V novém dílu Salve podcastu nad číslem o Slovensku si členové redakční rady Filip Boháč OP, Matěj Jirsa a Zuzana R. Matisovská povídají o tom, jak se vyvíjel vztah slovenské církve a společnosti, odkud se tam bere strašák liberalismu, v čem je situace obdobná a v čem jiná než u nás a proč je dobrou ilustrací kult Anky Kolesárové.
Číslo revue Salve 4/2023 Slovensko vzniklo jako další příspěvek z řady čísel věnované křesťanskému myšlení a životu z víry v různých evropských zemích. Nejedná se však o mozaiku inspirativních hlasů a zajímavých projektů, jakou jsme mohli vidět například v číslech o Polsku, Německu nebo Ukrajině, a rozhodně to není proto, že by na Slovensku podobné osobnosti a iniciativy neexistovaly. Číslo se zaměřuje na vztah církve a státu, náboženství a společnosti, protože právě tento vztah se zdá být klíčový při utváření slovenské národní identity – ať už během národního obrození v 19. století, za první republiky, během válečného Slovenského státu nebo v rámci zápasu o demokracii v 90. letech.
Autor: Oris Laubert Jedná se zároveň o aktuální téma, jelikož náboženství dnes znovu nabývá politických sil také v dalších demokratických státech. A naopak, někteří populističtí politici přebírají náboženskou rétoriku, prezentují se jako spasitelé a slibují lepší zítřky. „Štve mě, když pozoruji příklon církve k ultrakonzervativní pravici,“ říká Matěj Jirsa a oceňuje, že číslo nabízí kontext a poukazuje na některé důvody této dynamiky, jakož i příklady jiného možného fungování církví ve společnosti.
„Překvapil mě postřeh v úvodním textu teologa Karola Moravčíka, že také katolický disent za komunismu měl na Slovensku jinou povahu než u nás,“ říká Filip Boháč OP a poukazuje na dominantní roli kardinála Jána Chryzostoma Korce, který navzdory zkušenosti pronásledování po revoluci sám inklinoval k autoritářské politice Vladimíra Mečiara. „Část české hierarchie by chtěla, aby postavení české církve ve společnosti bylo jako na Slovensku,“ doplňuje.
Na Slovensku se však ke katolické církvi v roce 2021 přihlásilo kolem 60 % populace, proto pořád můžeme mluvit o masové lidové církvi a kulturních katolících. V anketě slovenských osobností, která je součástí čísla, přitom opakovaně zaznívá, že lidová zbožnost, která umožnila přečkat období komunismu, už dnes nestačí a je potřeba navázat sekulární pluralitní společností respektující dialog. Tomu překáží mj. anti-intelektualismus, který slovenskou zbožnost prostupuje. Chybí otevřená a současná teologická reflexe víry, což je možná v tradiční společnosti mnohem větší problém, protože se tím jen podporuje emotivně podmíněná polarizace a posilují kulturní stereotypy.
Autor: Oris Laubert Papež František v promluvě během návštěvy na Slovensku v roce 2021, která je v Salve otištěná, prosil slovenskou církev, aby byla inspirátorkou svobody. „Jestli se někdo zajímá o teologii papeže Františka a nechce číst všechny jeho texty, může si přečíst tohle jedno kázání,“ nabízí s trochou nadsázky Matěj Jirsa. Za zvlášť trefnou považuje Františkovou analogii s Izraelity na poušti, kteří po vyjití z otroctví snili o hrncích cibule, jíž byl v Egyptu dostatek. „Zajímalo by mě, co je naše cibule, která nás nutí přiklonit se k nesvobodě,“ ptá se a myslí si, že úlohou církve není přinášet falešnou jistotu a konzervovat tradici jako hrnce cibule, ale být průvodkyní na cestě ke svobodě.
Číslo revue Salve 4/23 Slovensko si můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství Krystal OP v tištěné nebo elektronické formě. Salve podcast , který vzniká ve spolupráci s platformou Dominikánská 8 , poslouchejte na YouTube , Spotify , Apple Podcasts a SoundCloud .
Autorka: Zuzana Matisovská