3 min

55 vteřin zkázy v Bukurešti. V roce 1977 pohřbily sutiny přes 1500 lidí během sledování televize

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Roku 1977 zasáhlo Rumunsko ničivé zemětřesení se silou 7,2 Richterovy škály. Bukurešť se proměnila v sutiny a o život přišlo přes 1500 lidí včetně herce Caragia.

Zemětřesení v Bukurešti v roce 1977

Zdroj: FOTO:Fotoaufnahme Dipl.Ing.Arch.Radu Stefanescu, Public domain, via Wikimedia Commons

Ttrvalo necelou minutu, přesto stačilo vymazat ze světa tisíce životů a proměnit rumunskou metropoli v hromadu sutin. Zemětřesení s epicentrem v pohoří Vrancea udeřilo silou 7,2 stupně Richterovy škály přesně ve chvíli, kdy rodiny seděly u televizních obrazovek. Bukurešť se pod náporem seizmických vln rozvlnila a desítky moderních i historických domů se složily k zemi jako domečky z karet.

Vteřiny absolutního chaosu

Země se pod hlavním městem Rumunska rozestoupila 4. března 1977, kdy většina obyvatel trávila klidný páteční večer u televize. Mohutné otřesy vycházející z hloubky 94 kilometrů pod pohořím Vrancea trvaly pouhých 55 vteřin, ale jejich intenzita srovnala se zemí desítky výškových budov.

Staré činžáky v centru města nevydržely nápor a jejich konstrukce praskaly s ohlušujícím hřmotem, který přehlušil i panické výkřiky lidí v ulicích. Prach z vápna a omítky okamžitě zahalil ulice do neprostupné šedé mlhy, v níž se ztrácely obrysy hroutících se fasád.

Smrt v troskách metropole

Záchranné práce začaly prakticky okamžitě, ovšem improvizované týmy narážely na totální kolaps infrastruktury i nedostatek těžké techniky. Pod hromadami betonu skončil i populární rumunský herec Toma Caragiu, který v osudný moment popíjel víno se svým přítelem ve čtvrtém patře domu na ulici Colonadelor. Jeho tělo vyprostili záchranáři až po šesti dnech intenzivního kopání, čímž definitivně uhasla naděje tisíců fanoušků na jeho zázračné přežití.

Celková bilance neštěstí se zastavila na čísle 1578 obětí, z nichž drtivá většina zahynula přímo v Bukurešti pod troskami nekvalitně postavených budov z meziválečného období. Nemocnice přetékaly tisíci zraněnými, pro které chyběly základní léky i čistá lůžka, takže lékaři operovali přímo na chodbách pod svitem baterek. Městem se šířil pach plynu z potrhaného potrubí a strach z následných otřesů vyhnal přeživší do parků, kde trávili mrazivou noc u otevřených ohňů.

Návrat diktátora z Afriky

Nicolae Ceaușescu tehdy přerušil svou oficiální návštěvu Nigérie a okamžitě vyhlásil v zemi výjimečný stav, aby upevnil svou moc v nastalém chaosu. Po příletu na letiště Otopeni nařídil okamžitou obnovu města, ovšem jeho vize se fatálně rozcházela s potřebami vyděšených obyvatel.

Diktátor využil katastrofu jako záminku k demolici historických čtvrtí, které zemětřesení sice poškodilo, ale odborníci je považovali za staticky bezpečné. Na troskách staré Bukurešti začal vyrůstat monstrózní palác a široké bulváry, které měly demonstrovat sílu režimu nad přírodními živly.

Betonové dědictví strachu

Odborníci z celého světa později analyzovali příčiny tak rozsáhlých škod a dospěli k závěru, že za vysoký počet obětí mohla především rezonance podloží. Bukurešť stojí na měkkých sedimentech, které znásobily nízkofrekvenční vlny a rozkmitaly vysoké stavby až do bodu jejich strukturálního selhání. Tato tragédie přiměla inženýry k přehodnocení norem pro výstavbu v seizmicky aktivních oblastech, ačkoliv v tehdejším východním bloku se o těchto chybách mluvilo jen velmi opatrně.

Rumunsko se z ekonomického šoku vzpamatovávalo dlouhá léta, škody přesáhly 2 miliardy tehdejších dolarů. Mnoho rodin zůstalo bez střechy nad hlavou a muselo se spokojit s narychlo postavenými panelovými byty na periferii, které postrádaly jakýkoliv architektonický půvab.

Dnešní Bukurešť stále nese jizvy tohoto dne, které jsou viditelné na fasádách označených červenými terči, varujícími před rizikem zřícení při dalším silném otřesu. Seizmologové varují, že cyklus napětí v pohoří Vrancea se pomalu naplňuje, což nutí současnou generaci k neustálé bdělosti.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (academia.edu, romaniajournal.ro).

Reklama

Další články z kroniQa

Hrůzná smrt speleologa. Mladý student zůstal viset hlavou dolů, jeskyni s jeho tělem zalili betonem

Sebevražda nebo vražda? Exhumace ostatků Jana Masaryka a nový posudek

Kriminalisté připravují exhumaci ostatků bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Nově získané zahraniční...

Ruské Město mrtvých Dargavs dodnes fascinuje archeology

Ruská vesnice Dargavs ukrývá uprostřed hor středověkou nekropoli. Kamenné krypty z doby morových ran dodnes...

Marie Nesetová měla pod nehty DNA vraha. Ani 2700 výslechů a 20 let pátrání ho neodhalilo, potrestán už nikdy nebude

Služební cesta inspektorky životního prostředí skončila tragickým nálezem v lese. Kriminalisté měli k...

Šeptající hračky a temné stíny. Co ukrývá mexický ostrov hrůzy

Bizarní turistická atrakce poblíž Mexico City láká tisíce návštěvníků. Malý mexický ostrov pokrývají stovky...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

55 vteřin zkázy v Bukurešti. V roce 1977 pohřbily sutiny přes 1500 lidí během sledování televize

Bouřky udeřily mimořádnou silou. Kroupy zranily malé děti, místní něco takového nepamatují

Proč jel doopravdy šéf CIA do Ruska. Sílí podezření, že Putin neví zdaleka všechno

Dovolená obytným vozem ve Španělsku skončila tragédií. Německou turistku našli mrtvou u pláže

Vědci zavřeli světlo do krabičky. Překvapivě se začalo chovat jako hmota

Jak dnes vypadá Dana z Kroku za krokem? Dotáhla to k právu. Staci Keanan stíhá zločince a učí na právnické fakultě