Zdravotní tvrzení na obalech
Potravinové společnosti využívají různá tvrzení na obalech jako marketingovou techniku. Produkty jsou díky této technice přitažlivější a my vnímáme jejich výhody pro lidské zdraví. Ty jsou ale často značně zkreslovány.
Například studie ze španělského trhu ukázala dramatický nárůst marketingových tvrzení na dětských potravinách mezi lety 2018-2022. Během čtyř let se výrazné pojmy typu „žádné cukry“ nebo „zdravá svačinka“ více než zdvojnásobily.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Rene Terp
89 % produktů pro děti je nevyhovujících
Výrobci se na lákavé slogany na produktech zaměřují především v případě, že jde o svačinky nebo různé pochutiny pro děti. V tomto ohledu si totiž lidé dávají extra záležet na tom, co koupí.
Pokud ale nějaký obal uvádí, že jsou potraviny bez přidaných cukrů, neznamená to, že v nich žádné cukry nenajdete a že jsou zdravé. Stejně tak pojem „odtučněné“ neznamená, že v jídle nenajdete tuky.
Produkty pro děti, které jsou propagovány jako zdravé právě pomocí textů na obalech, jsou podle studií ve výsledku v 89 % nezdravé.

Zdroj obrázku: Unsplash+, nrd
Právní bitva
V prosinci 2024 v USA, konkrétně ve Filadelfii, podal osmnáctiletý mladík žalobu proti výrobcům ultrazpracovaných potravin. Tvrdil v ní, že už od dětství tyto výrobky jedl, a právě ony přispěly k jeho obezitě, cukrovce 2. typu a nemocem jater.
Jednalo se o první veřejně známý případ, ve kterém se někdo odvolal mimo jiné právě na falešná tvrzení na obalech. Soud žalobu nicméně zamítl.
Nebylo možné dokázat, které konkrétní produkty mladíkovi způsobily problémy. Navíc žádný slogan na obalu nelhal, jednalo se o typická reklamní sdělení, která dovedou člověka nalákat, nicméně nejsou klamavá.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Wesley Tingey
„Bez cholesterolu“ - na produktech, které ho nikdy neobsahovaly
Cholesterol je něco, co mnoho lidí děsí. Proto v případě, že se něco tváří jako pokrm bez cholesterolu, mají tendenci to koupit. Jenomže toto označení najdete na rostlinných olejích, oříšcích či v cereáliích.
Technicky nejde o klamavou reklamu, tvrzení je pravdivé. Jenomže právě tyto potraviny cholesterol neobsahovaly nikdy. Až 59 % spotřebitelů má problémy s porozuměním nutričním štítkům a vnímá tedy podobná označení jako něco, co znamená „zdravou“ potravinu.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Prostock-Studio
Tvrzení obcházejí všechny regulace
Některým tvrzením se říká takzvaně měkká. Tyto typy tvrzení nevyžadují, aby zdravotní přínosy produktu nebo živiny na populaci byly vědecky prokázány.
Zatímco nutriční a zdravotní tvrzení musí být podložena vědeckými důkazy, v tomto případě jde o pojmy jako „tradiční babičin recept“ nebo „připraveno s láskou“. Nejedná se o nijak regulované slogany, jejich využití v posledních letech dramaticky stoupá. A na lidi mají právě tato označení velký účinek.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Gustavo Fring
Čtyři kategorie měkkých tvrzení
Španělský výzkum identifikoval 132 různých měkkých tvrzení, která lze rozdělit do čtyř kategorií.
55 jich souviselo se zábavou („skvělá volba pro večerní filmový maraton“, „rozproudí každou párty“).
S přípravou a tradicí souviselo 48 tvrzení („vyrobeno podle původní rodinné receptury“, „tradiční chuť, kterou znáte už po generace“).
Se zdravím souviselo 23 sloganů („lehká svačinka, když potřebujete energii“, „pomáhá vám cítit se v pohodě každý den“).
6 produktů pak zobrazovalo slogany související s odpovědností („vyrobeno s ohledem na planetu“, „podporuje férové farmáře“).

Zdroj obrázku: Unsplash+, Naseem Buras
Děti reklamě snadno podlehnou
V dnešní době i děti dovedou pochopit důležitost zdravého stravování. Mnoho sloganů na produktech tak cílí právě na ně. Je pravda, že často podlehne i dospělý člověk, u dětí je to ale daleko častější.
Na potravinách, které jsou nezdravé, je zdůrazněn jejich přínos. Především mladí spotřebitelé to vnímají jako důvod k tomu si produkt koupit. Nedochází jim, že jedna výhoda nedokáže zdravotně vyrovnat deset nevýhod, o kterých se na obalu samozřejmě nepíše.

Zdroj obrázku: Unsplash+, David Veksler
Evropská regulace funguje, ale pomalu
Některé slogany na produktech jsou podle mnohých už na hranicích klamavé reklamy. Proto existuje celá řada regulací, které se s tímto problémem snaží bojovat.
Potravinové společnosti se jim musí postupně přizpůsobovat, nicméně v případě, že je jim zablokována možnost na jednom místě, najdou si ji jinde. Přibývají tak naopak tipy a triky, se kterými lidé ještě nejsou tolik obeznámeni a mnohdy regulace spotřebitelům spíše uškodí.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Edward
WHO doporučuje, ale realita je jiná
Světová zdravotnická organizace doporučuje se u každého kupovaného produktu zamyslet nad tím, zda nás jen neklame a nesnaží se nás přesvědčit o něčem, co není pravda. Lidé si stále více ověřují slogany, které se týkají zdraví.
Nicméně právě měkká tvrzení jsou pro mnohé přesto stále nejvíce lákavá. Paradoxně potom, co společnosti snížily slogany zaměřující se na zdraví, zvýšil se počet produktů s jinými triky, na které lidé všech generací často skočí ještě častěji.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Karsten Winegeart
Vítěz klamavých tvrzení? Cereálie
Zejména snídaňové cereálie byly označeny jako produkty s největším množstvím informací na obalu. Tyto produkty využívají maximum prostoru pro marketingová tvrzení, přestože mnohé obsahují vysoké množství cukru a mají nízkou nutriční hodnotu.
Právě u cereálií vzrostl v posledních letech výskyt nutričních funkčních tvrzení významně. Přesto lidé stále věří tomu, že jde o zdravý pokrm a kupují je kdykoli, kdy na obalu vidí byť jen jedinou pozitivní větu.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Zoshua Colah
Zdroje článku: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, www.aboutlawsuits.com, www.ymcamidtn.org, www.morrisjames.com, www.storicko.cz