Nádrž s dešťovkou, sud vody na zálivku, jezírko nebo třeba jen voda, která zůstala stát po deštích v nádobách. To všechno jsou pro komáry pozvánky k bujarému množení se.
Samička do stojaté vody naklade vajíčka, kterých může být 50 ale také 300 – podle druhu (u nás jich žije 50). Ta se ve shluku pěkně pospolu vznášejí ve vodě, aby se z nich už za dva dny staly larvy. K přežití toho moc nepotřebují. Vystačí si s vodními mikroorganismy a kyslíkem, který se pravidelně vydávají dýchat k hladině. Během pár dní se zakuklí (kukly zůstanou pohyblivé, aby se mohly u hladiny nadechnout), a to je poslední stadium, než po čtyřech dalších dnech vylétnou z vody v celé kráse. Připraveni založit další generaci. A k tomu samičky potřebují nezbytnou ingredienci. Vaši krev, která jim pomůže vytvořit vajíčka. Za necelé dva týdny vám tak na zahradě vyroste další krvežíznivá moskytí armáda.
- Komáři se krví neživí, k tomu jim slouží nektar z květů. Takže nebezpečné jsou jen samičky.
Jak s komáry na zahradě zatočit?
Do boje s nimi se musíte pustit už ve chvíli, kdy žijí ve vodě. V ideálním případě byste komárům vůbec neměli umožnit, aby si z vaší vody inkubátor udělali.
- Veškerou vodu, která zůstala v nádobách po deštích, poctivě vylévejte.
- Jestliže necháváte vodu na zahradě v pítkách pro zvířata, pravidelně ji měňte.
Schraňujete dešťovku na zalévání? Tu samozřejmě jen kvůli komářím larvám nevylévejte, byla by to věčná škoda. Stačí ji uzavřít, ať už originálním víkem (musí těsnit), nebo hustou síťovinou, jež samičku s vajíčky nepustí k hladině.
Co když už je ale na prevenci pozdě a ve vodě se vám mrskají stovky splašených komářích larev? Zahubte je dříve, než se vyvinou v létavý hmyz.
Pokud nemáte po ruce žádný speciální přípravek a nechce se vám za něj ani utrácet, vystačíte si se surovinami, které míváme běžně doma.
- Jedlý olej. Stačí nalít ho na hladinu malou vrstvu. Ta znemožní larvám a kuklám přístup ke vzduchu, takže se udusí. Ale pak ji zase musíte ze sudu odčerpat, určitě olejem nezalévejte, do půdy nesmí přijít, škodil by živočichům a mohl by se dostat i do podzemní vody. Na stejném principu by měl fungovat i mýdlový roztok nastříkaný na hladinu.
- Komáří potomky zahubí i změna pH na zásadité, o což se postará hašené vápno. Na 200 litrů ho stačí přidat jednu lžičku. S touto vodou můžete následně zalévat. Vadí jen kyselomilným rostlinám jako jsou borůvky, rododendrony, brusinky, smrky a podobně. Ale vápnomilné rostliny jako pivoňky, srdcovky, hvozdíky cibuloviny či ovocné stromky vám budou vděčné.
Komáří larvy můžete zkusit vychytat síťkou, tak množství nových komárů alespoň snížíte. Použít je pak lze jako krmivo pro rybičky, pakliže je chováte.
Nechce se vám experimentovat? Pořiďte si některý ze speciálních přípravků určených k hubení komářích larev. Fungují na principu narušení jejich růstu, takže je ve skutečnosti nezahubí, ale neumožní jim přeměnu v dospělce. Lidem, zvířatům ani rostlinám neublíží, ale pro ryby a další vodní organismy bývají toxické. Takže do „živých“ jezírek se nehodí.
Vodní nádrže s rybami a dalšími vodními živočichy by se měly proti invazi komářích larev chránit samy. Požírají je nejen ryby, ale také další obyvatelé jezírek včetně žab, larev vážek, znakoplavek nebo klešťanek.
Pokud byste přesto chtěly v živém jezírku počet komářích larev ještě snížit, můžete proti nim vytáhnout do boje s biologickou účinnou látku nazývanou Bti (Bacillus thuringiensis israelensis). Získává se z bakterie žijící v půdě. „V této bakterii se tvoří proteinový krystal, jehož složení specificky pro komáří larvy ve vodě působí po pozření toxicky a následně vede k jejich smrti. V přírodě se pak látka zcela a beze zbytku odbourá během 24 hodin,“ uvádí český spolek Biologická regulace komárů s tím, že jiným obyvatelům jezírek neublíží.
Komárům, jakožto milovníkům stojaté vody, v jezírcích nesvědčí ani rozpohybovaná voda pomocí fontán a umělých vodopádů.
Zdroj informací: spolek Biologická regulace komárů, Zahrádkářův rok, Wikipedia
Související články