„K narušení střevní bariéry může dojít překvapivě rychle, už po jednom stresovém dni, náročném sportovním výkonu nebo těžší infekci. A pokud si člověk v dobré víře ‚pomáhá‘ nevhodnou samoléčbou, může si stav ještě zhoršit,“ vysvětluje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Nejčastější kombinací, která střevní výstelku oslabuje, je rychlé občerstvení s množstvím aditiv, pracovní stres a nedostatek kvalitního spánku. V letních měsících k tomu často přistupují střevní infekce, například cestovatelské průjmy nebo otravy z nedostatečně tepelně zpracovaného masa či vajec při grilování. Následkem bývá krátkodobé narušení střevní bariéry, které se však u některých lidí může protáhnout.
Problém je, že příznaky nejsou jednoznačné a lze je snadno zaměnit za jiné potíže. „Patří mezi ně nadýmání, střídání průjmu a zácpy, potravinové intolerance, syndrom dráždivého tračníku, ale také chronická únava, mlhavé myšlení, bolesti hlavy, migrény, bolesti kloubů a svalů, zhoršení příznaků autoimunitních nemocí, náladovost, deprese, hormonální výkyvy nebo kožní problémy,“ upřesňuje Horáková. „Když lidé volají do online poradny s těmito obtížemi, ptáme se jich na jídelníček, spánek, stresové zátěže a užívané léky. Zjišťujeme, zda jde o opakující se nebo zhoršující se stav, a doporučujeme individuální kroky ke zlepšení stavu střevní sliznice,“ dodává.
Když nejde jen o trávení
Propustné střevo se nemusí projevit pouze únavou a zažívacími problémy. Jeho důsledky mohou zahrnovat zánětlivé reakce, horší psychickou pohodu a zhoršení některých nemocí, například Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, alergií nebo ekzémů. U zdravého člověka se obvykle jedná o dočasnou záležitost, avšak při opakování či kombinaci s dalšími rizikovými faktory se může přetavit v dlouhodobý problém s trvalými následky.
Jak podpořit hojení střevní sliznice
Obnova střev vyžaduje především změny v jídelníčku a životním stylu. Doporučuje se omezit průmyslově zpracované výrobky, nadměrný příjem cukru, lepku a alkoholu. Naopak prospívá čerstvá zelenina, ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, fermentované produkty a dočasné vyřazení nejčastějších alergenů, jako je mléko, sója nebo vejce. Součástí regenerace je také dostatek spánku, zvládání stresu, střídmá konzumace léků typu ibuprofen a přiměřená fyzická aktivita. První známky zlepšení lze zaznamenat během několika týdnů, úplné obnovení však často trvá měsíce.
„Zdravá střevní mikroflóra je základ. Pokud ji nedoplňujeme přirozeně, například kysanými produkty, je vhodné sáhnout po doplňcích s probiotiky a prebiotiky, ideálně s kmeny jako Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii či Bifidobacterium longum a s prebiotiky typu inulin, FOS nebo GOS,“ doporučuje Horáková. Pomoci mohou také doplňky se zinkem, vitamínem D nebo bylinami jako sléz, heřmánek, aloe či látkou kvercetin.
Nejčastější chyby v samoléčbě
„Mezi ty největší patří nadužívání projímadel ve snaze střevo „očistit“. Časté vyprazdňování mechanicky poškozuje střevní sliznici, narušuje mikrobiom a zhoršuje propustnost. Problémem jsou i extrémní diety, které dlouhodobě omezují vlákninu, nebo příliš vysoké dávky některých doplňků, třeba kurkumy. A lidé často zapomínají, že i stres má na střeva zásadní vliv,“ upozorňuje Horáková.
Zdroj: Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Související články