Neskutečný nález pro milovníky značky Alfa Romeo. Objevili zapomenutý autosalon s novými vozy z 90. let

3 min

Sdílet

Je to jak z jiného světa, z filmu o nějaké nepovedené budoucnosti. Autosalon, kde jeden den zavřeli a druhý den ráno už nikdo nepřišel.

Neskutečný nález pro milovníky značky Alfa Romeo. Objevili zapomenutý autosalon s novými vozy z 90. let

Zdroj: Zdroj fotografie : S vědomím The Bearded Explorer

Člověk si to asi ani neumí představit. Zavřít někam auto, dokonce auta, a pak na to zapomenout. Stane se. Budova, která kdysi sloužila jako výkladní skříň ambicí a vůně nových aut, se na dlouhá léta uzavře. Okolní svět přestane vnímat její přítomnost. Na místo se pak snese prach a rouška zapomnění. A pak se najednou místo otevře dveřmi do jiné epochy, jako chrám. Přesně tak působí opuštěný autosalon Alfa Romeo v Nizozemsku, který se z ničeho nic vynořil s inventářem z 90. let minulého století a začátku milénia. Vraky? Ale kdeže, vozy jsou v podobě, která nepatří do šrotu, ale ani do běžných bazarů. Je to zvláštní kategorie doslova konzervovaných časových kapslí.

Najít auto v původním stavu, staré dekády, to je velká náhoda

Je to příběh dokumentovaný youtuberem, který si říká The Bearded Explorer. Možná i proto má tahle exkurze atmosféru tajemna a objevování. Ne jako průmyslový audit, spíš jako tiché procházení místem, které nezapadlo. Vynořilo se a je možné se vlastně podívat tak trochu do minulosti. Na začátku jeho videa sice probleskne zmínka o jiném opuštěném pokladu, Ferrari 360 Modena ve Francii. Ale hlavní děj se odehrává tady, v hale a na dvoře někde na venkově. Tam, kde dřív fungoval prodejce milánské značky. Jeden by se mohl mýlit.

Vně areálu se stydí vyžilá Alfa Romeo 156, zřejmě odložená na parkovišti u okraje kukuřičného pole. Už spíš splývá s krajinou než se světem aut. Za ním se řadí několik 159, červený nádech jednoho modelu 145. Torzo za zdí, které by podle kostry a tvarů nejspíš bývala Giulie ze 70. let. Dnes už jen rezavý relikt minulé krásy. Venkovní scéna působí jako skrumáž rozpracovaných projektů, karambolů a zakázek, které se zadrhly. Tím silněji vyniká 166 s třílitrovým V6 24V, „Busso“, v konfiguraci o výkonu 226 koní.

Některá auta vypadají, že je stačí jen umýt, natankovat a jet

Je to až melancholická připomínka toho, co znamenala poslední velká limuzína značky. Technicky dobré auto, které ale v soutěži s německou konkurencí nakonec nenašlo víc než jen obdiv milovníků a nadšenců. A odešlo s tichým respektem. Pak přijde přesun dovnitř, do výstavní haly, kde čas funguje jinak. Tady jsou modely, které na zákazníka marně čekají dvě, někdy tři dekády. A pořád vypadají, jako by měl někdo za chvíli vyjít ven a zacinkat klíči. Za výlohou stojí zřejmě úplně nový Alfa 155 na černých pětišpicových „hvězdách“, a ten pohled je dvojitě silný.

Jednak pro tu konzervovanou novost, jednak kvůli jménu designéra, Ercole Spada. Ten nedávno zemřel. Jeho rukopis je tu zřetelný a je to taková tichá pocta tomu, jak Spada uměl z běžného sedanu udělat objekt s vlastní naléhavostí. O kus dál červená Alfa 33, následovník legendárního Alfasudu. Svítí mezi vystavenými kusy jako školní fotografie z lepších časů a hned vedle se přidává další 33, tentokrát jako Quadrifoglio Verde. Zde odbočím s osobní poznámkou. Nemám rád italská auta pro jejich poruchovost. Miluju ale jejich design.

Jako z filmu o apokalypse. Ze dne na den zavřeno a opuštěno

A ty se zeleným čtyřlístkem vypadají ještě lépe než klasické vozy. Edice nádhery je prozrazena decentním spoilerem a lakovanými nárazníky, přesně podle dobové logiky „sportovní výbavy“. Pod kapotou tady není co vymýšlet ani přikrášlovat. Najednou „ze tmy“ vystoupí Alfa Romeo 156 GTA. Zaprášená tak, že se třpytivá linka ztrácí v nánosech prachu. A přesto je čerstvá, jako by šlo o nový vůz. Záhada, která dělá příběh ještě tajemnější. Na voze je francouzská registrační značka, jako pozdrav z cesty, ke které nikdy nedošlo.

Aby to nebylo příliš jednostranné, v „expozici“ překvapí britské MG. Věc, která sem svým způsobem patří i nepřísluší. O to víc podtrhující koláž toho, co býval malý regionální dealer. Když se obrátí pozornost zpět k autům, stojí za to vychutnat si i ty drobné chronologické odchylky a detaily, které dávají celé scéně hloubku. Znalec se zasní, možná zamáčkne slzu, pokochá se. Co na to vy, vybrali byste si?