Umělá inteligence (AI) se stala určující technologií doby, ve které se nacházíme. Zatímco mnozí odborníci hovoří o hypotetické bublině AI, která toto odvětví zabije, pravdou je, že pokroky společností, jako jsou Nvidia, OpenAI a Meta, mění způsob, jakým chápeme svět. Její budoucí dopad však zůstává stejně nejistý jako kontroverzní, přičemž mnozí tvrdí, že AI by mohla ukončit pracovní sektor, jak ho známe.
Jak by se sázka na umělou inteligenci mohla promítnout do většího materiálního dostatku a řešení medicínských, sociálních nebo technických problémů? Je třeba studovat i hořkou stránku tohoto vývoje.
Co se stane, když nám umělá inteligence vezme práci?
Jestliže logika trhu je založena na nedostatku a nutnosti pracovat pro výdělek, hojnost a sliby firem naznačují, že umělá inteligence tento model zpochybní. Umělá inteligence by tedy byla schopna vyvolat masovou nezaměstnanost vedoucí ke vzniku společnosti neplacených pracovních míst, což by vedlo k ostrakizaci dnešních trhů. Zažili bychom tak příklad, který ukazoval Keynes, když zdůrazňoval, jak ekonomické krize v kapitalismu mohou vytvořit chudobu i při dostupných zdrojích a výrobních kapacitách.
Zdroj: Youtube.com
Během pandemie, éry, po níž někteří touží kvůli pracovním výhodám, které zavedla v oborech, jako je práce na dálku, dokázaly zvýšené dotace a peněžní transfery drasticky snížit chudobu a nedostatek potravin v zemích, jako je Španělsko, Spojené státy, Japonsko a 200 dalších. To posílilo návrhy na zavedení univerzálního základního příjmu (UBI), který by byl schopen zvládnout ekologický přechod, ale někteří ekonomové mají s touto myšlenkou své zkušenosti: zatímco někteří ji kritizují, jiní tvrdí, že by mělo jít o „legitimní nárok“ odvozený z kolektivního bohatství vytvořeného technologií a sociální spoluprací.
Jiní argumentují, že univerzální základní služby, jako je zdravotnictví, doprava, energie nebo bezplatné vzdělávání, mají vyšší prioritu než peněžní transfery. Ani umělá inteligence totiž nezaručuje utopickou budoucnost, v níž lidé místo práce tráví čas naplňujícími činnostmi, neboť někteří odborníci poukazují na myšlenky, jako je techno-feudalismus, který poskytne koncentrovanou moc několika technologickým společnostem. Poselstvím této úvahy tedy je, že AI nepotřebujeme k tomu, abychom skoncovali s chudobou nebo hladem, ale spíše k tomu, abychom využili zdroje a znalosti, které již máme.
Úloha umělé inteligence v ekonomice budoucnosti
Dopad AI na ekonomiku se neomezuje pouze na zaměstnanost. Podle zprávy společnosti McKinsey by AI mohla do roku 2030 přinést do světové ekonomiky až 13 bilionů dolarů, což představuje nárůst globálního HDP přibližně o 1,2 % ročně. Tento růst však nebude rovnoměrný a mohl by prohloubit stávající nerovnosti mezi zeměmi i uvnitř nich. Země a společnosti, které budou v zavádění umělé inteligence v čele, by mohly mít neúměrné výhody, zatímco ty, které budou zaostávat, by mohly čelit značným ekonomickým problémům.
Zdroj: Youtube.com
Kromě toho by automatizace poháněná umělou inteligencí mohla změnit povahu práce. Očekává se, že jako první budou automatizovány rutinní a opakující se úkoly, což by mohlo uvolnit pracovníky, aby se mohli soustředit na kreativnější a strategičtější úkoly. To však také vyžaduje značné investice do vzdělávání a odborné přípravy pracovníků, aby se zajistilo, že pracovníci budou mít potřebné dovednosti, které jim umožní prosperovat v měnícím se pracovním prostředí.
Umělá inteligence sice představuje významné výzvy, ale zároveň nabízí příležitosti k pozitivní transformaci ekonomiky a společnosti. Klíčové bude, jak tento přechod zvládneme a jak zajistíme, aby byly přínosy AI spravedlivě rozděleny.
Techzpravy.cz
NESPECHEJ.cz|
adbz.cz|
VědaŽivě.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
JakZdravě.cz|