní energetiky některé z těchto obav odmítá. „Větrné elektrárny stojí v Česku už přes 20 let a jejich reálný provoz ukazuje, že s nimi lze bez problémů existovat. Vidíme to právě v obcích, kde už elektrárny fungují. Lidé tam nemají obavy z hluku, obavy o zdraví zvířat se nepotvrdily a krajina zničena nebyla,“ uvedl Ander.