4 min

Česká robotizace zrychluje. Světová špička ale tuzemsku utíká

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Česko patří mezi země, kde průmyslových robotů rychle přibývá. Loni jich bylo nainstalováno 2 298, což z České republiky dělá sedmý největší trh v Evropské unii. Za sedm let vzrostla hustota robotů v tuzemském průmyslu o 82 %.

Česká robotizace zrychluje. Světová špička ale tuzemsku utíká

Zdroj: Pixabay

Přesto se od světové špičky vzdaluje – například Jižní Korea za stejnou dobu přidala více než pětinásobek českého přírůstku. Také Evropská unie jako celek nainstalovala loni o 11 % robotů méně , zatímco v Asii instalace vzrostly o 14 %.

V českém zpracovatelském průmyslu připadalo v roce 2017 na 10 tisíc zaměstnanců 119 průmyslových robotů. O sedm let později už jich bylo 216. Růst o 82 % zařadil Česko na třetí místo mezi 21 zeměmi, pro které Mezinárodní federace robotiky (IFR) zveřejnila srovnatelná data. Rychleji rostly pouze Švýcarsko a Slovinsko.

Česko díky tomu předstihlo některé země, které měly v roce 2017 vyšší hustotu robotů. Například Španělsko mělo tehdy 157 robotů proti českým 119, dnes jich má 183 proti českým 216.

„Zároveň je ale potřeba číst tato čísla opatrně. Rosteme rychle hlavně proto, že jsme startovali z nízké základny,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Tuzemský průmysl se zároveň přibližuje unijnímu průměru. Ten v roce 2024 dosáhl 231 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, zatímco Česko bylo na 216. Ještě v roce 2022 přitom česká hodnota dosahovala 91 % unijního průměru, o dva roky později už to bylo 94 %. Nad světovým průměrem je Česko dlouhodobě – globálně připadalo v roce 2024 na 10 tisíc zaměstnanců 132 robotů, tedy zhruba 61 % české hodnoty.

Nejvyspělejší ekonomiky ale přidávají rychleji

Při pohledu na absolutní přírůstky je obrázek méně příznivý. Česko za sledované období zvýšilo hustotu o 97 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, což znamenalo až 13. místo z 21 zemí.

Výrazně rychleji rostly například Německo, Japonsko nebo Jižní Korea – ta zvýšila svou hustotu ze 710 na 1 220 robotů. Její přírůstek tak byl více než pětkrát vyšší než český. Rozdíl se zvětšil také vůči zemím, které byly na podobné úrovni jako Česko. Slovinsko mělo v roce 2017 celkem 144 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, dnes jich má 315.

„Relativní tempo je hezké číslo do prezentace, ale konkurenceschopnost se měří v absolutních počtech robotů na výrobní hale. A tam nám nejlepší země utíkají. Jižní Korea za sedm let přidala víc robotů, než jich dnes v přepočtu máme celkem my. Slovinsko a Švýcarsko byly před sedmi lety zhruba tam, co my a dnes jsou o 80 až 100 robotů výš. Nůžky mezi špičkou a zbytkem se rozevírají a Česko je na té horší straně,“ upozorňuje Radovan Hauk.

V roce 2025 Evropa zpomalila

Nová data IFR zveřejněná 24. září 2026 ukazují také vývoj za loňský rok. V Česku bylo v roce 2025 nainstalováno 2 298 průmyslových robotů, což z něj podle IFR činí sedmý největší trh v Evropské unii.

Celá EU ale instalovala 60 500 robotů, o 11 % méně než v roce 2024. V Asii naopak instalace vzrostly o 14 % a celosvětově pak o 11 %. Jak se loňský vývoj promítne do hustoty robotů, ukážou až další data IFR.

Firmy řeší hlavně nedostatek lidí

Hlavním impulzem k nasazení robotů pro české podniky zůstává nedostatek pracovní síly a rostoucí náklady. Podle dat Eurostatu uvedlo v roce 2022 potíže se získáním zaměstnanců jako důvod pro nasazení robotů 50 % českých firem. Vysoké mzdové náklady zmínilo 64 % podniků.

Méně častým motivem je naopak rozšiřování nabídky. Nové produkty a služby uvedlo jako důvod robotizace pouze 41 % českých firem, zatímco unijní průměr činil 50 %. Jen malou roli pak hraje v Česku veřejná podpora – daňové a jiné veřejné pobídky uvedlo jako důvod pouze 11 % tuzemských firem oproti unijnímu průměru 16 %.

Stát může robotizaci podpořit dlouhodobou strategií

Podle Moore Czech Republic by se přitom Česko nemělo ve svých ambicích zaměřovat pouze na dosažení průměru Evropské unie, ale na přiblížení světové špičce. Pomoci by podle skupiny měla dlouhodobá strategie státu na příštích pět až deset let, připravená ve spolupráci s podnikatelskými svazy.

Firmy podle Hauka zůstávají hlavními aktéry, protože právě ony investují do technologií a připravují zaměstnance na práci s roboty. „Stát ale musí vytvořit prostředí, ve kterém jsou tyto investice dostupné a ekonomicky výhodné. V zemích, které dnes robotizaci vedou, se jednoznačně prokazuje závislost mezi systémovou podporou státu a tempem zavádění robotů. Jde o celou škálu finančních i nefinančních nástrojů, od podpory vzdělávání přes garance a zvýhodněné úvěry na nové technologie až po daňové úlevy. Česko v tomto jednoznačně zaostává a rozhodování státu míří jen na horizont dalších voleb. Osobně bych kromě vzdělávání preferoval silnou plošnou podporu nepřímých nástrojů, jako jsou daňové superodpočty na robotizaci a digitalizaci, podpora modelu Robot as a Service nebo zvýhodněné úvěry na automatizační projekty. Státní peníze se tak násobí a firmy investují zdravěji. Plošné dotace naopak svádějí k neefektivnímu utrácení,“ uzavírá Radovan Hauk.

Reklama

Další články z Trade-off

Pojišťovny vydaly poprvé více na léčbu rakoviny než na nemoci oběhové soustavy

Osm tun, 110 km/h. Ukrajina zavádí obrněný pickup Gyurza-01

Ukrajinské ministerstvo obrany zařadilo do výzbroje ozbrojených sil nový obrněný pickup UAT.GYURZA-01...

První tři pracovní dny nemoci by opět mohly být bez náhrady mzdy

Debatu o možném návratu karenční doby, při níž by zaměstnanec v prvních třech pracovních dnech nemoci...

Spotřebitelská důvěra v ekonomiku v září vzrostla, u podnikatelů klesla

Zářijové průzkumy Českého statistického úřadu ukázaly rozdílný vývoj nálady mezi podnikateli a...

35 nových Abramsů, přes 300 celkem. Polsko dokončuje nákup

Do Polska dorazila další zásilka 35 tanků M1A2SEPv3 Abrams a polská armáda tak nově disponuje více než...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Trade-off

Články z Trade-Off přibližují ekonomická témata způsobem, který je srozumitelný a přístupný široké veřejnosti. Věnují se dopadům ekonomických rozhodnutí na každodenní život lidí – ať už jde o ceny energií, důchody, daně, mzdy, inflaci nebo změny v zákonech, které ovlivňují peněženky českých...

Česká robotizace zrychluje. Světová špička ale tuzemsku utíká

Konec „klimatického fundamentalismu“. Klíčová země se vrací k jádru

Slovenský úlet. Do závodu mistrovství světa nasadí maséra týmu

Roztomilá zvířata, ale tvrdá rozhodnutí. Vojta Kotek zjistil, co skutečné farmaření obnáší

Do Edenu míří „fotbaloví teroristé“. Už jednou zápas s Českem proměnili v peklo

Celou sobotu jsi byla doma a „nic jsi neudělala“. A co přesně je na tom špatně?