Pat a Mat patří k nejoblíbenějším animovaným postavám tuzemské kinematografie. Před padesáti lety kamery Československé televize poprvé nahlédly do života tohoto ikonického páru nešiků a poskytly tak vzácnou reprezentaci intimity dvou mužů. Řada z nás na sledování jejich eskapád vyrostla a bavila se jejich neustálým selháváním při běžných činnostech. Jde však o skutečná selhání? A jakých proměn doznávalo soužití našich hrdinů v souvislosti s vývojem legislativy v oblasti queer práv?
Pat a Mat a socialismus
V roce 1976 se dva mladíci, Pat a Mat, seznamují jako sousedé v panelovém domě v Bratislavě. Prezidentem Československé socialistické republiky je Gustáv Husák, slovenská diva z dělnických poměrů, stejně jako Pat a Mat. Československu po násilném potlačení pražského jara naservíroval období tzv. normalizace, což nesmí být při analýze raného vztahu našich protagonistů opomenuto. V atmosféře tuhé cenzury například nesměl Mat při natáčení nosit svůj ikonický červený rolák, jelikož mu hrozilo nařknutí ze zesměšňování rudého Sovětského svazu.
Po prvním setkání se Pat a Mat rychle spřátelili a postupně spolu trávili stále více času. Řešili společně každodenní problémy, renovovali své byty a pomáhali si. Natolik se sblížili, že se dokonce domluvili, že pokud jeden z nich zabouchá na strop/podlahu, ten druhý zanechá všeho, co dělá, a okamžitě přiběhne na pomoc. Jejich vztah začal nabírat na obrátkách a Pat s Matem brzy zjistili, že chtějí být něčím víc než jen přáteli. Dávají se však dohromady v době, kdy v Československu existuje právní nerovnost i znatelná sociální stigmatizace gayů, což jim neumožňuje v panelovém domě sdílet společnou domácnost. Pat a Mat by mohli přijít o rodinu, přátele či práci.
Homosexualita byla v Československu dekriminalizována v roce 1961, právní nerovnost však přetrvávala dál. Stejnopohlavní styk byl povolen pouze osobám starším osmnácti let a nesměl budit veřejné pohoršení. V praxi nebylo jasné, co přesně „vzbudit veřejné pohoršení“ znamená, a tak mohl tehdejší režim v případě potřeby použít nařčení z homosexuality proti nepohodlným osobám. Trest dosahoval výše až pěti let za mřížemi. Vágní definice zákona přispívala k tomu, že se až do konce 80. let homosexualita ve veřejném prostoru téměř neobjevovala.
V 11. díle s výstižným názvem Sťahovanie se Pat a Mat přestěhují na samotu, konkrétně do větrem rozevláté chalupy s děravou střechou, aby spolu mohli žít beze strachu z odhalení jejich vztahu. Skryti před zraky utlačující heteronormativní společnosti konečně prožívají queer radost. Kultivují zahrádku, baví se a hlavně mohou být neustále spolu. Ve 20. díle s názvem Raňajky v tráve si dokonce vyjedou autem na rande do přírody. Rozprostřou si deku, na ni položí vázu s květinou a dají si vydatnou snídani.
Životní podmínky v rozpadající se chalupě jsou však nevyhovující. Pat a Mat nemají tekoucí vodu a jejich studna je v žalostném stavu, nemluvě o potenciálním ohrožení života při bouřce či vydatném sněžení. Život stejnopohlavního páru na samotě v zuboženém obydlí nemůžeme chápat jinak než jako prostorovou marginalizaci queer osob. Pat a Mat jsou nuceni si vybrat: život ve městě – odděleně, nebo život v rozpadající se chalupě – společně.
Chalupa bohužel ve 22. epizodě Dážď nevydrží jejich pokus opravit střechu, Pat a Mat jsou proto nuceni se znovu přestěhovat do města. Protože se další díly odehrávají v jiném poschoďovém domě, než v jakém žili dříve, můžeme tedy předpokládat, že s návratem do města nepočítali a své původní byty prodali. Naštěstí už v Bratislavě nebudou muset bydlet příliš dlouho.
Pat a Mat po sametové revoluci
Po pádu totalitního režimu se Pat a Mat stěhují do Prahy, konkrétně do sousedících patrových domků na okraji sídliště, aby se mohli zapojit do gay a lesbického aktivismu. LGBTQ+ lidé se začali organizovat v bouřlivé atmosféře sametové revoluce. V Praze v prvních revolučních dnech vzniká Hnutí tolerance (hnutí na podporu homosexuálů a boje proti AIDS), které se v roce 1990 přejmenovalo na Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů (HRHO). Pat a Mat se k němu hned po příjezdu do velkoměsta připojují a v únoru 1990 se účastní protestu na Staroměstském náměstí. Prvním požadavkem organizace bylo zrušení zákonů trestajících projevy homosexuality na veřejnosti a stanovení stejné věkové hranice pro heterosexuální i stejnopohlavní styk. Tento bod programu byl splněn ještě v témže roce.
S hnutím za práva gayů a leseb v 90. letech a souvisejícím zrušení zákona, který trestal stejnopohlavní styk vzbuzující veřejné pobouření, se mění i dynamika vztahu Pata a Mata. Zapojení do aktivismu prospělo jejich vztahu a v roce 2002 najdou odvahu postavit si společný dvojdomek v Praze. Dům je zdí rozdělen na dva samostatné byty, nejedná se tedy o společnou domácnost, je to však velký posun oproti dřívějšímu životu v Bratislavě. Absence sousedů, kteří by je mohli při různých aktivitách slyšet, jim zajišťuje větší soukromí a sousedící balkóny jim navíc umožňují jednoduchý přesun z bytu do bytu. V 66. díle s názvem Autodráha dokonce dělící zeď provrtají, což můžeme chápat jako projev stále sílícího propojování jejich vztahu a života.
V roce 2006 dochází k uzákonění registrovaného partnerství, za jehož prosazení bojoval dnes už zesnulý herec a aktivista Jiří Hromada, byť byla schválena jen velice osekaná a nepříliš důstojná verze. Pata a Mata to natolik rozhořčí a vyděsí, že se v roce 2009 opět stěhují na venkov. Díky úspěchu jejich seriálu nyní oplývají ekonomickým kapitálem a začínají se integrovat do v Česku stále relativně nové kapitalistické společnosti. Na rozdíl od předpisy a normy porušující a k životu nepříznivé chalupy, ve které bydleli v 70. letech, si nyní pořizují krásný statek s oploceným dvorkem, ve kterém už mají i tekoucí vodu. (Lze tak mimochodem poznamenat, že se v době globální finanční krize mají jako jedni z mála dobře.)
V roce 2017 se ve své venkovské usedlosti při večerním čtení zpráv Pat a Mat dozvídají o vzniku iniciativy Jsme fér, která usiluje o zavedení manželství pro všechny. Pat a Mat si již od minulé porážky dostatečně odpočinuli a nabiti novým zápalem se k hnutí přidávají. Opět se stěhují do Prahy, kde si staví nový dvojdům, ve kterém jdou v propojení domácností o krok dál. Mají nyní společnou terasu, kterou lze jednoduše projít z jednoho domu do druhého.
Snaha o prosazení rovného manželství vyvrcholila v roce 2024. Politická reprezentace tehdy ovšem uzákonila pouze osekanou verzi návrhu, nazvanou partnerství. Od manželství se neliší pouze názvem: řada práv nadále zůstává nenarovnána. Podle dostupných informací se po tomto dílčím neúspěchu Pat s Matem opět přestěhovali na venkov. Jak vypadá jejich nový domov zatím nevíme, jelikož nová řada seriálu vyjde až později v tomto roce.
Teplé umění selhávat
Povaha vztahu Pata a Mata je zřejmá z jejich blízkosti, porozumění, spolužití a absence žen či jiných potenciálních romantických partnerů. Jejich queerness je pak ještě očividnější, pokud si při sledování seriálu otevřeme knihu The Queer Art of Failure amerického queer teoretika Jacka Halberstama. Ten chápe queerness jako selhávání vůči požadavkům společenských norem. Jednou z nich je cisheteronormativita, jako queer subjekty Halberstam ale chápe například i osoby bez domova, protože podle něj žijí mimo heteronormativní konstrukty času a prostoru, realizují se tedy nenormativně.
Pat a Mat „teplé umění selhávání“ zvládají dokonale. Opakovaně se snaží něco postavit, opravit, vyřešit – nikdy však nenajdou „adekvátní“ či „správné“ řešení, a proto se se situací vypořádají po svém. To vede ke komickému zakončení jednotlivých dílů, kdy se jako diváctvo máme smát chaotickému výsledku jejich práce, neúspěchu či absurdnosti jejich chování. Jedná se však skutečně o selhání, pokud nejsou Pat a Mat nikdy z výsledku svého úsilí zklamaní? Ať už se jim podaří splnit své plány, či nikoliv, nakonec jsou vždy spokojení a navzájem si pogratulují k úspěchu.
Pat a Mat selhávají pouze z pohledu heteronormativní a kapitalistické společnosti, která neuznává výsledky jejich práce, jež nevede ke svatbě a výchově dětí ani k zapojení se do produkce zboží a kapitálu. Tyto cíle heteronormativní společnosti však nejsou pro Pata a Mata důležité, jak je vidět z jejich reakcí na „neúspěch“. Pro ně je důležité experimentovat, hledat si vlastní cestu, žít „teď a tady“ a hlavně být spolu a užívat si.
Patovi a Matovi na závěr přejeme všechno nejlepší k 50. výročí jejich vztahu. Heterosexuálnímu páru bychom mohly gratulovat ke zlaté svatbě. Doufáme, že ve stáří neztratili veškerý svůj revoluční optimismus, a že se s nimi i v budoucnu potkáme na nějakých protestech.
Hledáme topmodelku. Zn.: Za každou cenu
Slovensko nie je len Fico a Šimkovičová
Odkrýváme: Na seznamce NaKluky.cz roky řádí predátoři. Máme svědectví obětí, mohou jich být stovky
Šít úlevu a sebevědomí: Sourozenci pomáhají trans a nebinárním lidem cítit se dobře ve svém těle
Vojtik: Detviansky sen není moje nejlepší skladba. Další album bude víc taneční a hyperpop
Daniela: Partnerka mě asi tají svým rodičům. Nevím, co s tím
Sledovaný, vězněný i oceňovaný. Praotec českého queer filmu
Do Česka vstupuje hit rozpouštějící ledy. Co stojí za jeho úspěchem?
Máte dobré p*rno? A můžeme ho vidět?
