Nejikoničtější stavba Francie: Jen provizorium, které přežilo

Sdílet

Zná ji snad každý po celém světě. Když se mluví o Paříži, tato stavba ihned přijde na mysl. Eiffelova věž je totiž nejznámějším symbolem celé Francie a kulturní ikonou. Kdokoliv zamíří do hlavního města, nemůže si nechat ujít podívanou na tuto nádhernou stavbu. A přestože je dnes navštěvována miliony lidí, dříve se potýkala s výraznou kritikou. Její stavba totiž nebyla zcela žádaná. A co víc, měla sloužit pouze jako provizorium. Jakou historii Eiffelovka skrývá?

Zdroj: Shutterstock

Zobrazit originální článek

Projekt, který měl pobouřit i nadchnout

Dnes je Eiffelova věž jedním z největších skvostů 19. století. Dříve však byla považována za něco ohyzdného, co kazilo vzhled Francie.

Její stavba byla zahájena v roce 1887 u příležitosti Světové výstavy v Paříži a jejím architektem byl Gustave Eiffel. Výstava měla oslavovat sto let od uplynutí Velké francouzské revoluce. A přestože myšlenka vzniku věže byla chvályhodná a podporovala národ, setkala se s opovržením a odporem. Podle kritiků kazila panorama Paříže, proto vznikla petice.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Mistervlad

Technický zázrak své doby

Navzdory odmítnutí se jednalo o technický zázrak své doby. Koncem 19. století žádná taková stavba neexistovala. Měřila totiž 300 metrů, proto až do roku 1930 držela status nejvyšší stavby světa.

Její stavba trvala 2 roky, 2 měsíce a 5 dní. Konstrukce se celkově skládala z 18 038 kovových dílů a bylo použito 2 500 000 nýtů, 7 300 tun železa a 60 tun barvy.

Zdroj obrázku: Shutterstock, givaga

Jasné zadání

Zadání na stavbu znělo jasně. Cílem bylo „prozkoumat možnost výstavby železné věže na Champ-de-Mars se čtvercovou základnou, o průměru 125 metrů a výšce 300 metrů “.

Celkově se sešlo 107 projektů, nicméně nejzajímavěji se jevil projekt Gustava Eiffela. Společně s ním se na něm podíleli inženýři Maurice Koechlin a Emil Nouguier a architekt Stephen Sauvestr. Původní návrh se však poměrně od současné podoby lišil.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Audio und werbung

Protesty a kritika

Kritika byla zpočátku opravdu obrovská. Proti stavbě věže se ohradily mnohé významné francouzské tváře, mezi něž patřily Charles Gounod, Guy de Maupassant, Alexandre Dumas mladší a mnoho dalších. Jejich protest vyšel v novinách Le Temps.

„Přicházíme sem jako spisovatelé, malíři, sochaři, architekti a vášniví milovníci krásy, kterou Paříž dosud zachovala nedotčenou, abychom protestovali ze všech sil, se vším svým rozhořčením, ve jménu přehlíženého francouzského vkusu, ve jménu ohroženého francouzského umění a historie, proti vztyčení bezcenné a obludné Eiffelovy věže v samém srdci našeho hlavního města, kterou veřejná zloba, často poznamenaná zdravým rozumem a smyslem pro spravedlnost, již nazvala Babylonskou věží,“ stálo v článku.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Marina Datsenko

Jen dočasná stavba?

Zajímavé však je, že se původně mělo jedno pouze o provizorní stavbu. Počítalo se totiž s tím, že v Paříži přetrvá pouze dvacet let. Pak měla být dle plánů rozebrána.

Její existence tak byla ohrožena. Pařížskou ikonu nakonec zachránilo rozhodnutí, že ji lze využít pro vědecké účely. V dalších letech měla sloužit jako meteorologická a telegrafní stanice.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Neirfy

Proměna v turistickou atrakci

Navzdory dřívějšímu označení za „kovové monstrum“ se věž postupně stávala slavnější a slavnější. Začátkem 20. století sem proudilo stále více turistů, kteří ji chtěli spatřit na vlastní oči.

Dnes utváří celkovou romantickou atmosféru Paříže a jen málokdo si dokáže představit, že by zde nestála. Zastupuje symbol a hrdost Francie.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Neirfy

Kritici zmlkli, legenda zůstala

Postupně se ukazovalo, že Eiffelova věž čelila až přehnané kritice. Jak sílila její sláva a oblíbenost, mnozí se Gustavu Eiffelovi omluvili za své výroky.

V době výstavby by nikoho nenapadlo, že se z ní stane celosvětově známá památka, která je největší připomínkou Francie. Kritiku tak nahradily ovace a výrazy úžasu.

Zdroj obrázku: Shutterstock, BRA_Stk

Údržba a barvy Eiffelovky

Vzhled Eiffelovy věže se v průběhu století průběžně měnil. Neboť je postavena z kovu, přirozeně tíhne k rzi. Z toho důvodu je pravidelně obnovován její nátěr.

Nový nátěr získává každých sedm let. Vystřídala již několik barev, nicméně nyní ji známe v typické hnědé barvě. Každý takový nátěr spotřebuje zhruba 60 tun barvy.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Neirfy

Provizorium, které přerostlo v nesmrtelnost

Původ Eiffelovy věže nese stopy odporu a znevažování. Tyto nesnadné začátky však ukazují, že i to, co je zbožňováno celým světem, mohlo být dříve považováno za nevkusné.

Stejně tak jsme svědky toho, že stačí jen málo a vše by mohlo být jinak. Eiffelovka sice měla sloužit jako dočasná stavba, dnes je však neodmyslitelnou součástí Paříže a vlastně celé Francie.