I když premiér Andrej Babiš opakuje, že v žádném střetu zájmů není a že jej vyřešil, už několikrát se rozhodl na jednáních vlády o projednávaných tématech raději nehlasovat. Celkem v osmi případech se od začátku letošního roku buď hlasování zdržel, nebo z jednací místnosti na daný okamžik úplně odešel.
Andrej Babiš dlouhodobě popírá existenci svého střetu zájmů. Už od února 2026, po převodu akcií Agrofertu do RSVP Trustu, prohlašuje, že naplnil požadavky českého i evropského práva na prevenci střetu zájmů.
Přesto se hned v několika případech, konkrétně v osmi při pěti jednání vlády, sám „preventivně“ z hlasování vyloučil.
Zákaz majetkového či jiného prospěchu
V zápisech z jednání vlády se opakuje toto vysvětlení: „Důvodem neúčasti předsedy vlády na projednávání tohoto bodu je naplnění preventivního přístupu k udávanému střetu zájmů (…) ve zdržení se jakéhokoliv jednání, jež by mohlo vést ke střetu zájmů předsedy vlády se zájmy Evropské unie (…)“.
Vedle českých i evropských zákonů si zákaz střetu zájmů vepsala do vlastního etického kodexu i sama současná koaliční vláda.
Postup při střetu zájmů podle Etického kodexu vlády
Člen vlády při výkonu funkce člena vlády upustí od jakéhokoliv rozhodování a vzdá se účasti na jednáních a rozpravách a hlasováních v záležitostech, které by mohly vést ke střetu zájmů nebo by mohly být jako takové důvodně vnímány.
Z textu, který si Babišův kabinet schválil 2. března 2026, plyne, že „člen vlády se musí vyvarovat jakýchkoliv situací, které by mohly vést ke střetu zájmů nebo by jako takové mohly být důvodně vnímány“.
Za střet zájmů kodexu považuje „jakákoliv situace, při které osobní zájmy člena vlády (finanční i nefinanční povahy) mohou ovlivnit výkon jeho funkce“ a za osobní zájem to, co „přináší členu vlády, jeho manželovi/manželce, partnerovi/partnerce nebo přímým rodinným příslušníkům, přímo či nepřímo (např. přes právnickou osobu ovládanou členem vlády) zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu“.
Vláda si odsouhlasila pravidlo, že „člen vlády při výkonu funkce člena vlády upustí od jakéhokoliv rozhodování a vzdá se účasti na jednáních a rozpravách a hlasováních v záležitostech, které by mohly vést ke střetu zájmů nebo by mohly být jako takové důvodně vnímány“.
Možné porušení kodexu? Ne
HlídacíPes.org si seznam těchto případů vyžádal prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím.
Konkrétně šlo dosud o tyto případy, vesměs u premiéra Andreje Babiše a vždy ve vztahu k tématu zemědělství. Například i u detailů jako je „stanovení podmínek provádění opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací“.
Kde se Babiš zdržel hlasování, nebo odešel
[gallery size="medium" ids="149417,149410,149408,149407,149426,149427,149431,149428,149409"]
Zápisy zároveň ukazují, že premiér se z projednávání nestáhl u všech vládních bodů týkajících se zemědělství či veřejných podpor. Z dostupných dokumentů ale není patrné, podle jakého konkrétního klíče pro sebe jednotlivé případy vyhodnocoval.
„Vláda v uvedeném období možné porušení Etického kodexu vlády předsedou vlády neprojednávala,“ odpověděl Jan Večeřa, ředitel právního odboru Úřadu vlády na dotaz, zda potenciální střet zájmů premiéra vláda ve vztahu k vlastnímu etickému kodexu nějak řešila.
Naopak například protikorupční organizace Transparency International, opoziční strany a částečně i Evropská komise zpochybňují, že převod Agrofertu pod fond RSVP Trust problém dostatečně řeší.