Tak jako vůně purpury, chuť smaženého kapra nebo křik rodinných hádek, k českým Vánocům neodmyslitelně patří také sledování filmových pohádek. Ať už se jedná o milované klasiky či s typickými rozpaky očekávané novinky, do jejich kouzelných světů utečou s chutí všichni. Pokud se letos chcete na pohádky podívat skrz duhové brýle, zde je startovní seznam toho nejlepšího a nejteplejšího. Protože zahřát duši je stejně důležité jako zahřát tělo svařákem a tlustou peřinou.
Začít musíme od píky, tedy od Popelky. Princ z filmu Tři oříšky pro Popelku (1973) je naprosté biasko (bisexuální fiasko). Je stejně uhranut dívkou v krásných růžových šatech na plese jako byl dříve okouzlen tajemným lovcem. Libuše Šafránková v dechberoucím lesnickém úboru dostřelí kamkoliv a šípem se strefila do srdce mého i toho princova. To, že je rozkošný myslivecký twink i záhadná krasavice jedna osoba, pro něj musí být splněným snem. Vztah s Popelkou mu ovšem nebrání v dovádění se skupinkou svých pážat, s nimiž jezdí za školu vyvádět skopičiny, kterých se rozhodně nechce vzdát. A proč by taky měl.
Popelka není jediný drag českých pohádek. Mnozí také s láskou vzpomínají na Bělu v Co takhle svatba, princi (1986), která coby Bořivoj trápila nafoukané princezny. „Holka nebo kluk? Je to asi fuk.“ Tuto nebinární hymnu zpívá Anička z pohádky Tajemství staré bambitky (2011) v převleku za Karabu, loupežnické alter-ego svého otce a našeho tatíčka hrnčíře Vetchého. Na druhém břehu se hašteří vodník a čert z Princezny ze mlejna (1994), kteří by udělali pro vyhnání nápadníka Jindřicha vše, včetně krátkozrakého samozakletí do princezen Vodněny a Belzeby.
Převlékání se za jiné pohlaví se v pohádkách objevuje velmi často. Ať už má za účel vyzkoušet charakter šlechty, zajistit pobyt v utajení, ukrást identitu či navrátit peníze pracující třídě, záměna genderu vždy zašmodrchá pohádkový příběh. Správnému diváctvu může taková postava také zašmodrchat hlavu, ať už přinese probuznění či zaseje semínko genderové krize.
Rádci? Jakože se mají rádi?
Případů mužských postav oblékajících se do ženského šatu je méně, v české klasice ale najdeme i další drag queen: Rádce Iks se v pohádce Šíleně smutná princezna (1968) nekale vydává za princeznu Helenu. Ale že mu to v těch šatech sluší! Nohy měl v Ypsilonových očích dozajista stejně obdivuhodné. Enemies to lovers? Nikoliv, oni milují být obojí zároveň. Ať už v obrýlených ladících pruzích nebo kontrastních válečných uniformách, ať už spolu intrikují, spekulují, bojují v bahně či se koupou v rybníce, jejich životní cesty jsou vždy propleteny. Jsou oni… No, to. Víš, co myslím… Kují spolu pikle?
Tajemství staré bambitky vzalo stejný koncept, a ještě ho přihřálo. Rádcové Ferenc a Lorenc mají mimo sladěné garderoby i společnou postel a jejich snem je vedle vykořisťování chudiny také společné vládnutí včetně praktického trůnu pro dva. Zůstanou spolu i skrz nepřízeň osudu v druhém díle pohádky, kde po společné koupeli v jedné vaně pokračují v mocichtivých intrikách. Nejnovější a překvapivou verzi tohoto tropu nabízí Klíč svatého Petra (2023). Zlotřilý kancléř jako by vypadl z berlínské fetiš párty a jeho ještě zlotřilejší žena ze světa filmu Favoritka. Kancléřovi nemají levandulové pouze kostýmy, ale také manželství. Pokud svazek muže a ženy, tak ať je hrozbou pro celou společnost!
V pekle je teplo
Od velevážených vládců pekel až po chlupatá čertovská trdla, na čertech je cosi… teplého. Že je s nimi legrace ví Petr Máchal, který si v pohádce S čerty nejsou žerty (1984) vytvoří nejen společným pobytem na vojně velmi blízký vztah s čertem Jankem (tatíček Vetchý v twinkovské edici). Lucifer z filmu Čert ví proč (2003) je ten nejpřihřátější ze všech Luciferů, a to je vskutku výkon. Tento extrémně slizký sadistický pekelník je naprostá diva, co nejde pro dramatické gesto daleko, a velký stylař s absurdní parukou, jenž často navazuje velmi blízký fyzický kontakt s muži, včetně hlavního hrdiny a svých čertovských poskoků.
Čerti jsou nelidská stvoření, která nespadají do běžného chápání genderu a sexuality: Obsazení Yvetty Blanarovičové do role čertíka v Princezně ze mlejna přidává postavě unikátní kouzlo a hlas, co se nedá dlouho poslouchat. Společně s hastrmanem navíc tvoří chaotický pár pohrom, který se sblíží neúspěšným namlouváním stejné slečny. Kam se hrabe Elphaba s Glindou, v našich luzích a hájích máme kvír podtext pro zelené bytosti už od devadesátek.
Peklo může být hezké prostředí třeba i pro výchovu dítěte. V pohádce Z pekla štěstí 2 (2001) najde párek čertů opuštěné miminko a vůbec se nezdráhá přijmout ho za vlastní. Lucifer Gotťák je sice chvíli proti, ale i on si kloučka zamiluje a o dítě se pak v pekle komunitně starají. Na konci pohádky, kdy je dítě bezpečně navráceno rodičům, jsou čerti oficiálně jmenováni jeho kmotry. Není nad tradiční rodinu!
U všech svatých
Třeba tu božskou. V naprostém triumfu diverzity zobrazuje pohádka Anděl páně 2 (2016) letmý, avšak opravdový polyamorní vztah, kdy pospolu v nebi žijí Marie, Josef a Pán Bůh a společně vychovávají malého Ježíška. Ten je ale takové dělo, že na něj nestačí ani tři rodiče. Pomáhá jim proto i Lucie Bílá. Teda, svatá Lucie. Někdy prostě víc hlav víc ví a víc srdcí víc miluje.
Všechna srdce si získali naši nejmilejší nebeští strejdové Petronel s Uriášem už v prvním díle pohádky. Takzvaný Petriáš je nejrozšířenější českou pohádkovou lodí (shipem), s desítkami fanfikcí a jiných fanouškovských umů. Všichni víme, že co se škádlívá, to se rádo mívá a že protiklady se přitahují, a u těchto dvou to platí tisíckrát. Zmatečný andělský matla Petronel je donucen vyrazit na pracovní cestu s pekelným zmetkem Uriášem a od prvního momentu se hašteří jako starý manželský pár.
I na vnucenou hetero romanci v druhém díle se můžeme koukat skrz teplé brýle. Oba dva najdou zalíbení v pozemské švadleně Magdaleně (a kdo by nenašel, když ji hraje Vica Kerekes!) Nakonec ji sbalí svůdná bikona Uriáš, na což Petronel kouká s nejzlomenějším srdíčkem, co svět kdy viděl. Švadlena ale nakonec skončí s Dykem párkařem a hoši se znovu shledají. Pán Bůh je nejlepší dohazovačkou a šťastný konec prvního i druhého dílu je, že Petronel s Uriášem mohou být nadále spolu jako nebeští partneři, teda, kolegové.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec
Existenci Petriáše potvrdil i režisér Jiří Strach, když na sociální síti X na otázku „A shipujete Petronela s Uriášem? To je to, oč tu běží,“ odpověděl: „Viděl jste ty filmy?“. Oslavy nadšených shippujících se pak pokusil mírnit tweetem „Ne, že to tu hned rozkecáte“. Čertík už ale vyskočil z krabičky. Hluboká omluva, pane Strach!
Na hledání kvír podtextu ale nepotřebujeme potvrzení autorů. Nacházet ho můžeme v blízkých vztazích postav nebo třeba v jejich vzhledovém sebevyjádření. Bratři Slunečník, Měsíčník a Větrník z pohádky Princ a Večernice (1979) mají sice manželky, ale to jim nebrání servírovat módní večeři o sedmi chodech. Princové z Byl jednou jeden král (1955) se zas pyšní mikro-ofinkami, které by závidělo lecjaké stylové umělectvo.
Teplé je nakonec i hledání samotné, jako je tomu v příběhu Pravoslava Jiráčka, národopisce, který objevil, co že přesně je to Krakonošovo tajemství (2022). Na chvíli se kvůli tomu musel ohřát v Krakonošově chaloupce, jeho slovy „z vědeckých důvodů, samozřejmě“, aneb „no homo“ z 19. století. Ale co je víc teplé než obsese starším mužem (tak velká, že o něm napíšete knihu)? Jiráčkův opus „Jak jsem potkal Krakonoše“ je prvopočátkem self-insert fanfikcí. Jeden výtisk samozřejmě zašle i hloubavému pánu hor.
Pohádky jsou místem kouzel, únikem do pestrobarevného světa, ve kterém se mohou dít zázraky. Ať už se na ně koukáme jakkoliv a hledáme v nich cokoliv, pokud nám to dělá radost, našli jsme správně. Tak šup pro další porci salátu a nechme se jako každý rok stisknout v teplém pohádkovém objetí.
Tento text mohl vzniknout jen díky členstvu Qultu. Pokud chceš, aby podobné články vznikaly i dál, přidej se i ty, prosím. Každý příspěvek drží Qult při životě.
Dotekomanie.cz|
FAJNTIP.cz|
Žena.cz|
SportWin|
Techzpravy.cz|
ČR Zprávy|
Aktuálně.cz - Sport|
Inregion.cz|
NESPECHEJ.cz|
SvětFormule.cz|
Náš REGION|
V Telce|
