Konzervy jako přelom v uchování jídla
Uchovávat dlouhodobě potraviny bylo v minulosti těžké. Obzvláště na dlouhých a těžkých cestách to bylo náročné. Tímto problémem se zabýval i Napoleon Bonaparte, který chtěl svým vojákům během tažení poskytnout co nejjednodušeji dostatek jídla. Zásobovat armádu bylo mnohdy obtížné.
Nechal tak vyhlásit soutěž o to, kdo vymyslí co nejlepší nápad, jak zajistit kvalitní stravu. Nejlepší východisko nabídl Nicolas Appert, který představil zavařeniny ve skleněných nádobách. To byl jen první krok, neboť o několik let později, v roce 1810, si Brit Peter Durand nechal patentovat konzervování v kovových plechovkách. Změnil se tak styl zásobování. Během těžkých časů se mohla dostatkem jídla zásobit nejen armáda, ale i domácnosti.

Zdroj obrázku: iStockphoto, HandmadePictures
Předchůdce gramofonu
Dnes si písně můžete pustit prakticky kdekoliv, dříve však byli lidé odkázáni pouze na živou produkci. Mnozí však stále přemýšleli, jak uchovat hudbu i pro pozdější použití.
V roce 1857 tak Francouz Édouard-Léon Scott de Martinville vynalezl přelomový přístroj: fonoautograf. Zachycoval vizuálně zvukové vlny. Byť nebylo možné hudbu přehrát, postupně byla vyšlapána cesta ke vzniku lepších přístrojů, jako byl Edisonův fonograf a Berlinerův gramofon.

Zdroj obrázku: iStockphoto, mammuth
Veřejné osvětlení
V dřívějších dobách byla města osvětlena loučemi nebo různými lampami. Tma však byla stále přetrvávajícím problémem, neboť podporovala bujení zločinu. Během 17. století se tak v Paříži prosadila změna.
Po celém městě byly rozmístěny olejové lampy. Jejich udržování po celou noc měli na starosti strážci. Tyto lampy později vystřídal plyn a elektřina.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Fani Kurti
Příbory změnily způsob stolování
Již od starověku lidé přemýšleli, jak konzumovat jídlo bez použití rukou. Příbory vznikly již tehdy, ale do stolování se zavedly až v novověku. Během vlády francouzského krále Ludvíka XIV. se začala věnovat větší pozornost stolovací etiketě.
Společenské chování tak začalo být určováno používáním příborů. Konzumování jídla rukama bylo neslušné, Francie tak dala světu popud ke změně, která se následně ujala. Není však vynálezcem, pouze z příborů učinila trend. Nicméně Ludvík zpočátku nepodporoval používání vidličky, její éra přišla až později.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Liudmila Chernetska
Fotografie zachycovala reálný okamžik
Zachycovat reálné momenty bylo možné pouze na obrazech. Ale o reálnosti se mnohdy ani mluvit nedalo, neboť si každý malíř mohl obraz uzpůsobit dle své fantazie nebo požadavků modelu.
V roce 1839 však došlo k veřejnému oznámení daguerrotypie Louisem Daguerrem, což byl přelomový okamžik, který změnil svět. Už nebylo třeba tahů štětcem a hodin práce, reálný obraz bylo možné zachytit během chvilky. Vznikla fotografie, která znázorňovala cokoliv, co si lidé chtěli uchovat. První trvalý snímek však bylo možné uchovat až na přelomu let 1826/27 díky Josephu Nicéphoru Niépceovi.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Alexey Avdeev
Sešívačka jako malý zázrak kanceláře
Jak udržet dokumenty u sebe? Takovou myšlenkou se zabývali mnozí v 18. století během vlády Ludvíka XV. Tehdy bylo pro krále vytvořeno unikátní zařízení pro spojování dokumentů, které lze považovat za předchůdce sešívačky. Fungovala však spíše jako ukázka moci, neboť každá „sponka“ nesla královský znak. Výroba tak byla poměrně náročná.
Jako praktický nástroj, který výrazně napomáhal, se rozmohl až postupem času. Dnes je tak sešívačka běžnou součástí kanceláří. Francouzi opět dokázali, že umí usnadnit práci lidem napříč celou planetou.

Zdroj obrázku: iStockphoto, jirkaejc
Balón aneb první cesta do oblak
Létání bylo dlouhou dobu jen pouhým snem. Přesto mnohé vynálezce stále táhla touha podívat se do oblak. A právě to umožnil vynález horkovzdušného balonu. Úplně první vypustili v roce 1783 bratři Montgolfierové.
Přirozeně se ihned stal velkým hitem, neboť lidé nikdy neviděli, že by bylo možné vzlétnout do nebes. Prvními pasažéry byly ovce, následně se odhodlali i první lidé.

Zdroj obrázku: iStockphoto, pmstephens
Fén jako přelom ve vlasové péči
Vysoušení vlasů často bývalo dlouhou záležitostí. V roce 1888 však nastal zlomový okamžik, který pomohl mnoha ženám po celém světě. Francouzský majitel kadeřnictví Alexandre Ferdinand Godefroy představil vynález, který měl nejprve sloužit kadeřníkům.
Jednalo se o prvotní verzi vysoušeče vlasů, který byl poměrně velký a obtížně se s ním manipulovalo. Dnes je fén praktickým i designovým kouskem, bez nějž se nelze obejít.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Yuri_Arcurs
Francie jako laboratoř modernity
Ať se podíváme kamkoliv, všude nacházíme stopu Francie. Není to jen šampaňské, ale spousta vynálezů, které změnily svět. Ať už je to vznik fotografie, horkovzdušného balónu nebo konzerv.
Všechny tyto vynálezy formovaly život lidí v dalších letech a vlastně i staletích. Byly základem pro to, co je pro nás dnes běžné, nebo zavdaly podnět k rozvoji mnohem složitějších strojů a produktů.

Zdroj obrázku: iStockphoto, saiko3p
Zdroje článku: paristeachersclub.com, interestingengineering.com, www.francechannel.tv, www.storicko.cz