KOMENTÁŘ. Těžko si dnes už představit, ale i v Česku existovala doba, kdy ve veřejném prostoru zcela chyběl neurčitý, a proto široce zneužitelný pojem „politické neziskovky“. Objevil se zhruba před dvanácti lety, a už s námi zůstal – včetně letošních volebních programů. Zatočit s politickými neziskovkami v nich přirozeně slibují zejména ty strany, které mají blízko k nějaké politické neziskovce – Stačilo!, Motoristé, SPD nebo dříve Trikolóra.
V květnu 2013 vyrazila tehdejší poslankyně za ČSSD Vladimíra Lesenská do Moskvy a zrovna v době, kdy Putinův režim schválil zákon o „zahraničních agentech“ namířený proti neziskovým organizacím s financováním z ciziny, v Rusku prohlásila:
„Jejich činnost může být určitým nebezpečím v situaci, kdy začínají působit v zájmu těch zemí, z nichž financování směřuje, a nikoli v zájmu státu, kde jsou zaregistrovány,“ řekla Lesenská agentuře TASS.
Od té doby se pojem politické neziskovky v českých médiích i slovníku velké části tuzemských politiků udomácnil. Lesenská je dnes poslankyní za SPD, která právě takový zákon proti „zahraničním agentům“ ve svém programu prosazuje.
„Agentem by pak byla i ČSSD“
„Schválíme zákon o povinné registraci neziskových organizací podporovaných finančně ze zahraničí, aby byl jakýkoliv případný cizí vliv pod veřejnou kontrolou a jasně identifikovatelný,“ stojí v programu hnutí Tomia Okamury.
Výrok Vladimíry Lesenské před dvanácti lety vzbudil širokou kritiku jak u samotných nevládních organizací, tak v části české politiky. Lesenskou kritizoval i její tehdejší spolustraník a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek:
„Je to nepochopitelné vyjádření. Nerozumím, co k němu paní Lesenskou vedlo. Agentem by pak byla i naše ČSSD. Paní poslankyně do Moskvy odjela na soukromou cestu a své výroky s nikým nekonzultovala.“
Za zmínku však nepochybně stojí i spolek Geopolitikon vedený srbským asistentem poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutinem Ilićem. Ilić pořádal například loňskou konferenci o zahraniční politice v Praze s účastí zástupců platformy Voice of Europe, která byla vzápětí zařazena na sankční seznam v Česku i v EU coby nástroj vlivové kampaně Kremlu. Ani spolek Geopolitikon nezveřejňuje v obchodním rejstříku údaje o svém financování.
Dnes je Zaorálek součástí nepřiznané koalice sociálních demokratů s hnutím Stačilo v čele s komunisty. A v programu jde samozřejmě ostře proti „politickým neziskovkám“:
„Provedeme audit na straně výdajů, zaměříme se na dotační tituly, napojení neziskových organizací, které prosazují politickou agendu.“ Případně: „Chceme zrušit ideologicky orientované struktury, odbourat podporu politickým ‚nevládkám‘“ s odkazem na změny na ministerstvu zahraničí.
Orbánovy neziskovky? To je něco jiného
Ještě než se dostaneme k programům dalších stran, zastavme se zde podrobněji. Výše zmíněný odstavec jako by napsal (a možná ho skutečně napsal) bývalý diplomat Petr Drulák, který se prohlásil „patronem“ Stačilo a vzhledem ke své kompetenci se věnuje zejména zahraniční politice. S ministerstvem zahraničí nemá dobré vztahy, resort musel opustit oficiálně kvůli úsporám. Ministerstvu ale vadily i Drulákovy dlouhodobé výroky nahrávající ruské propagandě. O svou výpověď se později soudil.
[souvisejici]
Sám Drulák je přitom aktivním sympatizantem nebo přímo statutárem některých spolků, které lze bez okolků označit za „politické neziskovky“. Spolek Svatopluk, který exdiplomat založil, usiluje o „změnu režimu“ a na svou nedávnou debatu o Rusku si pozval jako hosta i bloggera Stanislava Lussiera, který schvaluje ruskou invazi na Ukrajinu a v září byl v Rusku hostem Světového festivalu mládeže jako panelista spolu s tamními válečnými bloggery.
Dalším spolkem, v němž se Petr Drulák veřejně angažuje a který má politickou agendu, je spolek Patrimonium sancti adalberti. Ten má blízko ke katolické církvi, v minulých letech pořádal několikrát v Praze velkou konferenci s účastí řady tváří nacionalistických stran a dalších uskupení z celé střední a jihovýchodní Evropy. Vystoupili tam ale třeba i politici hnutí ANO.
Loni byly na seznamu partnerských organizací konference i některé spolufinancované maďarskou vládou. „Byl jsem teď v Budapešti, měl jsem tam nějaká jednání s lidmi z vysokých pater Fideszu,“ nechal se loni slyšet jeden ze spoluzakladatelů spolku a jedna z tváří zmíněné konference Michal Semín. Schůzkou se zástupci Patrimonium Sancti Adalberti se pochlubila sama vládní maďarská strana Fidesz. Přesněji řečeno jí blízký (a jí financovaný) think-tank Alapjogokért Központ (Centrum pro základní práva).
Spolek v obchodním rejstříku za pět let své existence nezveřejnil ani jeden dokument o svém financování. Komentovat jeho podporu nechtěla ani společnost ZVVZ miliardáře a majitele televizní skupiny Prima Ivana Zacha, jejíž logo se objevilo na jedné z knih vydaných spolkem.
Spolek Foldynova asistenta
Pokud by hnutí SPD dostalo po volbách šanci prosadit svůj program, podobné spolky by zjevně musely své zdroje financování zveřejnit: „Připravíme zákon, který ustaví povinnost zveřejňovat, kdo je financuje, aby bylo jasné, v čí prospěch a za čí peníze pracují.“ Povinným koloritem je pak odstavec o zákazu státního spolufinancování „politických neziskovek“.
Od svého spolku Centrum pro občanské svobody si zakladatel Trikolóry Václav Klaus mladší sliboval, že bude „jednička z hlediska českých think-tanků“ slavnější než Knihovna Václava Havla. Nakonec svou neziskovku v roce 2021 poslal v tichosti do likvidace.
Spolek s neprůhledným financováním a dobrými kontakty u maďarské vlády by také mohl zajímat program strany PRO Jindřicha Rajchla: „Připravíme definici ‚politické a ideologické neziskovky‘ a systémově omezíme jejich finanční podporu.“ Výše zmíněné spolky sice finanční podporu od státu s největší pravděpodobností nepobírají, do definice politické neziskovky ale nepochybně spadají.
Pokud jde o hnutí Tomia Okamury, to má už několik let svou vlastní politickou neziskovku financovanou ze státních peněz – stranický think-tank Institut svobody a přímé demokracie, na nějž pobírá, podobné jako jiné parlamentní strany, milionové dotace ze státního rozpočtu.
Za zmínku však nepochybně stojí i spolek Geopolitikon vedený srbským asistentem poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutinem Ilićem. Ilić pořádal například loňskou konferenci o zahraniční politice v Praze s účastí zástupců platformy Voice of Europe, která byla vzápětí zařazena na sankční seznam v Česku i v EU coby nástroj vlivové kampaně Kremlu. Ani spolek Geopolitikon nezveřejňuje v obchodním rejstříku údaje o svém financování.
Klausova jednička mezi think-tanky
„Politickým neziskovkám“ se věnuje i aktuální volební program Motoristů sobě, strany, jejíž kořeny sahají do Institutu Václava Klause – shodou okolností další politické neziskovky.
„Nekompromisně ukončíme podporu politických neziskových organizací, jejichž aktivity nemají žádné ekonomické ani společenské opodstatnění,“ píší Motoristé, podobně jako hnutí Trikolóra kandidující do voleb ve spojení s SPD, Svobodnými a stranou PRO:
[souvisejici1]
„Zastavíme politické aktivity, které jsou placeny zahraničními organizacemi a působí v našem ‚neziskovém‘ sektoru,“ slibuje Trikolóra, která ještě před pár lety měla svou vlastní „politickou neziskovku“.
Od svého spolku Centrum pro občanské svobody si zakladatel Trikolóry Václav Klaus mladší sliboval, že bude „jednička z hlediska českých think-tanků“ slavnější než Knihovna Václava Havla. Nakonec svou neziskovku v roce 2021 poslal v tichosti do likvidace.
S hlasitě vytrubovanými plány na boj proti politickým neziskovkám by to nakonec mohlo dopadnout podobně. Nechme se ale překvapit.
HlídacíPes.org
SportWin|
Techzpravy.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
Byznysdenik.cz|