Příchozí byli zděšeni - nejvíce umíraly ženy a děti Dlouhou dobu většina světa netušila, že jsou vysočiny Papuy-Nové Guineje obydlené. Jako první, místo prozkoumali v 30. letech 20. století australští hledači zlata. Zjistili, že zde žije asi milion lidí. První výzkumníci navštívili tamní vesnice až v 50. letech a byli doslova zděšeni . V početném kmeni Fore ročně záhadně umíralo až 200 lidí , z toho nejčastěji dospělé ženy a děti do osmi let. V některých vesnicích dokonce zemřely téměř všechny mladé ženy.
“Smích smrti” byl předzvěstí rychlého konce Neznámou chorobou pojmenovali “kuru”, což znamená v papuánštině “chorobný třes” . Podle domorodců byla nákaza mezi nimi již “dlouhou dobu”. Pravděpodobně vznikla již na počátku 20. století na severu a postupně šířila do jižnějších vesnic. Nemoc vrcholila v 50. - 60. lech, kdy téměř vyhladila celou populaci Fore.
Prvními příznaky byly poruchy chůze, řeči a neřízené emocionální projevy. Místní to označovali jako “smích smrti” a mnozí dokonce věřili, že je příčinou čarodějnictví. Do jednoho roku od prvních příznaků postižení zcela ochrnuli a zemřeli .
Hledání příčiny trvalo vědcům roky Dlouhou dobu se nevědělo, co nemoc způsobuje. Infekční nemoci a možnost otravy vědci vyloučili na základě příznaků i uskutečněných pitev. Shirley Lindenbaum, lékařská antropoložka z City University of New York, v roce 1961 cestovala mezi vesnicemi, aby vytvořila rodokmeny potřebné k odhalení případného dědičného onemocnění. Nemoc ale postihovala jen ženy a děti z odlišných příbuzenských skupin. Antropoložka proto mohla rodovou příčinu vyloučit.
Cerebellum oběti kuru, Zdroj: Liberski PP / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs Na vině byla místní tradice Brzy se potvrdilo to, co Lindenbaumová tušila už nějakou dobu. Příčinou zkázy byla odvěká kmenová tradice - rituální kanibalismus - pojídání nebožtíků jako součást pohřbu. „Kmen Fore věřil, že je mnohem lepší, když tělo jedí lidé, kteří zesnulého milovali, než červi a hmyz." Zdůvodnil tradici jeden lékařský výzkumník.
Lindenbaumová uvedla: “Když bylo tělo určeno ke konzumaci, nic nevyhodili, kromě hořkého žlučníku (...) rozřezali mrtvolu bambusovým nožem a kamennou sekerou. (...) Po useknutí hlavy otevřely lebku, aby odstranili mozek. Snědlo se maso, vnitřnosti a mozek. Z popraskaných kostí se cucala dřeň a někdy se samotné rozdrcené kosti vařily a jedly se zeleninou. V severních vesnicích kmene Fore, byla mrtvola před konzumací několik dní pohřbena, aby maso „dozrálo“ a červi mohli být vařeni jako samostatná pochoutka“ .
Nebožtíky v rámci tradice směly konzumovat jen dospělé ženy, které občas daly kousky hostiny jako “svačinku” malým dětem. Starší chlapci, kteří odešli bydlet k mužům, měli účast na rituálu zakázanou.
Příčinou byla nákaza podobná nemoci šílených krav Další výzkumy odhalily, že kuru je vysoce infekční prionové onemocnění, které se přenáší konzumací mozkové tkáně . Původci choroby, priony, jsou zdegenerované formy člověku vlastních mozkových bílkovin, které mění svůj tvar a ovlivňují jiné proteiny stejného typu, aby také změnily tvar. Jimi postižená mozková tkáň se laicky řečeno postupně přemění v houbovitou hmotu . Podobnými onemocněními jsou nemoc šílených krav , klusavka u ovcí a koz a Creutzfeldt-Jakobova choroba. Projevy těchto nákaz spojuje dlouhá inkubační doba (někdy se nemoc projeví až po letech nebo desetiletích) a postupně se zhoršující poruchy funkce nervové soustavy. Smrt nastává vždy následkem ochrnutí celého těla .
Léčba neexistovala, zasáhnout musela vláda Pro postižené domorodce neexistovala žádná léčba (ostatně dodnes není žádná z prionových nákaz léčitelná). Jediným řešením bylo vládní opatření týkající se odrazování od praktikování kanibalismu. Zadařilo se a počet postižených začal pozvolna klesat.
Michael Alpers, lékařský výzkumník z Curtin University v Austrálii, který monitoroval výskyt kuru, tvrdí, že poslední nakažený zemřel v roce 2009. V roce 2012 byla epidemie prohlášena za vymizelou. Vědecký tým, který nemoc objevil, získala v roce 1976 Nobelovu cenu.
Zdroje článku: npr.org , ncbi.nlm.nih.gov , nespechej.cz
NESPECHEJ.cz
Techsvět|
Zprávy - Aktuálně.cz|
GrapesMag|
SportWin|
Žena.cz|
Svět cestovatele|