Není vyloučeno, že tu kdysi byla jiná pokročilá civilizace. Možná po sobě zanechala víc, než si dokážeme představit

3 min

Sdílet

Pozemští vědci byli na přelomu století uchváceni historií segmentu starého 56 milionů let. Vykazoval totiž mnoho znaků, které se nachází i v dnešní době.

Není vyloučeno, že tu kdysi byla jiná pokročilá civilizace. Možná po sobě zanechala víc, než si dokážeme představit

Zdroj: Zdroj fotografie: iStock

Úrovně uhlíku v něm vystřelovaly nahoru, teploty stoupaly a ekosystémy padaly. V rámci specializovaného workshopu experti odhadovali, jaké přirozené procesy mohly spustit tak výrazné globální oteplování. Na následné společné večeři se objevily i méně konvenční spekulace. Jedním z badatelů byl i Gavin Schmidt, který je momentálně ředitelem Goddardova institutu pro vesmírné studie. Tato instituce spadá pod NASA.

PETMA jako zdroj mnoha dohadů

Historie segmentu známá jako PETM (Paleocene-Eocen Thermal Maximum) přímo svádí ke srovnání. Pokud se klimatická změna způsobená průmyslovou revolucí a PETM tolik shodují, přímo to nahrává stejné příčině. Jeho kolegy tato možnost okouzlila. Starověká rasa inteligentních kuřat nebo lemurů se spalovacími motory? „Nikdo to očividně nebral vážně,“ podotkl Schmidt. O dvě dekády později to vzal ale vážně on sám.

Jednoho dne v roce 2017 navštívil Schmidta Adam Frank z univerzity v Rochesteru. Astrofyzika zajímalo, jestli by civilizace na dalších planetách nakonec stejně jako my nevyhnutelně ovlivnily klima. Upřímně, Frank očekával, že tento odhad bude brán jako absurdní. Schmidt však kontroval myšlenkou, která se v něm rodila celé roky: „Proč jsi si tak jistý, že jsme první civilizace na téhle planetě?“ Stará idea tedy nezmizela.

Světy uvnitř dalších světů

Všechny lidské výtvory od pyramid přes dlažbu a chrámy až po toustovače mají jednu společnou věc. V nějaké době pominou a eroze je pohřbí v zemi pod měnícími se tektonickými deskami. Nejstarší rozpínající se kousek povrchu je Negevská poušť v jižním Izraeli. Její vznik se datuje do doby před 1,8 miliony let. Jakmile jako druh zmizíme, nebude Zemi trvat dlouho nás doslova „zahrabat“ se vším, co jsme na povrchu provedli.

Fosilní nálezy jsou pak tak sporadické, že druh s naší krátkou životní dráhou se v nich může snadno ztratit. Jak by tedy budoucí badatelé zjistili, že jsme tu vůbec kdy existovali? Pokud bude naše existence zapomenuta, upozorní je na to něco? Odsud je už jen krůček k otázce, kterou položil právě Schmidt Frankovi. Co když jsme právě my ti budoucí pozorovatelé, kteří zlehčují přítomnost nějakého prehistorického předchůdce z dávného světa?

Víření v mysli dalšího vědce

Jak nad tím Frank uvažoval, v jeho mysli vybuchly otázky. Sám byl oddán kosmu, a najednou byl zcela omráčen nesmírností toho, co leží pod povrchem. „Díváš se na minulost Země, jako by to byl další svět,“ odvětil. Odpověď totiž na první pohled vypadala zjevně. Samozřejmě bychom přece věděli o tom, že další druh kolonizoval svět, jako to provedl Homo sapiens. „Nebo bychom o tom nemuseli mít ani potuchy?“ napadlo ho vzápětí.

Během měsíců po této konverzaci společně vytvořili něco, co se zdá být první důkladnou vědeckou odpovědí na možnou předlidskou civilizaci na planetě. Jedna z epizod původního Doctora Who obsahovala staré ještěry, kteří se probudili po 400 milionech let hibernace. Na počest předchůdců tak byl model pojmenován „Silurianská hypotéza“. Oba badatelé ale rychle dodávají, že tomuto modelu ve skutečnosti nevěří.

Model postrádající jakékoli důkazy

Neexistují pro něj totiž sebemenší důkazy. „Tato otázka musí být jasně zodpovězena, nikoli zahozena. Nemůžete to vědět, dokud se nepodíváte. A nemůžete se dívat, dokud nevíte, po čem pátrat.“ Pro vědomí toho, co za sebou může nechat průmyslová civilizace, nám slouží naše vlastní pozůstatky. Nevyhnutelným podpisem našeho druhu bude jednoho dne nejspíš tenká vrstva kamene složená z materiálů, ze kterých jsme vyrobili celý náš svět.

Společně to bude tvořit naši „technosignaturu“, jedinečný otisk, který provází jakýkoli technicky vyspělý druh. Například sediment ze současné epochy antropocénu bude sestávat z dusíku z hnojiv. Stejně tak v něm budou vzácné kovy z elektroniky a dále četné spektrum prvků, které nevznikají přirozeně. Ideálně tedy plasty a umělé steroidy. Planetu jsme dobyli pomocí spalování, je tedy logické se domnívat, že jiné druhy by provedly to samé.