V mládí se těšil přízni císaře Augusta Marobud se narodil mezi lety 35 - 30 př. n. l. do šlechtické rodiny z germánského kmene Markomanů . V dětství byl odveden jako rukojmí do Říma, což bylo častým zvykem u urozených germánských synů. V Římě se mu po 10 - 15 let dostávalo prvotřídního vzdělání po boku patricijských vrstevníků. Údajně se jako mladík těšil přízni císaře Augusta .
Původ jména je dodnes záhadou Maroboduus, česky Marobud, není původní tvar jména , ale římský fonetický přepis z keltštiny. Původ jména je dodnes předmětem sporů. L ingvista Xavier Delamarre se domnívá, že Maroboduus je pořímštěným tvarem keltské složeniny “Maro-boduos” ve významu “velká vrána” . Filolog John T. Koch zastává názor, že keltský “bodb” znamená „pták na bitevním poli a projev bohyně války Baduhenny“. Původní germánsky tvar prý zněl Marabadvaz.
Po návratu se stal králem a musel hledat novou vlast Jako 20letý muž opustil Řím a vrátil se ke svému kmeni Markomanů do dnešního středního Německa. Mezi svými lidmi se mu rychle podařilo získat významného postavení . Za jeho úspěchem stály pravděpodobně znalosti získané prestižní římskou výchovou a vzděláním. Stařešinové si jej brzy vyvolili za krále .
Tlak římských provinčních jednotek už v průběhu 2. pol. 1. století př. n. l. donutil Markomany k postupnému ústupu na východ . Mezi lety 10 - 5 př. n. l. se pod vedením krále Marobuda ocitli až na našem území . Osídlili především střední, jižní a východní Čechy a Podkrušnohoří.
Germánie, Zdroj: Cristiano64 / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs Čechy mu nestačily, proto vytvořil mocné impérium Marobud v Římě poznal touhu po moci a slávě , proto svá území dále rozšiřoval . Ke svému království začlenil vojensky, nebo mírovou cestou, území kmene Lugiů, Langobardů, Gótů a mnohá jiná. Vytvořil tak první mocenský útvar na našem území, který se rozprostíral mezi Krušnými horami, Šumavou, Severním mořem, Vislou a Dunajem. Kmenům v jeho velkoříši nadále vládli jednotliví náčelníci, kteří měli prospěch z členství v mocném impériu a tvořili králův poradní sbor.
Dokázal konkurovat Římu a schopně vyjednávat Marobudova říše hospodářsky velmi prosperovala, díky čemuž si udržoval velkou armádu dobře vycvičenou po římském vzoru . Odhaduje se, že čítala okolo 70 000 pěšáků a 4 000 jezdců, a dokázala konkurovat sousedním kmenům i Římské říši . V roce 6 n. l. se vydalo 12 římských legií na tažení proti Marobudovi, který byl Římem vnímán jako hlavní konkurent. Ve stejné době propuklo protiřímské povstání v Panonii a část vojska tam byla přesunuta. Marobud však na oslabenou armádu nezaútočil, ale využil výhodného postavení jinak. Narychlo s Římany uzavřel mírovou smlouvu, která potvrzovala přátelské vztahy a jeho nezávislost . Tím své říši zajistil 10 let klidu.
Válka s Arminiem a počátek konce V roce 9 n. l. vypuklo v Germánii rozsáhlé povstání proti římské nadvládě . Jeho vůdcem byl cheruský kníže Arminius. Marobud byl vyzván, aby se k povstání připojil, nadále si však k Římu udržel neutralitu. Povstání vyvrcholilo bitvou v Teutoburském lese , kde Římané utrpěli fatální ztráty. Arminius díky slavnému vítězství, a dalším úspěchům, nad Římany významně posílil svůj vliv. Zároveň přesvědčil některé kmeny z Marobudovy říše, aby k němu přešly . Spor mezi germánskými králi se vyhrocoval, až v roce 17 n. l. došlo k nerozhodné bitvě . Marobuda však následkem toho opustily další kmeny.
Vyhnanství a smrt Markomanský král rychle ztrácel autoritu mezi svými náčelníky, kteří nesouhlasili s jeho mírovou politikou. V roce 18. n. l. byla Marobudova říše napadena gótským vojskem, vedeným Katvaldou . Nespokojení náčelníci nepříteli nekladli odpor. Marobud byl svržen. Požádal o vojenskou pomoc z Říma, ale dostalo se mu pouze internace v italské Ravenně. Zde o 18 let později, v roce 36. n. l. zemřel. Do Římské historie se zapsal jako jeden z největších jejích konkurentů . Katvalda nebyl příliš schopný a oblíbený, proto si nedokázal dlouho udržet moc. Po roce vlády jej sesadil hermudurský náčelník Vibilius.
Zdroje článku: en.wikipedia.org , antickysvet.cz , cs.wikipedia.org , en.wikipedia.org , nespechej.cz