Čtěte také: Jihlavané si dnes připomněli prezidenta Havla. Vysadili devadesát stromů
„Dává mi to velký smysl. Naše práce je dynamická, rychlá, zprávy se neustále mění, protože na našem webu každý vydaný článek přestává být aktuální s každým dalším vydaným článkem. Dnes jsme ale zasadili něco trvalého a já z naší slivoně mám velkou radost. Věřím, že zapustí silné kořeny a bude bohatě plodit, aby z ní mělo užitek co nejvíce generací,“ říká šéfredaktorka Jihlavské Drbny Lenka Dvořáková.
Nová Alej svobody plynule navázala na ovocnou alej, která byla na Skalce vysázena v roce 2021. Tehdy si zájemci mohli strom adoptovat.
Jihlavskou Alej svobody tvoří převážně ovocné dřeviny – třešně, švestky, jabloně, hrušně, jeřáb. Nechybí ale ani lípa nebo javor. Stromů je celkem 90.
Začátek sobotního slunečného dopoledne byl v 10 hodin. Během registrace se dozvídáme, že zájem o výsadbu aleje předčil očekávání. Zájemců se nahlásilo téměř 400, takže se muselo přistoupit k tomu, že na jeden strom byli třeba až čtyři zájemci. To byl i náš případ. Také naše redakce se o strom dělila s manželi Stanzelovými z Jihlavy. „To nám ale vůbec nevadilo, podělili jsme si tak síly, a bylo z toho moc milé setkání,“ usmívá se Dvořáková.
Výsadba Aleje svobody, foto: René Stanzel O zahájení programu, jehož organizace šla za Nadací Partnerství, se postarala jihlavská ZUŠ. Moderátorem byl muž s příhodným jménem - Vladimír Kořen , který je spjatý zejména s pořadem České televize Zázraky přírody.
V ČR jsou tisíce takových stromů Připomněl, že Stromy svobody lidé sázeli ve významných letech, ty první hned v roce 1919, dále také 1938 nebo 1968. „Zjistili jsme, že po celé republice jsou tisíce takových stromů,“ řekl s tím, že v tradici se pokračuje od roku 2018. Od té doby lidé v rámci iniciativy Sázíme budoucnost zasadili přes pět milionů tři sta tisíc stromů. Zapojilo se přes 150 tisíc dobrovolníků, jejichž řady včera rozšířili i Jihlavané.
Výsadba Aleje svobody, foto: Martin Singr Záštitu nad devátou Alejí svobody v Česku převzal prezident Petr Pavel, který v minulosti několikrát také sázel stromy. V Jihlavě se však sázení nezúčastnil. Kdo ale dorazil, byl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který přijel rovnou z Prahy a holínky si musel půjčit od organizátorů. Po dalších proslovech následovalo společné zpívání české hymny a pak se „sazeči“ odebrali k instruktáži, jak takový strom správně zasadit.
Výsadba Aleje svobody, foto: Lenka Dvořáková „Kde máte ochranku?" K lopatě a rýči se postavil právě Vladimír Kořen a Miloš Vystrčil, těm při hloubení díry pomohla řada dětí. Byl prostor i na odlehčené chvíle. „Kde máte ochranku, pane předsedo Senátu?“ ptal se Vladimír Kořen. „Jsou tady, já je vidím, jen s námi pracovat nemůžou, pak by nemohli tasit,“ odpověděl s lehkostí Miloš Vystrčil.
Výsadba Aleje Svobody, foto: Lenka Dvořáková Jak sázela Jihlavská Drbna Vzorový strom byl úspěšně na svém místě, a to byl jasný pokyn pro ostatní. Jde se sázet. Kdo neměl vlastní výbavu, tak u každé dřeviny bylo k dispozici veškeré potřebné nářadí. Naše redakce se přemístila ke stromu s číslem 35, sázet budeme slivoň švestku.
Na „pětatřicítce“ už pracovala Bohumila Stanzelová s manželem Reném. Hned jsme si padli do oka, úkoly rozděleny a sázení nám šlo pěkně od ruky. Byl čas i povídání. „Proč tu jsem? Zkrátka jsem chtěl být součástí Aleje svobody. Zaujalo mě, že tady něco zasadíte a něco tady pak roste. Člověk tu tak zanechá nějakou stopu. Je to úplně perfektní akce, takový hezký odpočinkový den,“ shrnul René Stanzel .
Výsadba Aleje svobody, foto: René Stanzel Třešničkou na dortu je pro něj krásné počasí a milí lidé kolem. Pochválil i vybranou lokalitu s výhledem na centrum města. „Kdyby se to opakovalo kdekoliv jinde po Jihlavě, určitě jdu znova,“ usmívá se Stanzel, který mimo jiné patří mezi čtenáře Jihlavské Drbny. Dle vlastních slov sleduje na Facebooku stránky města a právě Jihlavskou Drbnu, jeho manželka chodí radši přímo na naše webové stránky.
Od dalšího kopání nás odradil odborník, který mezi skupinkami procházel. Hloubka už byla dostatečná, bylo potřeba sehnat buchar, nasadit ho na kůl, a začít mlátit. Při instruktáži vše vypadalo snadně, ale když člověk sám zvedá těžkou trubku, jen aby jí vzápětí s potřebnou razancí trhnul dolů, a zatloukal tak kůl, úplně lehké to není. A na závěr musí buchar z kůlu sundat, to je také vyloženě legrace.
Následovalo umístění samotného stromu, zahrnutí kořenů hlínou, kdy bylo potřeba vytvořit vyšší okraje, aby měl strom dost vody. Nezbytné bylo také obalení stromu plastovým chráničem, který moc nechutná lesní zvěři, zpevnění konstrukce z kůlu prkýnky a vyvázání stromku. Kromě toho jsme čas od času galantně pomáhali vedlejší dvojici, kterou tvořily matka s dcerou. Sázení naší slivoně nám zabralo něco málo přes hodinu, pak už jen strom nazdobit trikolorou a napsat vzkazy. Nesmíme zapomenout na společné fotky.
Výsadba Aleje svobody, foto: René Stanzel V sobotu vyšlo krásné počasí, bylo slunečno a relativně teplo, občas se zatáhlo a v jednu chvíli se nabídl okouzlující pohled, kdy alej byla ve stínu, zatímco Jihlava v pozadí byla zalitá sluncem. Atmosféra minimálně u našeho stromu pak byla vyloženě přátelská. Končili jsme se sázením mezi posledními, guláše jako občerstvení pro sazeče však bylo stále dost. Jaký byl, však nevíme, měli jsme na odpoledne další program, a tak jsme museli zamířit k autům. Novináři to občas mají prostě nabité, nejen o víkendu...