Místo, kde vládl strach, popravy, mučení a utrpení se promění. Z věznice v Uherském Hradišti bude muzeum i sídlo soudu

| 2 min

Sdílet

Věznice v Uherském Hradišti má těžkou a temnou minulost. Po válce zde padaly rozsudky smrti. V padesátých letech tu Státní bezpečnost vyslýchala a mučila.

Bývalá věznice - Uherské Hradiště

Zdroj: FOTO:Palickap, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Věznice v Uherském Hradišti má těžkou a temnou minulost. Po válce zde padaly rozsudky smrti. V padesátých letech tu Státní bezpečnost vyslýchala a mučila odpůrce režimu. Prázdný areál se dočká opravy za 430 milionů korun. Do roku 2027 zde vznikne nové justiční centrum a Muzeum totality.

Věznice, kde mizela spravedlnost

V roce 1891 shořela stará věznice ve Františkánské ulici. Město se pak pustilo do stavby nové. Justiční palác s přilehlým kriminálem vznikl během šesti let a dodnes stojí na Všehrdově ulici. Sloužil soudům, ale hlavně moci, která si z něj udělala vlastní nástroj.

První političtí vězni se sem dostali už za první republiky. V roce 1921 zde skončili stávkující z Hodonína. Za nacistické okupace věznici používali Němci k internaci českých odbojářů. Ti odsud často putovali rovnou do koncentračních táborů. A po válce? Lidové soudy přímo na nádvoří věznice oběsily desítky kolaborantů. A to nebyl konec.

Grebeníčkův kriminál

Padesátá léta proměnila věznici v peklo. Komunistický režim tu věznil stovky lidí, mezi nimi i nevinné. Výslechy vedl nechvalně známý vyšetřovatel Státní bezpečnosti Alois Grebeníček, pozdější předseda JZD a otec politika Miroslava Grebeníčka. Přezdívalo se mu Mlátička a právem.

Surovost výslechů připomínala gestapo. Třeba Rudolf Lenhard – estébáci mu při výslechu přikládali elektrody na genitálie a páteř. K soudu ho pak museli nést na nosítkách. A v nich ho taky přinesli pod šibenici. Jeho snoubenka byla v té době zavřená ve stejné budově.

Vězni tehdy dokázali i nemožné. V květnu 1949 vytvořili z kousků chleba hlavu Krista. „Vznikla v těch nejhorších podmínkách, kdy tady krutý vyšetřovatel Grebeníček začínal řádit. Podařilo se nám to pronést domů a uchovat až do dnešních dnů,“ vzpomínal bývalý vězeň Jan Janků pro Deník.

Svoji stopu tu zanechal i jezuita a protinacistický odbojář Rudolf Vašíček. V roce 1950 ho obvinili ze založení ilegální skupiny a odsoudili na 18 let. Po třinácti letech ho propustili.

Nový začátek po 60 letech

Věznice přestala fungovat v roce 1960, když se krajský soud přestěhoval do Brna. Budova chvíli sloužila policii a umělecké škole, ale samotná věznice zůstala prázdná. Zchátralý areál se léta nedařilo opravit. Město se snažilo získat ho zpět, ale marně.

Teprve nedávno se věci pohnuly. Na základě memoranda podepsaného sedmi institucemi přešla správa areálu na stát. Ten chce do rekonstrukce investovat 430 milionů korun. Do roku 2027 zde vznikne nové sídlo okresního soudu, státního zastupitelství, probační služby, a hlavně Muzeum totality.

O podobě přestavby rozhodla Regionální dislokační komise. Počítá se i s otevřením severního nádvoří veřejnosti a novým vstupním foyerem. V areálu zůstane i pomník se jmény 29 popravených. Tichá připomínka toho, co se v těch zdech dělo.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (denik, mesto-uh, zlin.rozhlas, veznicehradiste).