Dvacetiletý výzkum amerických vědců odhalil, že se horská populace hmyzu zmenšila o více než 70 %. Globální oteplování proniká i do míst, která jsme považovali za nedotknutelná – a narušuje základy potravních řetězců i lidské potravinové bezpečnosti.
Mysleli jsme si, že vysoké horské vrcholy, útočiště biologické rozmanitosti daleko od ruchu lidské činnosti, jsou imunní vůči našim nejhorším krizím. Ničivá studie ze Spojených států ukazuje, jak moc jsme se mýlili, a poukazuje na viníka, který nezná hranice: neúprosný růst teplot. Globální oteplování se ukazuje jako tichá hrozba, která se šíří i do těch nejčistších a zdánlivě nejchráněnějších míst planety.
Výzkum, který byl prováděn po dobu dvaceti let na subalpínské louce v Coloradu, tuto alarmující skutečnost vlastně dokládá čísly. Vyčerpávající terénní výzkum zjistil, že celková populace hmyzu se v období mezi lety 2004 a 2024 snížila o 72,4 % , což je číslo, které ukazuje na rozsah problému, který zdaleka přesahuje zemědělské nebo průmyslové oblasti.
Zdroj: Youtube.com
Tento pokles navíc nebyl ojedinělým jevem, ale trvalým a dlouhodobým trendem. Práce dokumentuje průměrný roční pokles o 6,6 %, což je pomalé, ale neúprosné krvácení, které přímo souvisí s letním oteplováním, které region zažívá. Přetrvávající úbytek je důkazem, že změna klimatu nevratně mění křehkou rovnováhu přírody. Toto oteplování nejen zvyšuje teploty, ale mění i samotnou strukturu ročních období, neboť odborníci varují, že naše léto by mohlo být kratší, než jsme byli zvyklí, což přímo ovlivňuje životní cykly těchto druhů.
Ozvěna tichého vymírání Na druhou stranu mizení těchto živočichů není pro entomology anekdotou, ale přímým ohrožením správného fungování přírodního prostředí. Je třeba si uvědomit, že hmyz je základním pilířem ekosystémů a plní takové životně důležité funkce, jako je opylování rostlin, biologická ochrana proti škůdcům a recyklace půdních živin. Jejich práce je prostě nenahraditelná. Vztah mezi hmyzem a teplem je ostatně příběhem starým miliony let, jak dokládá první velký letní koncert dávných cikád, jejichž přežití je dnes rovněž ohroženo.
V konečném důsledku jsou výsledky této studie v coloradských horách vážným varováním s celosvětovým dosahem. Ukazují, že klimatická krize ohrožuje životaschopnost toho, co jsme považovali za poslední přírodní útočiště planety. Úbytek hmyzu v těchto ohniscích biodiverzity neznamená jen vyhynutí několika druhů, ale zásah do stability potravních řetězců, který může mít nepředvídatelné důsledky pro všechny.
Dopad vymizení hmyzu přesahuje hranice přírodních ekosystémů. Zemědělství, které je do značné míry závislé na opylování hmyzem, jako jsou včely, by mohlo čelit vážným problémům. Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je přibližně 75 % světových potravinářských plodin do určité míry závislých na opylování hmyzem. Úbytek těchto opylovačů by mohl ohrozit celosvětovou potravinovou bezpečnost, zvýšit výrobní náklady a snížit dostupnost čerstvých potravin.
Problém je mnohem rozsáhlejší Úbytek hmyzu navíc ovlivňuje biologickou rozmanitost obecně. Mnoho druhů ptáků, savců a plazů závisí na hmyzu jako na hlavním zdroji potravy. Jejich úbytek by mohl vyvolat řetězovou reakci zasahující více úrovní potravního řetězce a způsobit dominový efekt, který by mohl významně změnit suchozemské ekosystémy.
V této souvislosti je zásadní, aby byla přijata naléhavá opatření ke zmírnění změny klimatu a ochraně přírodních stanovišť. Obnova ekosystémů, snižování emisí skleníkových plynů a podpora udržitelných zemědělských postupů jsou základními kroky k omezení tohoto alarmujícího trendu. Vlády, mezinárodní organizace a celá společnost musí spolupracovat, aby zajistily budoucnost, v níž se bude dařit hmyzu, a tedy i ekosystémům, na nichž je závislý.