U šípků se vyplatí nespěchat. Jenže kdo čeká příliš dlouho, může nakonec odejít s prázdnou. Zatímco na jednom keři ještě najdeme pevné, sytě červené plody, o pár metrů dál už bývají změklé, svraštělé nebo poškozené. Konec října je proto ideální příležitostí vyrazit na obhlídku zahrady i okolních mezí. Rozhodující přitom není datum v kalendáři ani první mrazík, na který se podle starých zahrádkářských rad tolik čeká. Mnohem více prozradí samotné šípky.
Na konci října ještě není pozdě. Rozhoduje počasí Šípky začínají podle druhu růže, stanoviště a průběhu sezony dozrávat zpravidla koncem léta a během září. V říjnu už bývají mnohé plně vybarvené a připravené ke sběru. V teplejších oblastech nebo na chráněných stanovištích mohou vydržet v dobrém stavu poměrně dlouho, jinde je poškodí vytrvalé deště či časné mrazy.
Zvlášť důležité je sledovat srážky. Několik suchých a chladnějších dnů šípkům zpravidla svědčí více než dlouhé období vlhka. Přezrálé plody totiž postupně ztrácejí pevnost a při deštivém počasí jsou náchylnější k rozkladu. Pokud tedy na konci října najdete zdravé, vyzrálé šípky, není důvod jejich sběr odkládat jen proto, že zatím nemrzlo.
Zajímavé je, že ani na jednom keři nemusí všechny plody dozrávat současně. Rozdíly způsobuje mimo jiné doba rozkvětu jednotlivých květů, jejich oslunění a poloha na větvích. Při sběru se proto vyplatí vybírat jednotlivé šípky, nikoliv automaticky otrhat celý keř.
Nejlepší podmínky nabízí suchý den, ideálně poté, co z keřů oschne ranní rosa. Mokré šípky se při ukládání snadněji zapaří, zejména pokud skončí ve větší vrstvě nebo v neprodyšném sáčku. Po dešti je proto rozumné se sběrem počkat. Zdroj: Unsplash Mrazík není podmínkou dobré sklizně Rada, že se šípky mají sbírat až po prvních mrazících, má své opodstatnění, ale neplatí univerzálně. Po přemrznutí mohou plody změknout, protože nízké teploty narušují strukturu jejich buněk. Výsledkem je jemnější konzistence, nikoliv však automaticky vyšší kvalita.
Pro sběr pevných, nepoškozených šípků bývá naopak výhodnější období před výraznějšími mrazy. Opakované promrzání a rozmrzání urychlí ztrátu pevnosti, zvláště pokud se střídá s deštěm. Čekání na mráz tak někdy znamená, že místo pěkných plodů najdete na větvích jen měkké a rozpadající se zbytky. Jiná situace nastává, pokud mají šípky zůstat na keři jako zimní ozdoba. Tam není jejich postupné měknutí zásadní překážkou.
Barva nestačí. Zkuste šípek lehce stisknout Zralý šípek bývá podle druhu oranžový, červený až tmavě červený. Zbarvení by mělo odpovídat dané růži a být dobře vyvinuté. Samotná červená barva ovšem není zárukou stejné zralosti. Některé plody se vybarvují dříve, než dosáhnou plné zralosti, a jejich pevnost se může výrazně lišit. Nejjednodušší zkouškou je jemný stisk mezi prsty. Pro sběr, při kterém chcete zachovat plody vcelku, vybírejte šípky pevné, případně jen mírně poddajné. Neměly by být tvrdé jako nezralé zelené plody, ale ani se pod prsty rozpadat.
Pozornost věnujte také povrchu. Drobné svraštění nemusí znamenat chorobu, může jít o přirozený důsledek ztráty vody. Naproti tomu mokvající místa, plíseň, rozsáhlé hnědnutí nebo nepříjemný zápach jsou důvodem plod ponechat na místě. Stejně tak se vyhněte šípkům s patrnými známkami hniloby či výrazného poškození hmyzem.
Růže rostoucí podél komunikací někdy nesou až nečekaně bohatou úrodu. Pro sběr však nejsou vhodné keře bezprostředně u frekventovaných silnic, parkovišť nebo průmyslových provozů. Na plodech se může usazovat prach a další znečištění z okolního prostředí. Zdroj: Unsplash Vlastní šípkový keř? Některé růže překvapí Kdo chce mít šípky každoročně po ruce, nemusí se spoléhat na procházky kolem mezí. Řada růží se pěstuje nejen kvůli květům, ale také pro výrazné podzimní plody. Zajímavou volbou je například růže svraskalá, která vytváří nápadně velké, kulaté šípky. Růže Moyesova zase zaujme protáhlými červenými plody připomínajícími malé lahvičky.
Rozdíly však existují i mezi jednotlivými kultivary příbuzných růží. Zatímco některé nasazují plody bohatě, jiné jich vytvářejí překvapivě málo. Při výběru se proto vyplatí hledat odrůdy výslovně doporučované pro okrasné šípky.
Většině růží vyhovuje slunné stanoviště s propustnou, přiměřeně živnou půdou. Důležitý je také prostor. Bujně rostoucí keře mohou časem zabrat několik metrů a jejich ostnité větve nejsou ideální těsně vedle úzkých zahradních chodníků. Naopak ve volně rostoucím živém plotu se uplatní výborně.
Zahrádkáři jsou zvyklí odkvetlé růže pravidelně zastřihovat. U opakovaně kvetoucích odrůd tím podporují tvorbu dalších poupat. Pokud však chtějí na podzim obdivovat šípky, musejí postup změnit. Plody se totiž vyvíjejí z květů, které na rostlině ponecháme. U růží pěstovaných pro šípky proto odkvetlé květy neodstraňujte. Zdroj: Unsplash Chlupaté šípky? Není důvod se jim vyhýbat Ne všechny šípky mají dokonale hladký a lesklý povrch. Při podzimním sběru můžete narazit také na plody pokryté jemnými chloupky, drobnými štětinkami nebo žlázkami. U některých planých růží jde o zcela přirozenou vlastnost, která nijak nesouvisí se zralostí ani zdravotním stavem plodu. Například růže plstnatá vytváří šípky s drobnými žláznatými chloupky. Není tedy potřeba takové plody automaticky vyřazovat. Pozor však na záměnu s plísní, která může vytvářet nepravidelný povlak a často ji doprovází měknutí nebo hnědnutí plodu.
Zdroj info: Royal Horticultural Society, Zahrádkářská poradna