Paní Jarce (jméno je smyšlené, skutečnou identitu ale redakce zná) je dnes 74 let. Žije více než pětadvacet let v jedné menší vesnici v severních Čechách. Ještě před pěti lety vypadal její život úplně jinak. Žila tehdy v rodinném domku se svým mužem Stanislavem, se kterým mají dvě děti. Syna Stanislava a dceru Janu. Obě děti se ale přestěhovaly do větších měst a za rodiči jezdily velmi málo.
Manželé měli kdysi slepice, králíky, dva psy a kočku. Vše se zdálo být téměř idylické až do doby, kdy manžela Standu postihla nemoc a on před čtyřmi lety zemřel.
Paní Jarka zůstala v domě sama.
„Je to hrozné. Jsem tu sama, důchod mám malý a po manželovi mi nic moc nedali. Vlastně skoro živořím, abych to všechno utáhla.“ vysvětluje Jarka.
Jak vyžít v rodinném době se 14 tisíci korunami?
Paní Jarka má velmi malý starobní důchod, a i přes vdovský důchod, který ji byl přidělen po zesnulém manželovi, má celkový příjem velmi malý. Její celkový příjem nyní činí necelých 14 tisíc korun. (Nízký příjem paní Jarky je způsobem mnoha okolnostmi. Většinu svého života pracovala jako uklízečka nebo prodavačka na zkrácený úvazek, kde byl její plat velmi nízký. Často také pracovala tzv. „na černo“ a nepřiznávala tak státu podstatnou část svého hrubého příjmu, ze kterého se pak výše důchodu vypočítává. Manžel Stanislav pracoval celý život jako dělník na stavbách. Celkový příjem rodiny tedy nikdy nebyl nijak vysoký.)
Paní Jarka zůstala v rodinném domě na vesnici.
Foto: Unsplash.com Na bydlení v malém bytě na okraji města by to možná stačilo, ale co v rodinném domě na vesnici?
„Topím plynovým kotlem. Záloha na plyn je šest tisíc měsíčně. Tisíc pět set korun elektřina a tisíc pět set korun voda. To je dohromady devět tisíc. Kde jsou další poplatky, jako je televize, telefon, pojistka na dům, odpady? Když k tomu připočítám jídlo a nějaké věci do domácnosti, mám měsíční poplatky i s jídlem okolo dvanácti až třinácti tisíc korun.“ vypráví Jarka.
Sečteno podtrženo, měsíčně paní Jarce zbývají přibližně dva tisíce korun. Na to, aby si vytvářela finanční rezervu nebo koupila vnoučatům a dětem dárky k narozeninám či Vánocům moc peněz nezbývá a tak šetří, kde to jen lze.
Kde ušetřit?
Šetřit lze téměř na všem, ale snížení životního standardu je potom velmi náročné. Lidé ve starobním důchodu, ještě pokud žijí sami, to v dnešní době s dnešními cenami energií a potravin nemají vůbec snadné.
„Šetřím hlavně na energiích a jídle. Snažím se neplýtvat, žiju skromně. V létě pěstuju vlastní zeleninu, tím ušetřím dost, ale zase je potřeba zalévat, což znamená zase větší spotřebu vody. Někde ušetřím a někde zase zaplatím víc. Je to takový začarovaný kruh.“ svěřuje se Jarka.
Kde lze tedy ušetřit? Rozhodně lze ušetřit na energiích. Snažit se neplýtvat vodou (například nenechávat téct vodu při čištění zubů) nebo elektřinou (nenechat běžet televizi, když se člověk na pořad nedívá). Vařit na více dní dopředu.
Co se týče potravin, vyplatí se sledovat slevy a výprodeje. Kupovat vše s rozumem a s nákupy větších věcí se neunáhlovat.
Poslední tip je velmi užitečný – plánovat výdaje dopředu, psát si nákupní seznam a rozdělit si finance na týdenní sekce. Do každé sekce vložit částku, kterou lze utratit a zbylé finance nechat tzv. pro strýčka Příhodu.
S rostoucími náklady na energie je dobré zvážit využití dotačních programů v rámci Nová zelená úsporám (NZÚ), které pomáhají majitelům rodinných domů financovat úsporná opatření.
Program NZÚ Light nabízí až 100 000 Kč (nebo až 140 000 Kč, pokud je dům zapojen do komunitní energetiky a využívá chytré řízení) na zateplení, výměnu oken či instalaci fotovoltaiky. Díky tomu lze dlouhodobě snížit účty za vytápění i elektřinu.
Pro rozsáhlejší rekonstrukce je určen program Oprav dům po babičce, kde lze u starších domů (zkolaudovaných před 1. 7. 2013) získat až 1 milion Kč na kompletní zateplení, výměnu zdroje tepla nebo další energetické úpravy. Navíc je možné čerpat až 140 000 Kč na fotovoltaickou elektrárnu, která majitelům umožní vyrábět si vlastní elektřinu a snížit závislost na drahých dodávkách energií.
Zdroje: Adam Beran, Martina Gregorová, asenior.cz, rozhovor s paní seniorkou, autorský text