7 min

Čeká LGBTQ+ lidi v Česku slovenský scénář?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Postoje nové vlády vyvolávají obavy, realita může být jiná

Čeká LGBTQ+ lidi v Česku slovenský scénář?

Zdroj: Qult.cz

Podpora ústavního zákazu rovného manželství, vazby na ultrakonzervativní hnutí, návrhy na omezování občanského sektoru nebo homofobní výroky Filipa Turka. Nová vláda teprve začíná úřadovat, už teď lze ale tušit, že se LGBTQ+ lidem v Česku na lepší časy neblýská. Co můžeme od koalice ANO, SPD a Motoristů čekat? Přinášíme analýzu postojů nové vládní koalice.

Zatímco nové složení Poslanecké sněmovny slibuje silnější hlas pro rovné manželství, v případě nové vládní koalice střídají naději na zlepšení spíše obavy. Vyplývá to mimo jiné z předvolebních průzkumů iniciativy Jsme fér, která se dlouhodobě zasazuje o legalizaci manželství i pro páry stejného pohlaví, a to včetně adopcí.

Podle Jsme fér podporuje manželství pro všechny pouze jeden ze 13 poslanců a poslankyň za stranu Motoristé sobě, z hnutí ANO devět z 80 zvolených a z SPD žádný. Proti se naopak v předvolebním výzkumu vyslovilo 22 členů hnutí ANO, sedm z SPD a tři z Motoristů.

Přijetí rovného manželství, nebo ústavní zákaz?

Hlasování o ústavním zákazu rovného manželství z června roku 2023 navíc naznačuje, že na místě jsou i obavy, že se Česko vydá slovenskou cestou. Ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy bylo na Slovensku schváleno v roce 2014. Letos pak prošla další novela, která uznává jen dvě pohlaví – muže a ženu. Ve zmíněném hlasování před dvěma lety téměř 80 procent přítomných poslanců a poslankyň z ANO hlasovalo pro přidání definice manželství pouze jako svazku muže a ženy do Listiny základních práv a svobod, z SPD šlo dokonce o 93 procent.

„Do hlavy Andreje Babiše samozřejmě nevidím, ale z předchozích zkušeností mám dojem, že tato témata pro něj nejsou zásadní a spíše by se chtěl vyhnout tomu, aby se jimi vláda nebo parlament zabývaly. Nemyslím si, že by sám měl ambici následovat slovenský scénář. Obávám se však, že SPD a Motoristé na něj budou v této oblasti vyvíjet tlak a že jim může být ochoten v těchto tématech ustoupit,” říká advokační specialistka Irena Hůlová působící v organizaci Lobbio.

Na hrozbu ústavního zákazu rovného manželství upozorňuje i organizace Jsme fér. „Vznikající vláda bude poprvé zastoupena stranami, které se netají otevřeně extremistickými postoji vůči LGBTQ+ lidem. V zemích, kde ústavní zákaz mají, vidíme, že je to jeden z kroků k cílené cenzuře existence LGBTQ+ lidí, párů a rodin,” uvádí mluvčí Filip Milde s tím, že cíl iniciativy zůstává beze změny. Bude dál aktivně prosazovat rovnost a zároveň vzdorovat případnému riziku, že budou LGBTQ+ lidem odebrána práva.

Obavy potvrzuje například volební program SPD, který hlásá respekt k tradičním hodnotám a rodině: „Rodina založená na vztahu muže a ženy má ve společnosti nezastupitelné místo. Podporujeme její ochranu ústavní cestou.” „Někteří nově zvolení poslanci a poslankyně již o ústavním zákazu veřejně mluví, včetně tváří SPD. Jindřich Rajchl veřejně mluvil o tom, že by chtěl do Ústavy zapsat, že ‘manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy’,” dodává Milde.

Podle Ireny Hůlové se v médiích už dříve objevilo, že například Aleš Juchelka (ANO) a Zuzana Majerová (SPD) v minulosti vystoupili na tiskové konferenci ve Sněmovně na podporu ústavního zákazu manželství pro všechny. „Pan Juchelka měl navíc jako asistentku Zdeňku Rybovou z Hnutí pro život a moderoval jejich Pochod pro život. Pokud se stane ministrem práce a sociálních věcí, lze předpokládat, že se bude snažit prosazovat požadavky ultrakonzervativních hnutí,” dodává.

Na vliv ultrakonzervativní lobby upozorňuje i Filip Milde: „Podle nové zprávy European Parliamentary Forum for Sexual & Reproductive Rights (EPF) získaly v České republice od roku 2019 organizace, které bojují také proti rovnosti LGBTQ+ lidí, více než 120 milionů korun. Tyto peníze proudí do kampaní, lobbingu i manipulace veřejného mínění, často s cílem prosadit právě ústavní zákaz rovného manželství.”

Program nového kabinetu

Postoje nové vlády k LGBTQ+ menšině naznačuje také návrh programového prohlášení, které koalice stran vydala na konci října. Ačkoliv klíčová slova spojená s queer tématy dokument přímo neobsahuje, lze v něm najít několik pasáží, které respondentstvo považuje za potenciálně problematické.

„Při přípravě demografických opatření budeme upřednostňovat manželství jako nejstabilnější prostředí pro výchovu dětí,” uvádí například návrh v sekci Rodina a děti. „Pokud budoucí vláda tvrdí, že je manželství pro děti důležité, musí být manželství dostupné všem párům, které děti vychovávají. Ať už jsou tvořeny mužem a ženou, dvěma muži, nebo dvěma ženami,” říká k tomu Filip Milde.

Dodává, že to byla právě první vláda Andreje Babiše, která v roce 2018 vyslovila souhlas s návrhem na uzákonění manželství pro všechny páry, a od té doby se podpora veřejnosti zvýšila. „Dlouhodobě se drží kolem 65 procent a odborné organizace v oblasti rodinné péče, vývoje dětí i lidských práv se jasně vyjádřily pro.”

V kapitole týkající se vzdělávání pak dokument uvádí, že musí „zůstat prosté ideologických vlivů i působení politických neziskových organizací” a že „úkolem školy je vzdělávat, rozvíjet znalosti a kritické myšlení, nikoli šířit politické či aktivistické postoje”. Podobné formulace lze vyčíst i z volebního programu strany Motoristé sobě: „Děti na základních školách musí být rovněž uchráněny od aktivity progresivistických neziskovek, které se jim snaží vysvětlovat, že je normální být ‘trans*’, anebo že existují i jiná pohlaví než muž a žena.” Hnutí SPD zase v říjnu 2024 navrhlo do programu jednání Poslanecké sněmovny bod „Ochrana dětí před propagací LGBT“.

„Vnímáme, že touto zmínkou se snaží mířit i na organizace spojené v neformální Koalici za rozmanitost ve školách, které stojí za projektem Učímolgbt.cz,” komentuje návrh programového prohlášení Bohdana Rambousková, tisková mluvčí organizace Prague Pride. „Zdůrazňujeme však, že existence LGBTQ+ lidí není žádnou ideologií, ale prostým faktem, jehož zamlčování není ničím jiným než cenzurou. Takové postupy používá například putinovské Rusko.”

Rambousková dodává, že partnery projektu Učímolgbt.cz jsou vyučující a vedení škol, jimž jsou nabízeny vzdělávací materiály, které jim pomáhají zorientovat se v tématech genderové, vztahové a sexuální rozmanitosti a být schopni o nich s mladými lidmi ve třídách informovaně mluvit. Vyučující se sami rozhodují, zda nabízené metodické listy ve vyučování využijí.

I přes řadu signálů, které nabádají k obezřetnosti, je zatím předčasné dělat závěry, na kolik se propíšou do reality, až se nová vláda chopí moci. Co mohou LGBTQ+ lidé, ale i širší veřejnost, očekávat, je v tuto chvíli těžké předvídat, jak upozorňuje Irena Hůlová. „V programovém prohlášení sice nejsou uvedeny návrhy typu ústavního zákazu manželství či deklarace o tom, že existují pouze dvě pohlaví. Objevují se tam však formulace o manželství nebo vzdělávání, které jsou sice poměrně vágní, ale mohou naznačovat budoucí tlak na nevládní organizace, které se věnují ochraně lidských práv, včetně práv queer lidí,” uzavírá.

Neziskové organizace jako nositelé LGBTQ+ témat

Programové prohlášení budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů dále obsahuje pasáže, které cílí přímo na občanský sektor a implikují snahy o jeho omezování. Navrhuje totiž speciálně označovat organizace financované ze zahraničí nebo zamezit tomu, aby mohly být neziskovky, které „prosazují své politické názory” financovány z veřejných peněz. To by mohlo mít v konečném důsledku negativní dopad mimo jiné právě na queer témata, protože jsou to především neziskové organizace, které se jim věnují. Ať už jde o advokační činnost a prosazování práv, poradenství, osvětu, zmíněné vzdělávání nebo vytváření bezpečného prostoru pro LGBTQ+ lidi.

„Zmínky o ‘prověřování neziskového sektoru’ v návrhu programového prohlášení považujeme za velmi varovný signál. Vláda Andreje Babiše se v tomto ohledu zjevně inspiruje autoritářskými režimy nebo přímo v Ruské federaci. Zásahy do nezávislosti občanské společnosti pod záminkou ‘zvýšení transparentnosti’ patří mezi standardní nástroje, jak oslabit lidskoprávní organizace a umlčet kritické hlasy,” konstatuje Filip Milde.

Bohdana Rambousková z Prague Pride upozorňuje na možné důsledky omezování na psychické i fyzické zdraví queer menšiny: „Pokud se stát rozhodne lidskoprávní organizace omezit či zakázat, nikdo jiný se jejich služeb neujme a přestanou prostě existovat. Jaké dopady by to v případě Prague Pride mělo na duševní zdraví queer lidí, na nárůst společenského stigmatu a z něj plynoucího menšinového stresu, nemusíme blíže vysvětlovat,” říká s odkazem na nedávné průzkumy, které poukazují na rostoucí zkušenosti s obtěžováním, násilím a diskriminací.

Například podle šetření Znáte svá práva? z minulého roku se 23 procent respondentů a respondentek svěřilo, že má zkušenosti s incidenty fyzického či sexuálního násilí. Poukazuje také na extrémní nedůvěru vůči politické reprezentaci. Podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2024 se s obtěžováním nebo nenávistnými projevy setkalo 63 procent LGBTQ+ lidí v České republice.

„Vrásky nám ale dělá nejen možnost zaklekávání za lidskoprávní organizace po vzoru Ruska. Jde i o veřejně projevovanou nenávist, jíž se mnozí politici směřující do vlády neštítí, a vědomé posouvání hranic toho, co je považováno za přijatelné. Nesmíme si jako společnost nechat naočkovat nenávist vůči žádné skupině obyvatel. Protože omezením práv jedné skupiny obyvatel větší prostor pro ostatní nevznikne,” uzavírá Bohdana Rambousková.

Reklama

Další články z Qult.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Qult.cz

Qult.cz přináší články, které se věnují současné kultuře, společenským tématům a životním zkušenostem lidí z různých prostředí. Obsah propojuje publicistiku, rozhovory, komentáře i osobní pohledy na otázky identity, vztahů, kultury a společenských změn.Texty často otevírají témata spojená s...

Čeká LGBTQ+ lidi v Česku slovenský scénář?

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?