Velmi nevybíravý způsob komunikace s obyvateli svých zhruba 150 bytů zvolilo stávající vedení státem zřízeného Výzkumného ústavu živočišné výroby. Nájemníkům prý tvrdí, že jejich smlouvy jsou neplatné, nutí je k podepsání nových nevýhodných krátkodobých smluv či k okamžitému vystěhování. Jedné z takových nájemnic je 94 let.
Josef Doktor je už dlouho v důchodu, ale Výzkumný ústav živočišné výroby (VÚŽV) v Uhříněvsi zná dokonale. Strávil tam na různých pracovních pozicích skoro půl století, převážně jako řidič zemědělské techniky. Po celou dobu také žije ve stejném bytě, který jako zaměstnanec původně získal do pronájmu.
Byl proto dosti zaskočen, když se na něj nové vedení VÚŽV letos na jaře obrátilo s tím, že jeho smlouva je neplatná. „Trvá to už skoro půl roku, nařídili mi byt opustit, ale já jsem zůstal a zatím je klid,“ říká. „Řešil jsem to s právníkem, píšeme jim oficiální dopisy, ale vůbec na ně nereagují,“ vypráví.
Jak říká, podobným snahám dostat je z bytů čelí i jeho známí a sousedé jak v uhříněvských bytech, tak v bytech v Netlukách.
„Byl jsem na sekretariátu a tam do mě pořád hučeli, že jim mám podepsat nějaké papíry. Nakonec jsem jim něco podepsal, myslel jsem, že je to ta nová správná smlouva, ale ukázalo se, že to byla výpověď z bytu. Právník se pak chytal za hlavu, ale prý se s tím dá něco dělat. I proto, že to bylo pod nátlakem. Měl jsem smlouvu na dobu neurčitou. Podle právníka je platná. Sekretářka mi pořád tvrdila, že ne,“ říká Doktor.
[caption id="attachment_142627" align="alignleft" width="396"]
Josef Doktor se vrací domů. Tvář ukazovat nechtěl. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org[/caption]
„Chci tu zůstat, ale přinejhorším bych snad šel do domova důchodců,“ svěřuje se. Všechny problémy podle něj začaly, když na jaře po nuceném odchodu ředitele Pavla Čermáka přišlo nové vedení. „Jsou to nějací lidé z Liberce, jeden z nich dostal byt u nás v baráku,“ říká a ukazuje na zvonku domu, kde sám bydlí, na jméno Kušnierz.
Jde o Petra Kušnierze, bývalého úředníka odsouzeného za korupci a machinace s dotacemi. Ten byl do ústavu přijat letos na pozici finančního analytika – bez výběrového řízení. Když na to upozornila média, ve VÚŽV zase skončil. Nicméně ještě v říjnu, kdy byl na místě reportér HlídacíPes.org, užíval firemní byt. Odstěhoval se až na konci měsíce, těsně před vyhlášením výsledků výběrového řízení na nového ředitele VÚŽV.
Právě na konci října byl do čela ústavu vybrán odborník na udržitelnost a rozvoj, vědec a manažer Marek Turčáni. Do funkce ho ministr zemědělství Marek Výborný oficiálně uvede 14. listopadu.
Do VÚŽV přichází Turčáni zvenčí a je otázka zda a nakolik si po svém příchodu zachová či vymění stávající vedení ústavu.
Mohu potvrdit, že vedení VÚŽV tlačí na nájemníky a říká jim, že jejich nájemní smlouvy jsou neplatné, že musí uzavřít nové, nebo že se budou muset ihned vystěhovat,“ říká advokát Pavel Kosař.
Podle zaměstnanců a nájemníků, s nimiž HlídacíPes.org mluvil, se současné problémy s byty shodují právě s nástupem prozatímní ředitelky Jany Rychtářové a lidí, které si s sebou přivedla. I Rychtářová se mimochodem do výběrového řízení na řádnou ředitelku přihlásila, ale neuspěla.
Katastrofa non plus ultra
V komunikaci s nájemníky se podle svědectví zaměstnanců a nájemníků nejvíce angažuje vedoucí sekretariátu VÚŽV Alena Fajnorová. Je to podle nich právě ona, kdo jim tvrdí, že jejich původní nájemní smlouvy jsou neplatné.
„Ve smlouvách byly velké nesrovnalosti. My jsme ale nikomu neřekli, že smlouvy jsou neplatné. To je tvrzení proti tvrzení,“ brání se Alena Fajnorová.
HlídacíPes.org má k dispozici nahrávku jejího jednání s manželským párem nájemníků, kde jim sděluje, že si mají vybrat, zda opustí byt hned, nebo díky podpisu dodatku ke smlouvě až za dva měsíce.
[caption id="attachment_142645" align="alignleft" width="268"]
Výzva k opuštění bytu.[/caption]
Údajně má postup VÚŽV vycházet z auditu, který si kvůli prohřeškům předchozího vedení nechalo počátkem roku zpracovat ministerstvo zemědělství, pod nějž ústav spadá. Po odvolání bývalého ředitele Pavla Čermáka, právě na základě výsledků auditu, nastoupila jako dočasná ředitelka jeho někdejší náměstkyně pro vědu Jana Rychtářová.
Auditem argumentovala Fajnorová v rámci telefonátu s redaktorem HlídacíPes.org: „To, co se tu dělo se smlouvami, to je katastrofa non plus ultra. Proto nám to taky vytknul vnitřní audit. A proto jsme to museli začít přepracovávat.“
Nicméně v textu auditu, s jehož obsahem se HlídacíPes.org seznámil, vůbec nic o nevhodných, neplatných či jinak vadných nájemních smlouvách není.
Pasáže týkající se bytového fondu pouze kritizují fakt, že VÚŽV nevyužilo smluvní klauzule o možnosti každoročního zvýšení nájemného o výši inflace a existenci dvojích cen na služební ubytovně (reálně jde o garsonky a dvojgarsonky hotelového typu).
Cílem je podle Fajnorové jen to, aby se staré smlouvy zmodernizovaly. „Každému se přepíšou na dobu, jakou mají ve staré smlouvě. Pokud má někdo dobu určitou do roku 2026, tak tam bude rok 2026. Ale o tom byli všichni zpraveni. Kdo to nepochopil, nebo nechtěl pochopit, tak si stěžuje.“
V kůlně dřevo na otop
Další nájemnický příběh ale nabízí odlišný obrázek. Důchodkyně Antonie Turecká s manželem podle svých slov žijí v naprosté nejistotě z budoucnosti. Oba si svoje už odpracovali. Jak v ústavu, tak v přípravě na nadcházející zimu. V nedaleké kůlně mají připravené dřevo na otop, protože v bytečku o jedné místnosti, přímo v areálu výzkumného ústavu, se topí jen kamny na tuhá paliva.
"Ministr říkal, že tam už dlouho neměli zvýšený nájem, že některé smlouvy už propadly. To může být pravda, ale to přece není chyba těch nájemníků. Je neuvěřitelné, že se státní podnik takto chová k lidem."
Stavení vypadá už hodně zanedbaně, připomíná víc kůlnu než důstojné bydlení. V tomto bytě ale žijí přes deset let a i když má do ideálu daleko, jsou tam prý spokojeni. Mimo jiné proto, že manžel má své zdravotní potíže a byt potřebují bezbariérový, což tento přízemní prostor se vstupem v úrovni okolního trávníku, splňuje. „Byt je sice ve špatném stavu a opravy nikdo neřeší, ale platíme tu 5500 korun,“ říká Turecká.
[caption id="attachment_142624" align="alignleft" width="324"]
Antonie Turecká před svým bydlištěm. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org[/caption]
Letos na jaře si ji – jak říká – pozvala šéfová sekretariátu Fajnorová s tím, že její smlouva je neplatná, i když ji měla dlouhodobě a na dobu neurčitou. Jestli prý v bytě chce aspoň ještě chvíli být, musí podepsat souhlas s ukončením smlouvy k 31. červenci. „Slíbili nám pak, že nám pak zajistí jiný byt, že jich mají dost. Ale z bytu, kam by nás prý chtěli nastěhovat, teď chtějí současné nájemníky vystěhovat… To se ale nestalo. Tak zatím zůstáváme tady.“
Turecká je přesvědčena, že cílem vedení je se nájemníků se starými smlouvami komplet zbavit: „Chtějí nás odtud všechny vyštípat, ale na rovinu nám to neřeknou. Je tu přitom spousta starých lidí. Plno bytů je už volných a další se mají postupně odstěhovat.“
Zvláštní je i fakt, že nikdo z nájemníků od VÚŽV stále ještě nedostal ani vyúčtování služeb za rok 2024, byť ze zákona už termín dávno vypršel a ústavu kvůli tomu běží penále – každý jeden den 50 Kč. Suma penále za zhruba 90 bytů už se pohybuje kolem 800 tisíc korun.
Smlouvy platí, říká právník
Právníci, které někteří nájemníci oslovili, tvrzení o neplatnosti smluv rozporují a lidem doporučují nepodepisovat žádné výpovědi, ani dodatky.
„Mohu potvrdit, že vedení VÚŽV opravdu tlačí na nájemníky – na velké množství z nich, bude to spíše většina – a říká jim, že jejich nájemní smlouvy jsou neplatné, že musí uzavřít nové, nebo že se budou muset ihned vystěhovat,“ říká advokát Pavel Kosař.
Jeho klientkou (byť s odvoláním na advokátní mlčenlivost nemůže sdělovat bližší detaily) je i 94letá nájemnice jednoho z půlených domků v Uhříněvsi – hned v sousedství areálu výzkumného ústavu.
„Přitom drtivá většina lidí má v tuto chvíli platný nájemní poměr a zpravidla také normálně plní, platí nájem a nejsou s nimi problémy. Často jsou to důchodci, bývalí zaměstnanci,“ upřesňuje advokát Kosař.
„To, co se tam děje, se mi vůbec nelíbí. Je pravda, že nájmy, které se tam platí, jsou nízké, ale zase jsou tam nízké platy a levnější bydlení je pro zaměstnance benefit. Pokud se VÚŽV nelíbí výše nájemného, mohli podat žalobu k soudu s tím, že chtějí zvednout nájemné a soud by pak posoudil argumenty obou stran,“ dodává Kosař.
Podle informací HlídacíPes.org se ale VÚŽV ve věci nájemného ani v jednom z případů na soud neobrátilo.
[caption id="attachment_142646" align="alignleft" width="384"]
Ukázka komunikace s nájemníky.[/caption]
Miluše Nechybová žije ve vile těsně vedle hlavního areálu VÚŽV, respektive v její samostatné polovině, už od dětství. Její otec, dlouholetý pracovník ústavu, dekret získal už v roce 1973. Rodiče stále žijí, většinu času ale tráví na venkově, občas přijedou do Prahy, a jejich dcera Nechybová tu žije s vážně nemocnou invalidní sestrou.
„Smlouva je zde na dobu neurčitou. Hodili nám ale před časem do schránky lístek, že se máme dostavit na sekretariát ve věci bytu. Že prý máme všichni neplatné smlouvy. Nikam jsem nešla, ale sousedka ano, a přišla s tím, že všichni dostaneme výpověď. Že prý lidé, kteří zde pracují, nemají kde bydlet. A že je v plánu to tu zrekonstruovat,“ shrnuje.
Ukázka domů v majetku VÚŽV
[gallery size="large" ids="142626,142625,142622"]
Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org
Jenže i sousedy, kteří jsou v ústavu zaměstnáni, tlačí vedení k odchodu z bytů, či podpisu nevýhodných smluv. „Úplně mne to vzalo, jednají s lidmi jak někdy v 50. letech, arogance, diskuse žádná, připadáte si jako zločinec,“ říká na dvorku domu, který desítky let obývá, Nechybová.
[caption id="attachment_142643" align="alignleft" width="323"]
Dopis nájemníků ministrovi zemědělství.[/caption]
Sousedka z vedlejší vily prý nakonec dostala návrh nové smlouvy, kdy jí měl nájem vyskočit na 38 tisíc měsíčně, protože se do plochy zahrnul i zchátralý chlívek, garáž a kousek zahrádky. Výpovědní dobu smlouva určila na jeden měsíc a bez udání důvodu.
„Já jsem šla za právníkem a ten mi řekl, že smlouvu máme v pořádku a ať na sekretariát vůbec s nikým diskutovat nechodím. A že jediný styk má být písemný. Oni ovšem na žádné dopisy neodpovídají,“ konstatuje Nechybová.
„Dále platíme řádně nájem. Je to 13 tisíc měsíčně, plus spotřeba energií, přičemž vytápění si řešíme sami, topíme v kamnech. Je to ale hrozná nejistota a neseme to těžce. Vůbec nevíme, co se děje, protože ten nátlak se týká všech, včetně zaměstnanců,“ říká s tím, že nájemníci sepsali dopis ministru zemědělství Marku Výbornému – coby zástupci zřizovatele ústavu. „Osobně jsem jej donesla na podatelnu. Ale reakce nebyla žádná.“
Problémy začaly na jaře
To, že podnět „od skupiny zaměstnanců a nájemníků bytového fondu Výzkumného ústavu živočišné výroby“ dostalo, ministerstvo potvrzuje.
„MZe podnět řeší s odpovídající pozorností a důraz je kladen na zajištění bytových kapacit pro kmenové zaměstnance ústavu. Smlouvy nebyly vypovídány za účelem vystěhování nájemníků, kteří bytové jednotky řádně využívají, ale z důvodu obnovení jejich platnosti,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Ministr Výborný byl prý o situaci podrobně informován už během července 2025 včetně „kompletního seznamu bytových jednotek, nájemních smluv a vnitřních směrnic ústavu k bytové politice“.
„Vzhledem k tomu, že VÚŽV je veřejnou výzkumnou institucí, sledujeme vývoj situace a komunikujeme s vedením ústavu tak, aby byly respektovány zákonné postupy v této citlivé oblasti vůči dotčeným osobám,“ dodává Bílý.
Někteří zaměstnanci a nájemníci se kvůli nátlaku vedení obrátili i na odbory. Konkrétně na Bohumíra Dufka, člena evropského hospodářského výboru a předsedu Asociace samostatných odborů.
„Je to tak, vím o tom, dokonce jsem o tom jednal s panem ministrem Výborným, ale ten mne odpálil, jako se vším,“ zlobí se. „Mně jde o to, aby zaměstnanci a nájemníci měli řádné smlouvy. Ministr říkal, že tam už dlouho neměli zvýšený nájem, že některé smlouvy už propadly. To může být pravda, ale to přece není chyba těch nájemníků. Je neuvěřitelné, že se státní podnik takto chová k lidem,“ dodává.
I on tvrdí, že vedení ústavu tlačilo na nájemníky, dokonce i na zaměstnance a na ty, kdo mají smlouvu na dobu neurčitou. „To se nedá nazvat jinak, než prasárna. Výzkumný ústav je de facto stát, kdo jiný by měl striktně dodržovat zákony? Ostatně i smlouva na dobu určitou, když se opakuje, stává se smlouvou na dobu neurčitou. Lidi by měli vědět, že se nemají dát a že si s nimi nikdo nemůže dělat, co chce,“ konstatuje Dufek.
"Ministerstvo zemědělství nemá informace o tom, že by v poslední době byla na stole jakákoliv varianta privatizace nebo rozprodeje bytového fondu VÚŽV."
Problémy i podle již výše citované Miluše Nechybové začaly od chvíle, co nastoupilo stávající vedení v čele s prozatímní ředitelkou Rychtářovou.
Ta si do vedení ústavu bez výběrových řízení přivedla množství nových lidí. Hned proti několika z nich je mimochodem vedena exekuce nebo jsou v insolvenci, tyto detaily ovšem přesahují možnosti a zaměření tohoto textu.
„Kromě jiného začali zamykat všechny brány a branky v areálu, i když jsme jimi roky běžně chodili do města. Postavili ploty, opravili si ředitelství a začali rozdávat výpovědi z bytů. Jsem přesvědčená, že jsou za tím zájmy o všechny ty nemovitosti. Lžou nám. Kdyby aspoň řekli, co reálně chtějí. Chovají se, jako by jim to tu všechno patřilo, ne jako správci,“ říká Nechybová.
Začnou se po vás vozit
Výzkumný ústav živočišné výroby je příjemcem veřejných peněz včetně národních a evropských dotací. Ročně pracuje zhruba s rozpočtem kolem 280 milionů, podle výroční zprávy za rok 2024 získal dotace za více než 122 milionů korun.
Celkově disponuje VÚŽB asi 150 bytovými jednotkami. A to se části svého původního bytového fondu zbavil už v průběhu 90. let. V Uhříněvsi, kde je hlavní sídlo ústavu, je zhruba 60 bytů na ubytovně a dalších 90 dohromady ve vilách, domcích a bytových domech i ve vedlejší obci Netluky, kde má ústav svá další pracoviště a zázemí.
„Myslíme si, že cílem vedení je dostat bytový fond do ztráty, poukázat na jeho nevyužívání a následně jej zprivatizovat a zpeněžit,“ odhadují ve shodě dva stávající zaměstnanci, kteří z obavy z odplaty chtějí zůstat v anonymitě.
Takový krok by ale vyžadoval souhlas zřizovatele, tedy ministerstva zemědělství. „Ministerstvo zemědělství nemá informace o tom, že by v poslední době byla na stole jakákoliv varianta privatizace nebo rozprodeje bytového fondu VÚŽV,“ konstatuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý s tím, že jakékoli nakládání s nemovitým majetkem by musel písemně odsouhlasit zřizovatel i dozorčí rady VÚŽV.
Řadoví zaměstnanci si kromě problémů s byty stěžují na bossing, šikanu, neetické jednání a nedostatek komunikace ze strany vedení. Kupříkladu zaměstnankyně, která upozornila na výše popsané zaměstnání Petra Kušnierze, dostala obratem důtku. Oficiálně „za zneužití firemní pošty a za porušení etického kodexu VÚŽV“.
„Jsem zaměstnanec a i mně tvrdili, že budou dávat nové smlouvy, protože údajně podle auditu jsou ty staré neplatné. A že nejprve musíme podepsat výpověď z nájmu a že pak dostaneme smlouvu novou. Chtěl jsem tedy nejprve vidět návrh nové smlouvy a už mne hnali na kobereček, co že si dovoluji klást si podmínky. Po každém, kdo se nedá, se začnou vozit,“ říká jeden ze současných zaměstnanců, s nímž HlídacíPes.org s příslibem anonymity také mluvil.
HlídacíPes.org se odpovědi snažil získat i od ředitelky Rychtářové. Na dotazy zaslané minulou středu emailem nereagovala, sekretariát v pátek telefonicky sdělil, že uvedená kontaktní adresa je prý nefunkční a paní ředitelka nemocná. Na otázky zaslané následně prostřednictvím podatelny přišel příslib odpovědi "v následujících dnech". Do termínu publikace tohoto textu zůstaly dotazy nezodpovězeny.