Praotec croissantu
Původ croissantu nepřesahuje Evropu. V časové ose musíte cestovat do Vídně do 13. století. Tehdy však neexistoval v takové podobě, jak jej známe dnes.
Ve středověku vznikl jeho předchůdce zvaný kipferl, což bylo pečivo ve tvaru půlměsíce. Už tehdy se pekl v různých formách, ať už ve slané nebo sladké. Zpravidla však byl plněn ořechy.

Zdroj obrázku: iStockphoto, LauriPatterson
Obléhání Vídně a legenda o pekařích
Víme však, proč dostal běžný tvar půlměsíce? Pověsti říkají, že typický croissant vznikl po útoku Osmanské říše na Vídeň v roce 1683.
Pekaři jsou známí brzkým ranním vstáváním, aby byli schopni pečivo zavčas připravit. Díky tomu se jim podařilo zaznamenat blížící se útok. Údajně tak napomohli městu, aby se stihlo připravit k obraně. Na počest vítězství pak upekli croissanty ve tvaru půlměsíce, jakožto symbol porážky Osmanské říše, která měla ve znaku tento tvar.

Zdroj obrázku: iStockphoto, NataBene
Marie Antoinetta a francouzské přijetí
Historie croissantu dále pokračovala. Z Vídně do Francie se dostal především díky Marii Antoinettě, která se stala manželkou Ludvíka XVI.
Neboť byla Vídeň jejím rodištěm, toto pečivo si oblíbila a chtěla jej konzumovat i ve svém novém domově ve Francii. Pověřila tak kuchaře na královském dvoře, aby jej připravovali.

Zdroj obrázku: iStockphoto, derketta
Francouzská inovace
byl postupně poupravován, aby lahodil francouzským chutím a vkusu. Vznikla zde především současná varianta, která je nahradila původní kynuté těsto za listové těsto.
Díky tomu disponuje typickou nadýchaností a jemnou křupavostí. Francouzi tak oblíbenému receptu poskytli svůj jedinečný kulinářský um, kterým jsou po celém světě proslulí.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Metkalova
Croissant jako kavárenský symbol
Ve vašich představách je croissant součástí každé francouzské kavárny. Tento kulturní i estetický trend se zavedl až v průběhu 19. století.
Původně se jednalo o pečivo přístupné pouze bohatším vrstvám, tehdy však utvářel celkový obraz Francie a nacházel se na každém kroku v každé kavárně. Stal se tak jejím symbolem.

Zdroj obrázku: iStockphoto, RossHelen
Kulturní ikona, ne původní recept
Zajímavé je, že se na původ croissantu zcela zapomnělo. Když se o tomto pečivu mluví, každý si ho spojí ihned s Francií. Ačkoliv jej pouze převzal a vylepšila, je vnímána jako jeho původce.
Nicméně právě díky francouzskému životnímu stylu se stal typickou ikonou. Nebýt rakouské princezny, patrně by zůstal ve své prvotní podobě a nezaznamenal by takovou slávu.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Arx0nt
Variace po celém světě
Dnes je rozšířený ve všech koutech světa. Vzniklo spoustu variací, ať už ve slané nebo sladké podobě. Croissanty jsou plněné různými náplněmi, šunkou, sýrem a jinými pochutinami.
Nakonec každá země mu vdechla svoje zvyky a chutě. Jedná se tak o pečivo, které se stále mění, ale na oblíbenosti neztrácí. Ba právě naopak.

Zdroj obrázku: iStockphoto, nata_vkusidey
Croissant versus tradice
I když Francouzi běžně prezentují croissant jako svůj vynález, spousta z nich upozorňuje, že jeho původ spočívá v jiném státě a pouze jej upravili.
Ostatně často probíhají spory o tom, jak má pravý croissant vypadat. Rakouská prvotní verze totiž vypadala úplně jinak a ve své podstatě se o klasický croissant nejednalo.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Arx0nt
Symbol, který překročil hranice
I když croissant není původně receptem Francouzů, nelze upřít, že právě oni mu dodali slávu a utvořili klasickou představu ranní konzumace s kávou.
Jeho historii je třeba si připomínat, zároveň je ale třeba myslet na to, jakou roli sehrálo jeho přivezení do Francie. Rozhodně se jedná o pečivo, které zanechalo stopu ve všech koutech světa.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Tatiana Krakowiak
Zdroje článku: www.parisunlocked.com, www.ice.edu, artsandculture.google.com, www.storicko.cz