CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 05:00

NASA odhalila původ záhadných červených teček zachycených Hubbleovým teleskopem

Sdílet

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) odhalil v roce 2022 záhadné červené tečky hluboko ve vesmíru. Tyto podivné signály, které výkonná observatoř zachytila, pocházejí z doby, kdy byl vesmír starý sotva miliardu let, což zpochybňuje současné chápání vzniku galaxií.

Zdroj: snehitdesign / Depositphotos

Povaha těchto červených teček rovněž zmátla vědeckou komunitu, protože se zdá, že odporují známým fyzikálním zákonům. Původní teorie naznačovaly, že by mohlo jít o extrémně kompaktní galaxie, jejichž průměr je sotva dvě procenta průměru Mléčné dráhy. Při takové velikosti by však hustota hvězd byla tak vysoká, že by přesahovala hranice, které současná fyzika považuje za možné.

Na druhou stranu byla vyloučena i možnost, že by se jednalo o kvazary, protože svítivost těchto objektů je příliš slabá na to, aby je generovala supermasivní černá díra pohlcující hmotu. Pokud by se v nich navíc ukrývaly černé díry, byly by vzhledem k velikosti pozorovaných struktur neúměrně velké, což by záhadu ještě více prohloubilo.

Dvě hypotézy o záhadných kosmických tečkách

Tváří v tvář tomuto dilematu předložili renomovaný astronom Avi Loeb a jeho kolega Fabio Pacucci novou teorii, která byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters a o níž informoval časopis Futurism. Jejich hypotéza navrhuje, že tyto červené tečky jsou malé galaxie, jejichž zvláštnost spočívá v neobvykle nízké rychlosti rotace, což by vysvětlovalo jejich velikost a hustotu. Tento model je založen na myšlence, že se zformovaly v halách temné hmoty, které patří mezi nejníže rotující jedno procento v celém vesmíru.

Mohlo by vás zajímat: Od polární mise ke globálnímu projektu. NASA mění plány a varuje

Astronomers Say They’ve Finally Solved the “Little Red Dots” Mystery. https://t.co/9YjRG082J4

— Jadranka Corvila (@jadrankacorvila) August 18, 2025

Jiný směr astronomického výzkumu však navrhuje zcela novou třídu objektů: takzvané „hvězdy černých děr“. Tato teorie postuluje, že pozorované skvrny jsou ve skutečnosti aktivní supermasivní černé díry, avšak obalené hustou, rozšířenou slupkou plynu. Taková obálka by pohltila většinu vyzařovaného záření, takže světlo pozorované ze Země by bylo podstatně slabší, než se očekává u typického kvazaru.

Důsledky pro pochopení raného vesmíru

Souhrnně lze říci, že existence těchto „červených teček“ a navrhovaná vysvětlení mají zásadní význam pro pochopení raného vesmíru. Nová pozorování JWST nejen nutí vědce přehodnotit současné modely vzniku galaxií a černých děr, ale také otevírají dveře k objevům, které by mohly nově definovat astrofyziku. Očekává se, že budoucí výzkum odhalí skutečnou povahu těchto objektů a poskytne zásadní informace o nejranějších vesmírných strukturách.

Kromě toho by studium těchto červených teček mohlo mít širší důsledky pro kosmologii. Mohly by například poskytnout vodítko k poznání povahy temné hmoty, záhadné látky, která tvoří asi 27 % vesmíru, ale která nevyzařuje, neabsorbuje ani neodráží světlo, takže je neviditelná a zjistitelná pouze prostřednictvím gravitačního působení na viditelnou hmotu.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

JWST je díky své schopnosti pozorovat v infračerveném oboru zvláště vhodný ke studiu těchto slabých, starobylých struktur. Očekává se, že teleskop bude v průběhu své mise poskytovat další data, která pomohou vyřešit tuto vesmírnou záhadu a prohloubit naše chápání raného vesmíru. Objev těchto červených teček je připomínkou toho, kolik se toho o vesmíru ještě musíme naučit. Věda se neustále vyvíjí a každý nový objev má potenciál změnit náš pohled na vesmír a naše místo v něm.