Tohle o pátku 13. ví jen málokdo: A právě proto má pořád tak špatnou pověst

| 2 min

Sdílet

Pátek 13. je datum, které v různých kulturách vyvolává zmatení, obavy a někdy u některých jedinců i výkyvy v chování. Ačkoliv je tento den považován za nešťastný spíše z kulturního zvyku než kvůli objektivním datům, jeho reputace je pevně zakořeněná. Znáte historické kořeny tohoto dne?

Pátek 13. je často považován za nešťastný právě kvůli kombinaci dne a čísla.

Zdroj: Unsplash+

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

V minulosti byly pátky považovány za nešťastné dny. Dnes jsou sice pro většinu z nás předzvěstí víkendu a máme je rádi, nicméně dříve tomu tak nebylo. A stejné je to s číslem 13. V některých kulturách je považováno za šťastné, většina lidí ho ale vnímá spíše negativně.

Proč právě tento den?

Z historického hlediska se často kombinují právě tyto dvě starší pověry: jedna vůči pátku jakožto nešťastnému dni a druhá vůči třináctce jakožto nešťastnému číslu. Společně tyto dva aspekty vyvolávají efekt dvojité smůly. Například v křesťanské tradici se uvádí, že při poslední večeři bylo 13 hostů a následující den byl pak pátek, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován.

Dalším motivem je mýtus ze severské mytologie, kde 12 bohů posedělo u hospody, když se nepozvaný Loki objevil jako třináctý a způsobil neštěstí. Původní texty sice nepotvrzují, o jaký den se jednalo, velmi pravděpodobně to ale mohl být právě pátek.

Jak se pověra proměnila v kulturu?

Pověra o nešťastném pátku 13. se postupně stala součástí západní kultury. Ve Spojených státech žijí odhadem mezi 17–21 miliony lidí, kteří věří, že tento den přináší smůlu. Jeden nedávný průzkum dokonce ukázal, že 16 % mužů a 8 % žen se domnívá, že se jedná o nejméně šťastný den v roce.

V některých zemích se na pátek 13. děje více nehod, v jiných naopak méně. Není statisticky prokázáno, že by tento den byl více či méně nešťastný.

━━ V některých zemích se na pátek 13. děje více nehod, v jiných naopak méně. Není statisticky prokázáno, že by tento den byl více či méně nešťastný. (Zdroj: Anthony Maw / Unsplash+)

Obava z nešťastného dne se nicméně promítá i do reálného života. Někteří lidé odkládají důležité změny, cestování či zahájení projektů tak, aby nepřipadly právě tento den. Mnoho lidí si také bere volno v práci a zůstávají doma, aby se jim nic nestalo. Pověra tedy nejen přežila, ale stala se významným kulturním fenoménem ovlivňujícím rozhodování.

Co říkají statistiky?

Z vědeckého hlediska je situace komplikovaná. Na jedné straně některé studie naznačují zvýšené riziko nebezpečí v tento den, na druhé straně jiná data ukazují opak. Například ve Finsku bylo v letech 1971–1997 zjištěno, že mají ženy v pátek 13. vyšší riziko dopravních nehod.

Naopak holandská studie propojila pátek 13. s nižším počtem hlášených dopravních nehod, požárů a krádeží než v průměrný pátek. Například průměrný počet dopravních nehod v Holandsku v běžný pátek byl cca 7 800, zatímco v pátek 13. byl průměr cca 7 500.

Tohle o pátku 13. ví jen málokdo: A právě proto má pořád tak špatnou pověst

Nebezpečný schizofrenik z Bohnic znovu utekl. Policie ho dopadla při krádeži

Krutá historie krásy: parafín v prsou měl být revolucí, skončilo to děsem

Černá Dahlie: vražda, která zrodila mýtus. Proč se svět dodnes dívá na krásu i smrt zároveň?

V blízkosti Země se něco děje. Objevil se asteroid, jehož dopad by znamenal armagedon