<p>Napadlo vás někdy, jestli může začít uprostřed léta sněžit? Teď už je sice meteorologický podzim, ale venku je jako v létě. Krásná jasná obloha a příjemné denní teploty. <strong>Na horách začíná zpravidla sněžit koncem září. </strong>Někdy ale sněží už začátkem září, kdy se objevují první sněhové vločky v Krkonoších, Jeseníkách nebo v Tatrách. V létě 2000 sněžilo však na horách již 20. srpna. A v roce 2014 napadl sníh na Sněžku 24. srpna. Podle místních kronik se sníh objevil na Šumavě ale třeba i v červnu 1841.</p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/dc001b59-ae91-401d-a658-cf570adf1000/public" alt="undefined" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>Už v srpnu může být na horách bílo, jak ukazují případy z posledních let, zdroj: Shutterstock</figcaption> </figure> <h2>Sníh je v létě možný</h2><p>Jak je něco takového možné? Je potřeba zmínit, že v létě nebo začátkem podzimu většinou nesněží v ulicích. Když už sníh napadne, bývá to ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou logicky také nižší teploty. <strong>Meteorologové upozorňují, že počasí se může zlomit během několika hodin.</strong> Studené fronty, výškové tlakové níže nebo vpád arktického vzduchu stačí k tomu, aby se z deště stal sníh.</p><p>Aby sněžilo, musí teploty klesnout zhruba k nule. A pak u nás existují místa, na kterých se drží sníh klidně až do léta. Jedním z nich je takzvaná Mapa republiky, která leží na jižním svahu Studniční hory. <strong>Jde o místo v Krkonoších, které vyniká tím, že se na něm drží sníh vůbec nejdéle. A někdy je to až do srpna!</strong></p><h2>Hory mají vlastní mikroklima</h2><p>Ostatně možná jste někdy cestovali v létě do Rakouska nebo Švýcarska. Tam se často na vrcholcích hor sníh najde, stejně tak i v některých oblastech, kde jsou i v létě extrémní teploty. Zkrátka a dobře existují hory a pohoří, kde panuje i v létě paní zima – a teplota tam klesá pod nulu. A stačí, aby klesla pod nulu klidně i jen v noci. Dalo by se říci, že hory mají takové své vlastní mikroklima. Počasí je tak opravdu velmi odlišné od toho ve městech. <strong>A samozřejmě, že svou roli sehrávají i různé meteorologické jevy.</strong></p><h2>Studená fronta</h2><p>Studená fronta je poměrně častá. Můžete si ji představit tak, že se na naše území žene studený vzduch. <strong>Ten se setká s teplým vzduchem, což způsobí prudkou změnu počasí. Klidně i kroupy v létě! </strong>Pokud se bavíme o vpádu arktického vzduchu, pak jde o vzduch přímo z Arktidy. A jak už zřejmě tušíte, je pořádně studený. Pokud k nám "foukne", může u nás srazit teploty rychlostí blesku klidně i o desítky stupňů.</p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/1b2ae7f6-d108-439a-c96f-bf78bc98ea00/public" alt="undefined" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>V Česku se sníh může objevit i v srpnu, nejčastěji na Sněžce či v Jeseníkách, zdroj: Profimedia</figcaption> </figure> <h2>Výšková studená kapka</h2><p>A pak je tu výšková studená kapka neboli výšková tlaková níže. Jde o izolovanou oblast studeného vzduchu ve výšce typicky kolem pěti kilometrů. Ta se jakoby odtrhne od proudění vzduchu a žije vlastním životem. Často pak dlouho zůstává v jedné oblasti. Způsobuje nejen vyšší množství srážek, ale tak ochlazení nebo kroupy. <strong>Na hřebenech hor pak teploty spadnou pod nulu a déšť se mění ve sníh.</strong></p><h2>Předpověď na zimu 2025/26</h2><p>A jak to vypadá letos? Podle pranostik by mělo začít sněžit 11. listopadu, nicméně my můžeme zatím věřit hlavně dlouhodobým výhledům. Září má být příjemné a noční teploty by pod nulu klesat neměly. </p><p>Měsíc říjen bude přitom podle očekávání spíše teplotně nadprůměrný. První polovinu měsíce dokonce ovlivní babí léto. To pravé podzimní počasí tak začne až v druhé půlce října, kdy můžeme očekávat už i první přízemní mrazíky. Srážek bude navíc méně než je běžné. <strong>V listopadu mohou noční teploty klesat pod bod mrazu, a tak očekáváme první sníh i v nížinách. </strong>V prosinci by měly být teploty nadprůměrné, podle předpovědí na tom bude nejhůře leden.</p><p>Průběh letošní zimy může ovlivnit několik meteorologických jevů. Jedním z nich je i Indian Ocean Dipole. Jde o nepravidelnou oscilaci vzduchu, která mění teplotu na povrchu mořské hladiny. Je od nás sice daleko, ale může ovlivnit, jak u nás bude probíhat zima. A stejně tak i jev La Niña, který zvyšuje riziko chladné zimy v Evropě. Dále zmíníme polární vítr, který může ovlivnit proniknutí mrazivého vzduchu na naše území. </p>
