Letiště v Česku: Mezi 91 stanicemi v ČR je jen jedna opravdu dobrá

3 min

Sdílet

Česko má na svou velikost až nezvykle hodně letišť. Většina z nich ale jen paběrkuje a žije z letních charterů. Jedno jméno dominuje všem: pražské letiště Václava Havla. Na něj žádné jiné nedosáhne. Přesto se zdá, že regiony začínají o svůj díl cestujících bojovat o něco sebevědoměji než dřív.

Letiště v Praze

Zdroj: MotorGuru.cz

Brno a spol. chtějí hrát větší ligu

Brněnské Tuřany jsou mezi regionálními letišti jasná jednička. Po covidu se sem lidé vrátili rychle a počet odbavených cestujících znovu roste. Nabídka letů se rozšiřuje – kromě obvyklých charterů přibývají pravidelné linky, což je přesně to, co Brnu dlouho chybělo.

Ostrava-Mošnov je další příklad. Láká i cestující z Polska a Slovenska a v posledních letech přidala řadu destinací. Pardubice se zase ze „spícího“ letiště staly překvapením. Nárůst počtu cestujících je obrovský, nové linky do Středomoří dokazují, že poptávka tu je.

České Budějovice jsou nováček na scéně, ale i tam je vidět, že lidé chtějí na dovolenou létat z co nejbližšího letiště. A Karlovy Vary? Ty zatím spíš přežívají z lázeňské klientely, ale i tam by se v budoucnu dalo stavět na turismu.

Čtěte také: Stavba tunelu pod řekou je extrémně náročná. Takhle to vypadá

Proč lidé jezdí až do Vídně

I když se nabídka zlepšuje, mnoho lidí z Moravy stále sedne do auta a vyrazí na letiště do Vídně. Důvodů je několik. Především – výběr. Velká letiště mají spoustu destinací, lety v různých časech a často i lepší ceny díky konkurenci aerolinek.

Hraje roli i jistota. Když se vám zruší jediný let týdně z Brna, máte problém. Ve Vídni vám aerolinka nabídne náhradní spoj. Navíc jsou velká letiště vybavená tak, aby zvládla i špatné počasí nebo přesměrování letů.

A pak je tu samotná cesta. Možná to zní paradoxně, ale dostat se na místní letiště nemusí být rychlejší. Přímé vlaky nebo autobusy často nejezdí v časech, kdy potřebujete, a parkování bývá drahé a kapacitně omezené.

Čtěte také: Tenhle unikátní most má pilíře vyšší, než je Eiffelova věž. Podívejte se na tu krásu

Lidé nastupují do letadla, Zdroj: shutterstock

Co regiony brzdí

Regionální letiště mají několik společných problémů. Žijí hlavně z letních charterů, a ty na seriózní růst nestačí. Bez celoročních linek se těžko buduje loajalita cestujících, kteří by na letiště jezdili i mimo sezónu.

Infrastruktura bývá omezená. Terminály nejsou dimenzované na velké špičky, chybí špičkové navigační vybavení a možnost provozu 24/7. Rozšíření často naráží na odpor obcí nebo ekologické limity. A do toho ekonomika – většina těchto letišť je ztrátová a bez dotací by je kraje neuživily.

Jak by mohlo být líp

Recept není žádné tajemství. Především lepší dopravní spojení – ideálně přímý vlak nebo autobus navázaný na časy odletů. Dostatečné parkování za rozumnou cenu.

Potřebné jsou i pravidelné linky, ne jen sezónní chartery. Stačilo by pár destinací do velkých přestupních uzlů, odkud se cestující dostanou kamkoli. Aerolinky ale chtějí jistotu – dlouhodobé smlouvy, podporu kraje a města, marketing.

A nakonec investice do samotných letišť. Moderní terminál, rychlé odbavení, spolehlivý provoz i za špatného počasí. Cestující chtějí mít pocit, že odlétají z plnohodnotného letiště, ne z provizorní haly.

Pokud se tyto věci podaří, regionální letiště můžou být víc než jen doplněk Prahy. Možná se pak konečně dočkáme doby, kdy se obyvatelé Brna nebudou muset trmácet až do Vídně jen proto, že odtud letí víc letadel.