Asi to znáte – sedíte v kině, sledujete upoutávku na nový film a říkáte si: „Tak tohle musím vidět.“ Trailer je nabitý akcí, má skvěle vybranou hudbu, rychlý střih a hlášky, které byste si nejraději hned zapsali. Jenže pak přijde samotný film… a nadšení vystřídá zklamání. Není to nic neobvyklého – a jedním z nejznámějších příkladů je komiksová týmovka Suicide Squad z roku 2016.
Umění traileru aneb Jak prodat film za tři minuty Trailery jsou v podstatě marketingový nástroj. Jejich úkolem je nalákat diváky do kina, a to i za cenu toho, že ne vždy odpovídají realitě. Tvůrci trailerů často vybírají ty nejpoutavější momenty filmu – a někdy dokonce použijí záběry, které se do finální verze vůbec nedostanou. Při dobré práci umí upoutávka vytvořit iluzi, že vás čeká strhující příběh plný zvratů, humoru a výpravných scén. A pokud má trailer ještě k tomu chytlavý soundtrack a perfektní timing střihu, dokáže vyvolat obrovské očekávání.
Případ Suicide Squad – co se pokazilo U Suicide Squad se tohle stalo v plné míře. První upoutávky slibovaly temný, stylový a akční film o partě padouchů nucených zachraňovat svět. Barevná vizuální stylizace, hudební doprovod a drzý humor vypadaly jako perfektní mix. Jenže výsledná podoba filmu byla úplně jiná. Podle mnoha diváků i kritiků trpěl film roztříštěným příběhem, nevyrovnaným tempem a nedostatečně propracovanými postavami. Navíc se ukázalo, že původní verze režiséra byla přestříhána studiem, aby působila „víc jako trailer“. Výsledek? Dlouhý klip plný efektních momentů, který ale nedržel pohromadě.
Plakát upozorňující na blížící se nový film. Zdroj: shutterstock.com Problém je v tom, že trailer má jasný úkol – zaujmout. Film má ale mnohem složitější roli – musí vyprávět souvislý příběh, udržet pozornost diváka hodinu a půl nebo déle a zároveň naplnit atmosféru, kterou trailer slíbil. Když se to nepodaří, dostaví se pocit zklamání. Divák si totiž podvědomě porovnává to, co vidí na plátně, s „ideální verzí“ filmu, kterou si v hlavě vytvořil na základě upoutávky. A pokud film zvolí jiný tón, tempo nebo styl, než trailer naznačil, vnímá to jako nesoulad.
Čtěte také : Klipy, které zakázala i MTV: Kromě Madonny byl na černém seznamu i Justin Bieber
Podobný osud potkal i řadu dalších filmů. Někdy je trailer mnohem vtipnější než výsledné dílo, jindy slibuje dramatický příběh, který se v realitě změní v lehkou podívanou bez hloubky. U některých snímků je dokonce patrné, že trailer vytvořila úplně jiná kreativní skupina než film samotný. Ti, kdo dělají upoutávku, často dostanou hromadu záběrů a jejich úkolem je složit z nich tříminutovou „výbušnou směs“. A to se někdy podaří tak dobře, že přebije dojem z celého filmu.
Dá se tomu vyhnout? Jako divák můžete udělat jedinou věc – k trailerům přistupovat s nadhledem. Berte je spíš jako ochutnávku stylu a tématu, ne jako zaručený obrázek toho, co vás čeká. A pokud vás film láká hlavně díky upoutávce, zkuste si přečíst pár recenzí nebo si počkat na první reakce publika. Možná vás to uchrání před zklamáním – a nebo vás naopak naladí na to, že půjdete do kina s realističtějšími očekáváními.
Margot Robbie na premiéře filmu „Sebevražedný oddíl“. Zdroj: shutterstock.com Existují i případy, kdy film doručí přesně to, co trailer slíbil, nebo dokonce nabídne ještě víc. Ale to je spíš výjimka než pravidlo. Suicide Squad nám připomněl, že dokonalý trailer ještě nedělá dokonalý film. Nakonec platí jednoduché pravidlo: trailer je jen malý výřez reality. A ten, kdo dokáže z několika záběrů udělat něco, co vás donutí běžet do kina, si svou práci splnil. Otázkou ale zůstává, jestli na tu práci pak naváže i celý film.
Zdroj: kinobox.cz , reddit.com , quora.com , IMDb , Screen Rant
Čtěte také : Marie Glázrová: Málo známou herečku ze starých filmů si stále rádi připomínáme